Fotbalem k lepší propustnosti východní hranice?
Systém funguje, i když někteří cynikové odkazují při jeho hodnocení na zákon o zachování hmoty – když někde uberete, jinde musíte přidat. Zatímco totiž ve vnitrounijních vztazích hraniční závory zmizely, ve vztahu k „neschengenské“ části kontinentu se kontroly naopak zpřísnily a hraničních přechodů stále není dost. Na rozdíl od České republiky, která má hranice pouze s unijními zeměmi, mají naši severní a východní sousedé – Poláci a Slováci – celkem dlouhou hranici s některými postsovětskými státy; obě členské země tuto hranici nyní střeží jaksi za celý schengenský prostor. Na jedné straně se tak zbouraly zátarasy, zlikvidovaly přechody a celnice v rámci Schengenu, na straně druhé bylo nutno významně posílit hranici východní, byť s významným přispěním unijních prostředků.
#####Hraniční infrastruktura se nestěhovala
#####Budovy slouží sportu i kultuře
V mnoha případech slouží dřívější pohraniční infrastruktura sportovním a kulturním účelům. Například objekty po známém česko-polském hraničním přechodu Most přátelství v Těšíně připadly Slezskému zámku umění a podnikání, a také veškeré pozemky v místě kdysi mimořádně vytíženého přechodu jsou již pronajaty. Kousek dál, v prostoru po největším hraničním přechodu Cieszyn–Boguszowice–Chotěbuz, se připravuje oprava a přestavba státní silnice. Chystá se ale také další komercializace nemovitostí, nové využití opuštěných staveb a vytvoření přívětivé zóny pro řidiče – s parkovišti, odpočívadly, motoresty a obchody. V Istebné, v budově po hraničním přechodu Jasnowice, má vzniknout Dům tří národů, kde se budou pořádat různé kulturní akce, výstavy a setkání. Jestliže pro opuštěné hraniční přechody se nové využití někdy pracně hledalo či ještě hledá, na východních hranicích – s Ruskem (Kaliningrad), Běloruskem a Ukrajinou – je situace jiná. Při přípravě na rozšíření Schengenu kladla Evropská unie značné nároky na zvýšení bezpečnosti východní hranice, protože tady se rozhoduje, kdo bude do EU vpuštěn a kdo zůstane za závorou.
#####Postaví se nové přechody na východě
Nicméně propustnost hranic neodpovídá požadavku dnešní doby, přechodů je málo a působí většinou poněkud „neevropsky“. Stav je nevyhovující zejména s ohledem na rostoucí objemy obchodní a ekonomické spolupráce EU s Východem. Výstavba nových hraničních přechodů na straně východních partnerů dosud vázne – i když deklarativně jsou všichni pro, praxe naráží na bariéru nepružnosti, byrokracie a na východní straně i nedostatku peněz. Podle posledních zpráv však přece jen svítá na lepší časy, výstavbu nových přechodů ohlásily nedávno Bělorusko a Ukrajina, jednání pokračují i s Ruskou federací. Hned dva nové velké přechody s příslušnou infrastrukturou včetně čističek odpadních vod a nezbytných příjezdových cest, mají být v dohledné době otevřeny na polsko-ukrajinských hranicích – v Budomierzu a Dolhobyczówu. Několik dalších se začíná modernizovat, což by mělo přispět k výraznému zlepšení provozu v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím Evropy Euro 2012.

















