Jízda na kole v táborských ulicích vyžaduje pevné nervy

Karlu Schneiderovi je sedmasedmdesát let. Jeho životní vášní je triatlon. Ve svém věku využívá jako trénink i cestu na poštu. Ideálním dopravním prostředkem je pro něj kolo. Letos najezdil po Táboře přes tři sta kilometrů. Protože dokonale zná úskalí táborských ulic ze sedla jízdního kola, vybrala si ho Sedmička k testu cyklistických tras a stezek ve městě.

S největší opatrností

Projížďka začala před jeho domem na Budějovické ulici, všemi cyklisty proklínané tepně v centru Tábora. Dostat se odtud na začátek nejbližší stezky je velký problém. Pokud si cyklista nedá pozor a nejede co nejblíže obrubníku, riskuje, že ho postrčí auto. Úleva může přijít na začátku jordánské hráze, která je určená jak pro pěší, tak cyklisty. Nebýt zvonku na obstarožním favoritu, musel by Karel Schneider pod kopcem prudce brzdit. V nájezdu na hráz stály tři ženy a s údivem se před zvonkem rozestoupily. „Dámy byly ještě slušné, ale lidi mi i vynadají a diví se, proč na ně zvoním,“ okomentoval situaci Schneider. Pohlazením po cyklistické duši bude v budoucnu odpočinková zóna Jordán. Kdo se ale vydá po břehu vodní nádrže teď, potřebuje dobré terénní kolo, aby se dokázal vyrovnat se všemi nerovnostmi a nástrahami, které souvisejí s přestavbou. Následujícím cílem byly Měšice, ale za vlakovým nádražím se cyklista musí se stezkou rozloučit. Pod Černými mosty je lepší kolo vést. Přeskákat vysoké obrubníky a přejet po úzkém chodníku je obtížné i pro Karla Schneidera.

Slušná, ale krátká

Chýnovskou ulici potom lemuje od kruhového objezdu jedna z nejpohodlnějších stezek v Táboře, ale před Měšicemi končí. Ve vyhrazeném pruhu navíc cyklistu ohrožují auta, která vyjíždějí z areálů firem nebo musí projet čerpací stanicí. U kruhového objezdu, před kterým cyklistu rozhodí nenápadný výmol, test končí. Karlu Schneiderovi došla trpělivost. „Snažit se jezdit po stezkách pro cyklisty je zbytečné. Většinou jsou na krátkém úseku a dál každý musí jet, jak umí,“ říká Schneider. Nejhorší je podle něj cesta mezi Kauflandem a kruhovým objezdem u Lidlu u sídliště Nad Lužnicí. „Potom, co musím projet čerpací stanicí, narazím na pletivo u autosalonu, které musím obejít. Potom se snažím dostat ze svahu zase na chodník,“ popisuje neoblíbenou pasáž Schneider. A na co by si podle něj měli dát cyklisté v Táboře největší pozor? „Nebezpečné jsou kanály a vyjeté koleje. Je také kolikrát těžké porozumět si s chodci. Tábor pro cyklisty není,“ říká jednoznačně Schneider.

V centru se kolo nevejde

Blýská se ale na lepší časy. Město Tábor zadalo zpracování projektu na první páteřní cyklotrasu. „Hlavním důvodem je snaha omezovat automobilovou dopravu a také umožnit lidem jezdit do práce na kole,“ říká Ivana Kverková z odboru dopravy. Projekt má být ale hotový až na konci roku. „Líbilo by se nám, kdybychom mohli pro cyklisty udělat samé cyklostezky, které by měli jenom pro sebe. To ale není možné. Překážkou jsou hlavně vlastnické vztahy anebo náročný terén,“ říká Kverková. Cyklisté a chodci se zřejmě mohou těšit na novou stezku i mezi Kauflandem a Tescem. Projekt už řeší budějovický ateliér SIS.