„Kabát? To bylo takové plácnutí do vody“

Početný štáb řidičů, zvukařů, jevištních techniků a členů ochranky spolu s pěticí mužů ze skupiny Kabát míří do Brna. V něm v sobotu 19. března odehraje v areálu brněnského výstaviště koncert k novému albu Banditi di Praga. Skupina, která v návštěvnosti překoná i zpěvačku Madonnu, se na jarním turné nastěhovala pod střechy hal. Přestože se do nich vejde méně obecenstva, přijdou si na bigbítový nářez.

„Strávili jsme několik měsíců přípravou, výrobou scény, programováním světel, návrhem rozmístění zvukových beden a zkouškami pyrotechnických efektů. Fanoušci se mají na co těšit. Už kvůli tomu, že každá hala je originál,“ tvrdí zpěvák Josef Vojtek a baskytarista Milan Špalek v rozhovoru pro týdeník Sedmička. Ten vznikal pod Nízkými Tatrami na Slovensku, den před koncertem v Brezně.

V Brně vystoupíte na Josefa. Plánujete svůj svátek oslavit? Vojtek: Jestli si myslíte, že budu opilý, tak to je omyl. Nikdo z kapely nepije v den koncertu a den před ním. Doby, kdy jsme byli bouřliváci, už jsou dávno pryč.

Ale úspěšný koncert zapíjíte, nebo ne? Špalek: Jestliže se koncert povede, pak jej samozřejmě oslavíme. V opačném případě každý člen zaleze na pokoj a trucuje. Ne, že by někdo na někoho házel vinu, ale chce být tak nějak sám.

Pokud srovnáváte publikum v různých koutech České a Slovenské republiky, jaké je pak v Brně? Vojtek: Jih Moravy je bouřlivější. V Brně je srdečné publikum. Když srovnám Brňáky s Plzeňáky, pak lidi z Plzně spíše poslouchají a v Brně si naše vystoupení více užívají. Nechybí tam například takoví ti mávači a hroziči, kteří mají pořád ruce nahoře.
Špalek: Čím více je naše vystoupení na východ, tím je publikum specifičtější. Třeba ve slovenských Košicích a Brezne byl náš koncert vyprodaný už několik dní předem. Na východě Slovenska si zkrátka Kabáty chodí naši fanoušci užívat.

Jak vlastně vznikl název skupiny Kabát? Špalek: Bylo to takové plácnutí do vody. Když jsme vymýšleli název kapely, kdosi řekl, ať se jmenujeme Kabát. Každý člověk ví, co to je. Navíc se v roce 1983, kdy skupina vznikla, nemohly používat anglické názvy. Tak jsme si dali jméno Kabát a neřešili jsme to.

Hrajete bezmála třicet let a stále jste úspěšní. Čím si to vysvětlujete? Vojtek: Trefili jsme se do noty střední vrstvě. Neděláme složitou muziku a texty písní nejsou složité. Špalek: Zájem fanoušků nás pochopitelně těší a neustále překvapuje. Posledního alba Banditi di Praga se do začátku března prodalo přes 71 tisíc kusů. A to je fakt úlet.

Popularita má ovšem i stinné stránky. Jak berete bulvár? Vojtek: Nečtu ho, protože lže. Ale lidi ho žerou a z mnohých se stávají bonzáci. Kdekdo má dnes telefon s pětimegapixelovým foťákem, takže není problém kohokoliv vyfotit a poslat to do novin, kde za fotku dostane několik tisíc korun. Už nechodím ani do hospody, protože nemám zapotřebí, aby národ četl o nějakých nesmyslech. Proto se s bulvárem nebavím a ani jim nezvedám telefony.

Ale lidi drby baví. Vojtek: Jenže takhle lidem zatemňují jenom mozky, aby neviděli, co se děje venku. Rozkrádá se republika, ale lidem se dá bulvár, aby si přečetli něco o celebritách. Je to jako ve starověkém Římě. Chléb a hry. Bulvár jim dává ty hry, aby lidi zapomněli na hlad.

Není to cena za popularitu? Špalek: Někteří fanoušci ale nedokážou pochopit, že taky potřebujeme vydechnout. Jenže oni přijdou a začnou nás tahat na panáky rumu. V tu chvíli jsme dost unavení a někdy je pošleme s omluvou pryč. Vojtek: A mnozí řeknou: To je nafoukaný debil. Nepochopí, že kdybych si měl s každým dát panáka, tak jsem za chvíli alkoholik, mám v prdeli játra a nic v životě neudělám. Protože by to bylo jen o panácích. Nehledě na to, že po koncertě máme úplně jiné myšlenky.

S novým albem teď objíždíte Česko a Slovensko. Koncertujete ale v halách. V čem je vystoupení jiné než pod otevřeným nebem? Špalek: Kvůli nejrůznějším nařízením Evropské unie se do hal nevejde tolik lidí. To je zásadní rozdíl mezi koncertováním venku. Každý stadion má s ohledem na bezpečnost provozu schválenou kapacitu. Dochází pak k tomu, jako třeba v Břeclavi, že lístky budou brzy vyprodané, ale vizuálně je na ploše místo. Strašně nás to štve, atmosféře koncertu to nepřidá, ale prostě bohužel.

Jak snáší turné rodina? Špalek: Se mnou jezdí manželka a můj syn má tak barák pro sebe. Říká, ať jsme pryč co nejdýl.
Vojtek: Existuje skype a e-mail. Nejsme americká skupina, která jezdí po světě rok. Z domu jsem jen čtrnáct dní, což je pohoda. Od prvního koncertu v Břeclavi až po koncert v Brně jsem pryč. Teprve pak se vrátím do Prahy. Naštěstí mi na hotelu už vyprali nějaké oblečení, protože už bylo v cestovní kabele cítit.