DK Slavie: retro, nebo moderna?

Dům kultury Slavie na nábřeží Malše láká architekty, ale odrazuje provozovatele. Někteří z nich říkají ironicky: Přežil pád Rakousko-Uherska, německou okupaci i socialismus. Teď je městu České Budějovice, které ho vlastní, na obtíž.
V posledních deseti letech se radním zdá, že do budovy dali až moc peněz. Opravovali ji po povodních, kdy do jejího přízemí nateklo metr sedmdesát vody, rekonstrukci si vyžádala podlaha sálu a další náklady stavba nového bufetu. Celkem třiadvacet milionů.
Podle ekonomky Ivy Peštové, která zná ze své profese objekt už dvacet let, nemuselo ale město nikdy dotovat jeho provoz.

Dobrého manažera

„Kultura není nikdy zisková. Pokud by si dům vzal dobrý manažer, a na to bych si i troufla, nebyl by ztrátový. Jediné, co je zde třeba rychle udělat, jsou odpady a elektroinstalace. Odhaduji to na třicet až padesát milionů, ale šlo by stavět za plného provozu,“ říká Peštová.
„Kulturák“ by se měl podle předsedy Klubu přátel Českých Budějovic architekta Vladimíra Musila znovu vrátit k tomu, k čemu sloužil od začátku. K spolkové činnosti. Prostoru pro divadla malých forem, hudebníky, sdružení, kluby.
Podobnou představu má i podnikatel a vážný zájemce o jeho provoz Jan Nedvěd. Chtěl by tam mít i základnu jazzového klubu. „Chodili jsme tam všichni do tanečních, na čaje. Byla v něm známá restaurace. Pro mě je to srdeční záležitost. Samozřejmě, že ale záleží na podpoře města,“ míní Nedvěd.
Jiný pohled na věc má firma Ateliér 8 000 sdružující architekty. Podle ní je dnešní podoba Slavie přežitkem, potenciál je v dobré poloze.

Navrhovali molo

Před dvěma roky se společnost přihlásila do soutěže na řešení její přestavby. Soutěž vyhlásily dnes zrušené Městské kulturní domy. Neměla vítěze. Navíc ateliér porušil zadání, když nerespektoval omezení pro chráněnou památku.
„Přihlásili jsme se jako jediní,“ vysvětluje architekt Ateliéru 8 000 Jiří Střítecký. Jeho základní představa je změnit dům na obecní a využít prostor kolem budovy. Navrhuje vytvořit mezi Slavií a Jihočeským divadlem náměstí a otevřít nábřeží schodištěm na molo.
Idea jde ještě dál. Sál pro osm set lidí, podzemní garáže, jezdicí schody a výtahy. Nad střechou měla být nástavba ze skla a oceli. Náklady od 400 do 500 milionů korun. Podle Stříteckého byla před dvěma lety šance, že město dostane na projekt peníze od kraje a od státu. Budějovice ale odmítly. Dnes je tato možnost kvůli ekonomické situaci pryč a koruny už dlouho nebudou ani na jiné městské projekty. Například na obchodní dům na Mariánském náměstí nebo na stavbu koncertního paláce podle návrhu Jana Kaplického ve Čtyřech Dvorech.