K bronzu chybělo 15 kuželek

Čtyřdráhu v Nové Bystřici už vyzkoušelo skoro celé město. Mezi kuželkářskou elitu se dokázala prosadit i jednatřicetiletá Gabriela Filakovská, která letos vybojovala titul krajské přebornice a na mistrovství republiky jednotlivkyň překvapila čtvrtým místem.

Jak ocenili spoluhráči a členové oddílu vaše čtvrté místo z mistrovství republiky?

Čtvrté místo mělo skvělý ohlas, všichni známí mě úžasně přivítali. Je to zatím největší úspěch kuželkářského oddílu.

Stala jste se ve městě známější?

To ne. Lidé, kteří se o kuželky zajímají, už věděli, že jsem na šampionát postoupila a jak jsem dopadla.

Bramborová medaile je nevděčná. Očekávala jste takové umístění?

Čtvrté místo beru jako úspěch. Ale zároveň jsem byla zklamaná, že jsem měla k medaili velmi blízko. K bronzu mi chybělo patnáct kuželek. Po prvním dnu jsem byla třetí, ale druhý nához jsem trochu pokazila.

Čtvrté místo je pro vás do dalších let zavazující. Změní se něco?

Se spoluhráčkami jsme přijaly nabídku zahrát si druhou ligu žen. Díky tomu mám větší odhodlání se znovu předvést a ukázat, co umím.

Dá se tedy očekávat zvýšený divácký zájem?

Při domácích zápasech tu panuje úžasná atmosféra. Fanoušci zpívají, tleskají a bouřlivě povzbuzují. I když se nám zrovna nedaří, diváci nám hodně pomůžou.

Čím to, že je o kuželky v Nové Bystřici takový zájem?

Od října do dubna tu hraje šestadvacet družstev amatérskou podnikovou ligu. Kuželna je denně plná, pravidelně se tady schází kolem padesáti lidí. Zkusí to fotbalisté, volejbalisté nebo i tací, do kterých bych to v životě neřekla.

Na místní čtyřdráze držíte všechny tři ženské rekordy drah. Jsou to zároveň i vaše nejlepší výkony?

Nejsou. Naše dráhy totiž patří k těm těžším. Ale už jsem si zvykla. Proto mám doma proti soupeři výhodu, když to u nás tolik nepadá.

Tím pádem jsou kuželky také otázkou psychiky?

Určitě. Pokud se nedaří, tak je to v první řadě v hlavě hráče. Jak se dokáže soustředit a vyvarovat se vlastních chyb. A pokud si někdo neporadí sám, tak je tu trenér Jarda Štěrba. Má velkou autoritu, každý ho bere. Na individuální soutěže a turnaje se mnou jezdí manžel, který kuželky taky hraje.

Dojde s mužem i na vzájemné měření sil?

Sázíme se o mytí nádobí. A párkrát ho už myl. Ale nehrajeme proti sobě pravidelně. Každý trénujeme jindy. Spíš doma probereme, jak se dařilo. Občas si společně zahrajeme na turnajích. Ať už smíšených nebo manželských.

Byla byste schopná předat rady spoluhráčům a koučovat?

Myslím, že ano. Teorie je jednodušší než praxe. I laik pozná, jakou hráč udělá chybu. Nejtěžší je skloubit chůzi a odhoz.

Jaké jsou vaše cíle?

Chtěla bych uspět ve druhé lize žen a podávat vyrovnané výkony. Nedělám si naděje, že bych se dostala do reprezentace. Ale opět bych chtěla postoupit na mistrovství republiky jednotlivců a skončit ještě líp. Tím bych se zase zviditelnila a udělala dobrou reklamu Nové Bystřici.