Do play-off vede opavské hokejisty Glabazňa
Opavský odchovanec Kamil Glabazňa snil o velké hokejové kariéře. Z Opavy ho získala juniorka Vítkovic, odkud putoval do pražské Slavie. Do extraligy se ale neprosadil, a tak po vojně v Jindřichově Hradci kývl na nabídku druholigového Nového Jičína, kde odehrál drtivou část své kariéry.
Začal tam i trénovat a s páťáky získal v roce 2007 titul mistra České republiky. Po návratu do Opavy trénoval dorostence, extraligové juniory a nyní vystřídal u mužů kouče Karla Suchánka. „Cílem je postoupit do play-off. Tam už můžeme jen překvapit,“ říká Glabazňa.
Trenérská změna u opavských mužů byla velmi náhlá. Proč k ní došlo?
Co vím, tak se Karel Suchánek domluvil s vedením klubu, že skončí. Když mi ten post nabídl, tak jsem na to kývl.
Do konce sezony už moc času nezbývá, kam chcete tým dovést?
Určitě chceme do play-off. Kluci měli výborný začátek sezony, pak ale šli dolů. Vypadá to, že bychom se do vyřazovacích bojů mohli dostat z osmého místa. Dál to ale bude hodně těžké, protože budeme hrát proti těm nejlepším.
Když postoupíte, jaké budete mít ambice?
Tam už nemáme co ztratit, můžeme jenom překvapit. Byl by úspěch dostat se alespoň přes první kolo. Bylo by fajn, kdyby na domácí zápasy přišlo podpořit tým co nejvíc fandů. Kluci si to zaslouží.
Stihnete udělat nějaké změny v kádru?
Nějaké hostování jsme měli v plánu, ale nakonec z toho nic nebude. Sezonu budeme dohrávat v aktuálním složení, a to je dost těžké. Se čtyřmi obránci se soupiska skládá velmi těžce. Chtěli jsme využít hráče z juniorky, to ale časově nevychází. Oni navíc bojují o udržení v extralize, což je hodně důležité.
Zaměřujete se v přípravě na něco konkrétního?
V téhle fázi sezony už to nemá moc cenu. Trochu víc ale pilujeme přesilovky, které byly v posledních zápasech klíčové.
Budete trénovat muže i v další sezoně?
Tím jsem se zatím nezabýval. To se teprve uvidí.
Jak vidíte budoucnost hokeje v Opavě?
Hokej má ve městě dlouhou tradici, a i proto si myslím, že by si Opava zasloužila lepší soutěž. Máme v Opavě několik šikovných mladých hráčů, ale všechno záleží na nich. Jestli budou dřít a makat na sobě, tak z nich můžou být dobří hokejisté.
Co se stalo s vaší hráčskou kariérou? Skončila docela záhy.
Chtěl jse hrát dál extraligu za Slavii. Potom jsem ale musel na vojnu do Jindřichova Hradce, se kterým jsem dva roky bojoval v první lize, a to mě zabrzdilo.
Jak jste se dostal do svého asi neznámějšího působiště v Novém Jičíně?
V Jindřichově Hradci jsme z první ligy spadli do druhé a já se vrátil do Opavy. Když ale v Opavě skončila extraliga, tak jsem v polovině sezony odešel do Nového Jičína.
Čím to, že jste v Novém Jičíně vydržel sedm let? Vždyť hrál jen druhou ligu.
Když jsem se vrátil z vojny, tak jsem neměl do nových věcí elán. V Novém Jičíně jsem měl několik známých a vzhledem k tomu, že hokej v Opavě zažíval nejhorší období, tak jsem zakotvil tam. Hrál jsem hokej a trénoval děti. Získal jsem tam byt, což se hodilo, protože jsem se ženil. Pár nabídek jsem potom ještě dostal, ale byl jsem v Novém Jičíně hodně spokojený a nechtěl jsem nic měnit. Po čase už jsem na návrat do velkého hokeje přestal myslet.

















