Filharmonie žije pohádkami

Komorní filharmonie Pardubice natáčí soudobou operu. Záznam díla mladého autora Jiřího Hájka Slavík a růže bude sloužit jako nahrávka pro představení na Nové scéně Národního divadla v Praze.

Hip hop v opeře

„Je to pro nás velmi významné, že se nahrávka našeho orchestru stane součástí repertoáru Národního divadla v Praze,“ přiznává ředitel pardubické filharmonie Vojtěch Stříteský. Podobné podklady orchestr v minulosti natáčel pro Východočeské divadlo Pardubice, například pro muzikály My Fair Lady nebo Cikáni jdou do nebe. Jiří Hájek se nechal inspirovat pohádkovým příběhem Oscara Wildea Slavík a růže. Čerstvý absolvent pražské AMU patří k současným výrazným autorům, často skládá divadelní a filmovou hudbu. Původně vystudoval kytaru na Ježkově konzervatoři a k vážné muzice se dostal oklikou.
„Je to hudba moderní, nikoliv však nesrozumitelná. Není to žádný experiment. Taneční stylizace mají blízko k hip hopu a současné taneční hudbě. Na druhou stranu lyrické pasáže jsou zase inspirované tradicí hudby 60. let,“ popisuje styl opery Marko Ivanović, který je šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Podle něj se jedná o věc moderní a projevuje se to i v uchopení látky, která je romantická až dekadentní.
Nahrávka se natáčí v těchto dnech v Sukově síni Domu hudby. Prostor si nejprve přijel vyzkoušet zvukař i režisér.
„Víme, že náš koncertní sál má do ideálního prostoru daleko. Akustika je tam značně suchá. Proto jsme všem přípravám věnovali velkou pozornost a teď se snažíme přiblížit k dokonalosti,“ říká ředitel orchestru Stříteský.
Hudba Jiřího Hájka není pro pardubické filharmoniky neznámá. Už jednou nastudovali jednu z jeho skladeb pro pražský koncert.

Z pohádky do pohádky

Pohádková témata neopustí orchestr ani po natáčení. Hned první abonentní koncerty čtyřicáté druhé sezony jsou toho důkazem. První z nich zazní v pondělí 13. září.
„Pod taktovkou Marka Ivanoviće budeme zkoušet Pohádku Josefa Suka, suity z hudby k Zeyerově hře Radúz a Mahulena. K tomu chystáme legendu Labuť z Tuonely Jeana Sibelia a Ptáka Ohniváka Igora Stravinského,“ dodává Vojtěch Stříteský.