Hra se mi začíná líbit, říká Urban
Hned dvakrát po sobě naložili fotbalisté FC Vysočina svým soupeřům pětigólový příděl. Rostoucí střeleckou formu jihlavských hráčů odnesly v posledních dvou zápasech Karviná a Žižkov. Celkově je klub z Vysočiny po první polovině podzimní části se třinácti body na pátém místě tabulky, pět bodů od postupové příčky.
„Postupně se zvedáme, tým se stabilizuje a předváděná hra se mi začíná líbit. Máme pracovité mužstvo a v posledních zápasech dáváme i dost gólů. Cítím, že se vše začíná lámat v náš prospěch,“ tvrdí jihlavský kouč Luboš Urban.
Přitom vstup do sezony se Jihlavě příliš nevydařil, když v prvních šesti zápasech vybojovala jen dvě vítězství. V té chvíli se začínal otřásat Urbanův předsezonní cíl získat na podzim sedmadvacet bodů. Mužstvo navíc vypadlo z českého poháru po prohře s třetiligovým Znojmem.
„Ze začátku sezony jsme podávali příliš nevyrovnané výkony. Nejvíc mě mrzí domácí remíza s Hlučínem, kdy jsme se prostě nemohli prosadit. Pak jsme také neměli prohrát v Ústí, kde nás srazil hloupý gól v závěru. Vysoká výhra nad Žižkovem je ale velkým příslibem do dalších kol,“ myslí si jedenapadesátiletý trenér.
Dvě pětigólová představení posunula jihlavský klub do čela střelecké produktivity. Žádný jiný tým v soutěži zatím nevstřelil více než patnáct branek, o které se v Jihlavě rovnoměrně podělili hráči z útoku, zálohy i obrany. Nejlepšími jihlavskými kanonýry jsou zatím se třemi góly Peter Krutý, Matěj Vydra a obránce Michal Veselý.
„Je to dobře pro diváky, že se nám v posledních dvou zápasech střelecky dařilo. Snad naše výsledky přilákají hodně lidí na domácí zápas s Opavou,“ doufá jihlavský kapitán Michal Kadlec.
Zároveň ho těší, že se s týmem rychle sžily čtyři posily, které do kádru od začátku sezony přišly. Kouč Urban tím splnil to, co si na konci července před vstupem do ligy předsevzal. Přivedl dva konstruktivní záložníky Jiřího Šislera a Jana Grubera, zkušeného zadáka Roberta Cahu a nově i stopera Jana Pence.
„Trenér tyto hráče okamžitě začlenil do sestavy a nechal je hrát. Ti hned mohli pochytit herní návyky a s mužstvem se lépe stmelit, než kdyby vysedávali na lavičce náhradníků,“ míní třiatřicetiletý Kadlec.
