Hrát jako Španělé? To nepůjde
Do Slovácka přišel začátkem roku jako sportovní ředitel. Tím je dosud. Navíc ale pět kol před koncem loňské soutěže vystřídal trenéra Josefa Mazuru a dovedl tým k záchraně v Gambrinus lize. Teď povede Miroslav Soukup fotbalisty Slovácka do další ligové sezony.
Jaké má tým ambice? Jaký bude hrát fotbal? Proč získal hráče, jejichž angažování se spousta fanoušků diví? Na některé otázky odpovídá Soukup až trochu popudlivě. Třeba na tu, proč přišel Pavel Mezlík. Stoper s minimem prvoligových zkušeností. „Tak mně ukažte na někoho lepšího a dám vám padesát tisíc. Ono je jednoduché říct jméno, ale hráče musí uvolnit jeho klub, nesmí za něj požadovat přemrštěné odstupné a ten fotbalista musí do Slovácka chtít. Navíc za podmínek, jaké mu jsme schopni nabídnout,“ vypočítává kouč.
Vzpomínky na Synot
Právě rozdílné podmínky oproti éře Synotu před několika lety jako by někteří fanoušci nechtěli pochopit. Stále nostalgicky vzpomínají na období, kdy majitelé klubu mohli ukázat téměř na jakéhokoliv fotbalistu a přivést ho do týmu. Ta doba je pryč. Na co se současným kádrem Slovácko má?
„To se uvidí. Fanoušci by chtěli, abychom hráli pěkně jako Španělsko a byli střelecky efektivní jako Němci. Jenže to je podobné, jako když já si přeju vyhrát ligu. Chci to, ale musím se vrátit do reality. Nemůžeme se podmínkami srovnávat s Teplicemi, Jabloncem, Mladou Boleslaví, Plzní, o Spartě a Slavii ani nemluvím. Musíme z toho, co máme, vytvořit tým, který bude schopný hrát první ligu a mít perspektivu,“ nechce Soukup mluvit o konkrétním umístění.
V týmu přibývá mladíků
Když ředitel klubu Vladimír Krejčí představoval před půl rokem na tiskovce Soukupa, mluvil o něm jako o odborníkovi, který Slovácku pomůže. „Potvrdilo se to. Jeho kroky jsou koncepční, takhle jsme si jeho práci představovali,“ říká Krejčí.
Soukup udělal v kabině prvního týmu pořádný průvan. V zimě odešlo šest hráčů, nyní po sezoně dalších osm. Většinou šlo o známá jména. „Jenže k čemu jsou hráči, kteří mají dobré smlouvy, ale sedí na lavičce. Náhradníky ať dělají mladí,“ zdůvodňuje Soukup.
„Je fakt, že třicátníků už nás v mančaftu moc není. Já se budu pochopitelně snažit, abych se na hřiště dostal co nejčastěji,“ přeje si útočník Petr Švancara.
V přípravných zápasech se Slovácku vedlo se střídavými úspěchy. „Uvidíme, jak si mančaft sedne. Některé příchody vedení ještě dolaďuje. Každopádně oproti loňsku je to hodně jiné,“ porovnává Švancara.
V jednom z posledních přípravných zápasů porazilo Slovácko 6:1 výběr afrických hráčů z belgických a francouzských klubů. Trenér však byl spokojený jen napůl, s výsledkem a hrou. Co ho naštvalo? „Novináři psali, jak byl soupeř slabý. Vůbec je nezajímalo, že my jsme nastoupili se spoustou mladých hráčů, věkový průměr jsme měli třiadvacet let a hráli jsme dobře,“ zlobí se kouč.
Říká se, že druhý rok po postupu bývá obtížnější než ten první. Jenže podle Soukupa je Slovácko nováčkem. „Je to tak, vždyť klub nejvyšší soutěž koupil. A podobné mužstvo, které se teď na jaře zachraňovalo, nebylo rok předtím schopné hrát na špici druhé ligy. Vlastně až záchranou jsme potvrdili, že do ligy patříme,“ míní Soukup.
První zápas nové ligové sezony hraje Slovácko v sobotu 17. července doma s Teplicemi.
