Ekologické bydlení jako módní trend
Nové tisíciletí se kromě mnoha pozitiv vyznačuje také spěchem, bolestmi hlavy, alergiemi či podrážděním. Pro bydlení hledáme stále častěji klidná místa -podle dostupných průzkumů nejraději někde za městem, v zeleni, avšak v dosahu všech služeb. Hromadně utíkáme před syndromem nemoci z budov (Building Related Illness -BRI), jak jej nazývají lékaři a hygienici. Také stavebníci a prodejci nemovitostí se snaží vyhovět a my opouštíme staré oprýskané zástavby, abychom objevili tzv. ekologické bydlení s dobou adresou.
#####Rozdílné definice
Zájem spotřebitelů o určitý produkt (či fenomén) vzbuzuje přirozeně i zájem prodejců. Hledání argumentů je však rozdílné. Miroslav Jokl ve své knize s názvem Teorie vnitřního prostředí budov shrnuje kvalitní ekologické bydlení do několika bodů a porovnává postoje veřejnosti v nejrůznějších státech. V případě Spojených států uvádí jako hlavní atributy vhodnou orientaci bytu ke světovým stranám (v zimě proslunění, v létě naopak nutná ochrana před sluncem), dostatečné tepelněizolační a akumulační vlastnosti budov, zabezpečující jak tepelněvlhkostní pohodu, tak přijatelné náklady na vytápění a chlazení interiéru; důležité je rovněž splnění hygienických požadavků na prostředí, tj. na jeho fyzikální a chemické vlastnosti, dostatečná ochrana před větrem, ale na druhé straně i možnost využívání větrné energie, ochrana před zvědavými zraky sousedů (vytvoření pocitu bezpečnosti a soukromí, možnosti společenských kontaktů, tj. zda existuje v sousedství sociální struktura, která umožňuje soužití lidí všech věkových skupin, možnost nalezení domova (možnost vytvoření vztahu k místnímu společenství a krajině), přijatelná vzdálenost cesty do zaměstnání, vlastní zahrada, popřípadě vhodný hospodářský objekt pro chov domácího zvířectva.
#####Preferují se přírodní materiály
Poněkud realističtější požadavky přinesla veřejná anketa mezi ženami v domácnosti v Německu, jejíž výsledky shrnul Miroslav Jokl do následujících bodů: 1. světlý byt, 2. prostorný byt, 3. komfortní vybavení, 4. slunný byt, 5. klidný byt, 6. výhodné uspořádání, 7. existence balkonu či terasy, 8. výhodná poloha z hlediska dopravy, 9. pěkný výhled, 10. do bytu nelze nahlížet zvenku. Ve vyspělých evropských státech k těmto požadavkům ještě přistupuje preference přírodních materiálů - stavebních konstrukcí zvláště ze dřeva, cihel a z přírodního kamene, používání včelího vosku místo nátěrových hmot, korku místo tapet atd. Vznikl nový obor, který se touto problematikou zabývá, tzv. stavební biologie (Baubiologie). U nás se zatím omezuje pouze na preferování cihlových staveb před panelovými z betonových armovaných desek a přednostní používání vodou ředitelných nátěrových hmot před syntetickými. „Výzkum předních vědeckých pracovišť na tomto poli ukazuje, že i když nelze označit panelové domy za zdravotně závadné, cihlové domy mají své nesporné přednosti, například ve vyšší kvalitě vnitřního prostředí. V Česku jsou, v rozporu s mezinárodními zvyklostmi, za stavební biologii zaměňovány biologické faktory prostředí (mikroorganismy, členovci, hlodavci), které ohrožují nejen člověka, ale i degradují stavební konstrukce,“ uvádí dále Miroslav Jokl.
#####Zelené střechy i u českých staveb
Také čeští developeři se snaží nabízet projekty srovnatelné s ekonomicky a kulturně vyspělými státy. Ne vždy jsou totiž uživateli poněkud skromní Češi, ale také cizinci vyžadující jistý standard. Potvrzuje to i Milan Ganik, který přivezl do Čech „americký standard“ v podobě projektu s názvem Central Park Praha. Areál s 520 byty se staví na okraji pražského parku Parukářka a zelené plochy zde mají podle slov hlavního architekta hned několik funkcí: mimo jiné vymezují vnitřní park, mají docílit dojmu, že park vybíhá až k terasám domů, skrývají část architektury a akusticky a tepelně změkčují prostředí.
Bydlení u zelené plochy takového rozsahu je samo o sobě pro rezidenty atraktivní, ale ani v samotném projektu se na dostatek živé vegetace nezapomíná. Nabízejí se tak kromě rezidencí ve věžích také terasové viladomy přímo spojené s parkem, které se pokrývají speciálními zelenými koberci. Vegetační vrstva chrání stavební materiály střech před slunečním zářením a izoluje teplo. Opomenout nelze ani estetickou, psychologickou a sociální funkci zeleně. „Zeleně ve městech ubývá na úkor výstavby, dopravy, letních teras, zahrádek a markýz. Je nutné najít alternativu a zelené střechy jsou jednou z možností, jak udržet městské mikroklima v rovnováze,“ podotýká Milan Ganik, developer projektu, který myšlenku ekologického konceptu prosadil.
#####Levné a ekologické zdroje energie
Druhým požadavkem, který se často objevuje u zájemců o bydlení, jsou levné a ekologicky šetrné zdroje energie. Příkladem bývají severské státy. „Ve Švédsku jsou ekologičtí stavitelé v podstatě všichni stavebníci. Přírodní stavební materiály, tepelná čerpadla, extrémní zateplení a řízené větrání jsou standardem. Finanční zvýhodnění z toho nemají žádné, ale dýchají díky úsporám energií a emisí naprosto čistý vzduch, a to nejen doma, ale i ve městech,“ uvádí Marek Bláha ze společnosti Tepelná čerpadla IVT. Přestože se velké množství developerských projektů honosí názvem ekologické bydlení, není u nás podle slov Marka Bláhy dostatečné povědomí o tom, co to vlastně je. „Mnozí lidé si pod tímto termínem představují dům ze slámy, vytápěný šiškami, stojící někde na samotě u lesa. I když lze postavit ekologický dům z přírodních materiálů, který bude přírodu zatěžovat opravdu minimálně, není to pro většinu stavebníků zajímavé. Z pohledu dodavatele technologií vnímám ekologický dům jako objekt, ve kterém se neplýtvá energiemi, a to jak využitím vnitřních a vnějších energetických zisků, tak moderních technologií šetřících energii a přírodu, jako jsou tepelná čerpadla nebo řízené větrání,“ upřesňuje Bláha. Pojem ekologické stavebnictví pak dále rozvíjí podobně jako Miroslav Jokl a Milan Gánik - nad ekologií se zamýšlí ve všech fázích výstavby. Od umístění stavby, abychom nemuseli daleko dojíždět autem do práce, přes orientaci domu ke slunci, které může pomáhat s vytápěním, přes volbu úsporných technologií až po chování obyvatel v novém domě, třídění odpadů a podobně. Reálnou cestou je tedy hledání stále nových efektivních metod, jak šetřit životní prostředí a jak snižovat energetickou náročnost realizace a následného provozu staveb. Ve sporné stavební terminologii nového tisíciletí se dokonce objevují takové termíny, jako jsou inteligentní budovy (IB), jež by měly dávat pevnou záruku poskytovaných služeb a správy budovy s pomocí digitálních technologií, vždy s důrazem na výrazný přínos v oblastech úspor provozních nákladů, dlouhodobé flexibility prostorů a jejich uživatelského komfortu a z hlediska ekologie na významné snížení energetické náročnosti. Objekty se vyznačují tzv. integrovaným managementem, tj. sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečením (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správou budovy (údržba, plánování, pronájem, inventář) včetně odpovídajících služeb (telefonní centrála, poštovní a kancelářské služby, úklid).
