Hnízda čekají na opozdilce, courají se
V kalendáři ještě kraloval březen, když do hnízda v Bolešinách přilétával po zimě čáp. Letos na bílého krasavce s klapavým zobákem čekali lidé v obci jen pět kilometrů vzdálené od Klatov marně. „Pokaždé před aprílem bylo hnízdo obsazené. Pro nás býval jeho přílet znamením, že jaro už je opravdu tady. Letos má čáp trochu zpoždění,“ říká starosta Bolešin Josef Sommer. Poslové jara tentokrát nespěchají. Potvrzuje to i Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů v Plzni. „Ne že by měli zpoždění. Ale tak trochu se různě courají,“ vysvětluje Makoň, proč jsou některá hnízda na Klatovsku stále ještě prázdná. První přiletí samec Čápi nikdy nepřilétají v páru.
Nejprve se v hnízdě usídlí samec. Teprve o několik dnů později přiletí samice. Někdy ale zůstane samec opuštěný. Mylná je i představa, že se do hnízda vracejí každý rok ti samí čápi. Tito ptáci totiž často střídají partnery, ale i jednotlivá hnízda. Ornitologové evidují na Klatovsku sedmnáct čapích hnízd. Z toho třináct až čtrnáct jich bývá každý rok obsazených. A některé dokonce celoročně. „Tradičně přezimuje čáp v Horažďovicích,“ říká Jiří Vlček. Čápům se věnuje už od roku 1983. Údolí Otavy mezi Žichovicemi a Horažďovicemi si čápi oblíbili už v roce 2003. Od té Hnízda čekají na opozdilce, courají se Bílí krasavci. Po zimní pauze se do svých hnízd na Klatovsku začínají vracet čápi. Nejprve přiletí sameček, s odstupem času pak i samička. Někdy ale zůstane hnízdo opuštěné celý rok. Foto 7/ Jan Ráček doby je tu pozorovatelé často sledují i v zimních měsících. Tamní rybáři tu mají rybí sádky. Ty mohou čápům přilepšit v podobě uhynulých ryb. Mezi prvními hnízdy, které bývá s příchodem jara obsazeno čápy, je hnízdo na komíně v Nalžovských Horách.
Bývá nepřehlédnutelné. Nachází se v údolí a ze silnice je dobře vidět. „To je pro čápy naprosto ideální poloha hnízda. Mají sice rádi vyvýšená místa, aby mohli roztáhnout křídla a letět, ale vyhovuje jim spíše údolí, než hnízdo někde na periferii ve městě,“ vysvětluje Makoň. Oblíbeným místem pobytu čápů také bývá hnízdo v Točníku u Klatov, v Měcholupech, v Janovicích nad Úhlavou, ve Švihově, v Hrádku u Sušice, v Nýrsku, v Srbicích nebo už ve zmíněných Bolešinách. „Z některých míst už se nám lidé začali ozývat, že čápi přiletěli. Někde je zatím prázdno,“ říká Makoň. Podle ornitologa Vlčka je na přílet čápů nyní ideální doba. „Někteří přilétají už v průběhu března. Další v těchto dnech. Zhruba do poloviny dubna by se všichni měli vrátit,“ připomíná Vlček. O pohybu čápů v hnízdech, ale i o tom, zda tu vyvedli mláďata, si vede přesnou statistiku Stanislav Beneda z Plzně. A to už od roku 1966.
Na starost má čápy v Plzeňském i Karlovarském kraji. A vyčerpávající údaje o bílých poslech jara má díky tomu, že v každé obci, kde je hnízdo, fungují místní zpravodajové. Sám by tak velké území nestíhal objíždět. „Na jaře jim pošlu hnízdní karty. A oni do nich zapisují, kdy čáp přiletěl, zda přiletěla i samice, kdy dosedli na vejce, kdy byla poprvé vidět mláďata, kdy začala létat a kdy čápi odletěli,“ říká Beneda. Pro dlouhodobé sledování početnosti čápů je důležité, kolik mláďat bylo na každém hnízdě úspěšně vyvedeno. Jediné ve městě Za pozorováním čápů se lidé z Klatov budou muset vydat za město. Čapí hnízdo je v Klatovech bohužel jen jedno. Přesně před rokem ho Karel Makoň se svými pomocníky umístil na komín zdejší firmy Klatex. I když v minulosti bývalo ještě jedno hnízdo v areálu firmy pod klatovským hřbitovem. Podle Jana Koláře z firmy Klatex se čtyřicet metrů vysoký komín z roku 1890 nepoužívá při výrobě, a tak tu chtěli alespoň udělat domov pro čápy. „Jenže během loňského roku se tu čáp ukázal asi tak na dva dny a pak zase odletěl. Přál bych si, aby se letos zdržel déle,“ říká Kolář.
Podle Makoně zřejmě nebude hnízdo na továrním komíně ideálním místem pro čápy. „Mají sice rádi výšku, ale tohle hnízdo je na periferii a prostředí kolem není moc atraktivní. Uvidíme, jestli se sem v budoucnu nějaký čáp nastěhuje,“ doufá Makoň. Domov pro čápy čítá hnízdní podložku. Na ní se nasazuje imitace hnízda složená z větviček. Hnízdo se umístí na komín, stožár nebo jiné vyvýšené místo. A protože čápi jsou úžasně pracovití, své hnízdo si během roku pak neustále vylepšují a dostavují. Za pomoci větviček, trávy a dalších přírodních materiálů mohou vytvořit pořádně těžké hnízdo. Například téměř dvě a půl tuny mělo hnízdo, které před lety strhávali záchranáři z komína v Nýrsku a měnili ho za nové.
