Gočárovy vize by Hradci slušely i dnes
Náměstí a široké ulice po vzoru pařížských bulvárů, budova Ředitelství státních drah na Ulrichově náměstí, schodiště Na Kropáčce, koncepce areálu škol na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, koželužská škola. Nejen těmito památkami na Josefa Gočára se dnes pyšní Hradec. A mohlo jich být více. Některé vize jednoho z nejvýznamnějších architektů první poloviny 20. století však zůstaly jen na papíře.
„Většinou ztroskotaly na nedostatku peněz,“ vysvětlil historik Jan Jakl z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Hradecké muzeum otevřelo novou výstavu věnovanou Gočárovi a jeho neuskutečněným vizím. K některým se přitom dochovala podrobná dokumentace, která by se ještě dala využít. I současnému Hradci by slušela například městská galerie. Měla stát na náměstí Osvoboditelů vedle sokolovny. Musela by se však o něco posunout, aby nezasahovala do sousední sportovní haly.
„Na galerii pracoval Gočár možná dva nebo tři roky. Prostudoval tehdejší možnosti výstavnictví a projekt, do kterého zahrnul všechny možné vymoženosti, neustále zdokonaloval. Pro nedostatek peněz a také kvůli protestům Národní banky, která měla v sousedství svoji budovu podle návrhu Josefa Reichla, narazil. Součástí výstavy je rekonstrukce modelu galerie a bude se promítat také její prostorová počítačová vizualizace,“ upozornil Jakl.
Návštěvníci uvidí i nové modely Lutherova ústavu a přístavby muzea, kterou Gočár navrhl v duchu svého učitele Jana Kotěry, dále soutěžní návrhy koželužské školy a plány dalších nerealizovaných staveb. Architekt jimi mohl v Hradci zanechat ještě výraznější stopu.
„Jak jeho návrhy z období před první světovou válkou, tak návrhy dívčích škol z roku 1931, na jejichž místě nyní stojí škola Zálabí, či galerie nebo přístavba muzea, všechny měly něco do sebe,“ dodal Jakl.
Výstava se věnuje i Gočárovým urbanistickým plánům Labské a Orlické kotliny a doplňují ji fotografie staveb, které se v Hradci Králové podle jeho návrhů v letech 1904 až 1935 postavily.
