Jako štvaná zvěř
Nina Rachmaninová z Moskvy vymyslela profesi hodinového manžela.
Její nápad se rozšířil po světě jako lavina. Povzbuzena úspěchem to zkusila i se ženami. Zatímco v prvním případě jí nejen válečné vdovy mohly ruce zulíbat, profese hodinové manželky se neujala. Logicky. Hodinová manželka měla prát, vařit, žehlit, mýt okna, prostě dělat ženské práce. Proč by si ji ale chlapi objednávali, když to všechno udělá jejich vlastní žena? Myslím, že by muži zlegalizovanou hodinovou manželku přivítali, ale úplně na něco jiného. A docela je i chápu. Jejich žena totiž maká v práci, a když jsou tam chlapi, tak mnohem víc, aby uspěla. Cestou domů musí nakoupit, aby pak uvařila večeři, napsala s dětmi úkoly a vyžehlila koš prádla. Nutně pak musí padnout jako štvaná zvěř.
