Hledám silného soupeře, říká Chládek

Dvacetiletý rodák z Krupky Zdeněk Chládek se vrátil po krátké zkoušce ve váze do devětašedesáti kilogramů do své čtyřiašedesátky a sbírá úspěchy.
Amatérská česká boxerská jednička v barvách SKP Ústí nad Labem letos drtí jednoho soupeře za druhým. Týmu Ústí se v extralize družstev zrovna moc nedaří, Chládek ale své zápasy vyhráva pravidelně. V Česku se mu už téměř nikdo nechce postavit. Na reprezentační úrovni zatím také válí.
Velkou cenu Ústí vyhrál na konci března počtvrté za sebou. Přípravu v současné době směřuje k mistrovství Evropy a světa, kde by rád uspěl a nejlépe si vyboxoval přímý postup do londýnského ringu pod pěti olympijskými kruhy.

Ve finále Velké ceny jste vyhrál bez boje. Rus Besputin měl poraněné rameno. Mrzelo vás trochu takové zvláštní vítězství? Je to výhra na jednom z nejprestižnějších evropských turnajů. Že jsem si vítězství ve finále neodboxoval, mě ale mrzelo hodně. Velká většina diváků se přišla podívat především na mě. Vešel jsem do ringu, rozhodčí oznámili, že soupeř nenastoupí, a celá hala zahučela zklamáním.

V Česku je už problém pro vás najít soupeře. Naposledy v extralize proti Děčínu jsem byl připravený, soupeře mi nepostavili. Podobně nedávno v Českých Budějovicích. Bohužel se mnou teď nikdo nechce boxovat. Naštěstí po Velké ceně tady chvíli zůstala výprava Austrálie a před ní zase Maročané, takže jsem měl s kým zápasit. S reprezentací ještě letím na turnaj v Arménii. Abych měl mezinárodní úspěchy, musím hodně nastupovat proti kvalitním soupeřům.

Boxujete stejně jako loni také v německé nejvyšší soutěži? Delší dobu ne. Byla Velká cena a další turnaje, neměl jsem čas. Hlavně jsem v přípravě na červnové Mistrovství Evropy v Sofii.

Na Velké ceně vám k triumfu stačilo vyhrát dva zápasy plus finále bez boje. Je to tradiční dobře obsazený turnaj. Můžete ho srovnat s mistrovstvím Evropy? Velká cena je v Evropě asi nejsilnější turnaj. Šampionáty jsou ale úplně něco jiného. Boxujeme více dnů a i počet soupeřů je mnohem větší. Obrovskou roli také hraje štěstí při losu soupeřů a jakého vám pořadatelé nasadí rozhodčího.

Ústeckou Velkou cenu jste letos senzačně vyhrál počtvrté za sebou. Jaká z nich byla nejtěžší? Těžko říct. Každý turnaj je těžký a jiný. Srovnávat vítězství moc neumím. Každopádně ani jeden ročník nebyl lehký. Nejtěžší je ale zápas, který teprve přijde.

V mládežnických kategoriích jste získal několik mezinárodních úspěchů. V dospělé kategorii ale na svůj větší úspěch pořád ještě čekáte. Je to tak. Letos už to snad vyjde. Klíčové bude Mistrovství světa v Baku v září. Z něj postoupí nejlepších osm boxerů rovnou na Olympiádu 2012 v Londýně. A ta je mým snem.

Neměl jste být původně hokejista a prát se třeba teď za ústecké barvy v baráži o extraligu? Začínal jsem na hokeji. Jelikož se dobrý hokejista musí umět i prát, jako doplňkový sport jsem dělal karate. A přes něj jsem se dostal v jedenácti letech k boxu. Zalíbil se mi a v Ústí byly pro box dobré podmínky. Hokej teď zase hraju pouze doplňkově.