Dohromady je svedla kniha
Je kantorkou, matkou a ženou jednoho z nejznámějších mužů Písku. Ředitele Prácheňského muzea Jiřího Práška. Jednapadesátiletá Ludmila Prášková nedávno oslavila s manželem stříbrnou svatbu. Vzali se v roce 1984. „Už na táborském gymnáziu jsme byli spolužáci, ale začali jsme spolu chodit až jako vysokoškoláci,“ vzpomíná sympatická žena. Dohromady svedla pár kniha, kterou studentka pedagogické fakulty v Českých Budějovicích potřebovala. „Jirka studoval v Brně, kde mi ji sehnal. Když jsme se sešli, aby mi ji předal, pozval mě do kina, a tím to začalo,“ usmívá se Prášková. I když má aprobaci český jazyk a občanskou nauku, učí na základní škole dějepis. Právě manžel má velký podíl na tom, že našla zalíbení v historii. „Začínal jako etnograf v Prácheňském muzeu. Mapoval tehdy místní zvyky. Velikonoční, vánoční a podobně. Jezdili jsme spolu po vesnicích, kde je dodržovali, on to fotil a dokumentoval. Strašně mě to bavilo. Kolikrát jsem si říkala, že kdybych věděla ve své době, že existuje etnografie, věnovala bych se jí,“ říká. Své zaměstnání by s Jiřím Práškem ale neměnila. „Vím, že kvůli němu nemá čas na věci, které rád dělával dřív, třeba psaní knížek,“ uvažuje.
Je autorkou pověstí
Právě psaní je další zálibou, která manžele spojuje. Ludmila Prášková je totiž autorkou několika pověstí z Prácheňska. Dnes je hraje ve zjednodušené formě loutkový divadelní spolek Nitka. Vztah k historii a literatuře po rodičích podědila i dcera Zita. Letos maturuje a dál by chtěla studovat dějiny umění. Syn Jiří je naopak spíše technický typ. „Netuším, po kom to má. Já i Jirka si s technikou moc nerozumíme,“ přemýšlí Prášková. Fakt, že má doma známou osobnost, ji těší. „Stalo se nám, že jsme byli na dovolené ve východních Čechách a zastavili nás cizí lidé, kteří oslovili mého muže. Byli jednou v Písku a Jiří tam vedl přednášku a prováděl je. V těchto chvílích jsem hrdá na to, že jsem jeho žena, protože člověk musí být osobnost, aby si ho zapamatovali po prvním setkání,“ dodává.
Jak dobře zná svého manžela:
Oblíbené jídlo manžela?
Ludmila: Cokoliv s knedlíky.
Jiří: Knedlíky.
Jakou má barvu očí?
Ludmila: Modrošedou.
Jiří: Modrošedou.
Nejoblíbenější barva?
Ludmila: Modrá a hnědá.
Jiří: Modrá.
Oblíbená hudba?
Ludmila: Country, dechovka.
Jiří: Country, ale klidně dechovka.
Co na vás má nejraději?
Ludmila: Že si povídáme.
Jiří: Máme si pořád o čem povídat.
Co mu na vás naopak vadí?
Ludmila: Některé věci si vezmu osobně, a on to myslel obecně.
Jiří: Někdy vztahuje věci na sebe.
Jeho oblíbená kniha?
Ludmila: Má rád širokou škálu žánrů, sáhne i po pohádkách. Má rád třeba Poláčkův humor.
Jiří: Čtu různé žánry, ale například i Káju Maříka a Poláčka.
