Expedice se znovu pokusí o Gasherbrum II

Trojčlenná výprava Libor Uher, Petr Mašek a Radek Jaroš se od dnešního rána znovu pokouší o výstup na Gasherbrum II.
„Z BC s námi vyráží jeden Novozélanďan. Je to vlastně Amík, který bydlí na Zélandu. Pak Slovinci, naši sousedé z Jižní Koreje a nevím, kdo všechno ještě. Prostě kdo žije a je tady, tak se pokusí o vrchol,“ konstatuje Uher.
Expedice dostala ideální předpověď počasí. Za dva dny by neměl foukat žádný vítr. Navíc všichni už mají za sebou noc ve výšce 7000 metrů.
„Jedna noc navíc v takové výšce je vždycky k dobru. Sice jsme šli přes ten šílený ledovec, který měří na délku asi 13 kilometrů. Když člověk vidí ten labyrint trhlin a mostů, tak si říká do pytle, já se tady budu muset ještě několikrát potloukat a riskovat pád někam do trhliny. Ty bezedné díry se otevírají čím dál více. Už ani nevím, čeho se bojím více. Jestli lezení ve výšce nebo té rulety. Když jsme se naposledy vraceli, tak jsem byl navázaný uprostřed a zahučel jsem tam oběma nohama po pás a zůstal viset jen za batoh a s roztaženýma rukama,“ popisuje devětatřicetiletý rodák z Frýdku-Místku dramatický okamžik. Nejstrmější pasáže na horolezce čekají při cestě z úpatí hory do druhého výškového tábora. „Tam je to hodně do kopce a pak ještě jeden úsek mezi C2 a C3. Celkově jsem si myslel, že G2 bude lehčí, méně náročná. Je to opravdu hodně a hodně těžká hora. Ostatně jako každá osmitisícovka,“ upozorňuje Uher.
Horolezci se pod Gasherbrumy neskutečně nadřou. „Je třeba bojovat o každý výškový metr. Pokaždé, když stoupáme na horu a dechové pauzy se krátí. Z třiceti kroků už je to jen dvacet, pak tucet, a když už dýchám co 7 kroků, vím, že jsme opravdu vysoko nebo je to fakt prudký sklon. Je to nekonečné. Člověk musí věřit, že nesmí přestat a že se jednou dočká cíle. Ať už je to konec lana nebo stan výškového tábora,“ přibližuje předseda Horolezeckého oddílu Frýdek-Místek.
Ještě před výstupem si všichni členové expedice dobře rozmysleli, co sní, aby jim nebylo špatně.
„Snad se můj žaludek uklidnil. Projel jsem všechny sudy. Vybral jsem jídlo, které by mohlo lépe sednout. Našel jsem tatranky, které mi moc nevadily. Dále chobotničky a treščí játra. Musím doufat, že už takové potíže já a Miska nebudeme mít a že to bylo špatnou aklimatizací,“ doufá v lepší zítřky Uher.
O vrcholový útok by se expedice měla pokusit v sobotu 17. července. Sedmička jej bude bedlivě sledovat a o jeho průběhu informovat na internetových stránkách.