Dinoparky? Nepochyboval o úspěchu
Sešli se na vysoké škole. „Já byla premiantka, Jirka spíš takový zlobič. Nikdo nevěřil, že bychom spolu mohli vydržet,“ svěřuje se Eva Machálková. Vydrželi. Jsou spolu přes dvacet let a vychovávají tři děti. Po studiu na ,pajdě‘ nastoupili do stejného rádia, Eva v něm byla první moderátorkou. Z rádia pak odešli a jejich cesty v kariéře se rozešly. Ona začala dělat to, kvůli čemu vystudovala – začala učit. Jiří Machálek koupil vlastní rádio, založil známou reklamní agenturu.
A později přivedl do českých měst (a na Slovensko) obří ještěry, přiblížil veřejnosti svět pravěku. Vymyslel a dotáhl do konce nápad dinoparků. Ten nejstarší je v Plzni u zoologické zahrady. „Vůbec mě nepřekvapuje, k čemu se dopracoval. Manžel byl vždy velký individualista. Nikdy se nedržel při zemi, nehrál na jistotu. Třeba si neumím představit, že by mohl být zaměstnaný jako učitel. Vždy chtěl být nezávislý,“ hodnotí profesorka angličtiny kroky manžela. A dinoparky? „Jirka měl vždy vize a odvahu. Ta je vůbec základem jeho úspěchu. Když přišel s nápadem dinoparků, nikdo mu nevěřil, že by se to mohlo povést. Ale on nepochyboval a dnes už jich funguje pět,“ říká Eva Machálková. Podíl na vzniku dinoparků má i jejich syn Šimon. „Myslím, že měl na rozhodnutí manžela vliv. Tehdy byly Šimonovi tři čtyři roky, byl dinosaury úplně fascinovaný. Na každé akci, kde se s nimi setkal, byl hrozně nadšený. To podle mě manžela také ovlivnilo a inspirovalo,“ popisuje.
Prošla všemi dinoparky kromě nově otevřeného v Praze na Harfě. „Vždy, když se do nějakého s dětmi dostaneme, díváme se na celé to zařízení dost kritickým okem a pak manželovi místo chvály vykládáme svoje připomínky. Na začátku ho to myslím trochu popuzovalo, teď už si ale zvykl a je za naše poznámky rád. Ale všeobecně manžel na nějaké velké rady příliš není, nejraději si své věci rozhoduje sám,“ vysvětluje. Někdy je to fofr Vedou dost hektický život. Aby ne, kromě manželova náročného podnikání mají také tři děti. „Manžel je hodně pryč, ale já se dokážu přizpůsobit, mám svůj režim a vyhovuje mi to. Někdy je to ale fofr. Nebydlíme přímo v Plzni, takže odpoledne jezdím křížem krážem a vozím děti na všechny tréninky, balety a flétny. Je to téměř manažerská práce, “ směje se matka Šimona, Jolany a Sofie.
Není to ale tak, že by Machálkovic děti byly polosirotky. „Když není manžel na cestách, vrací se domů poctivě na pátou šestou hodinu. A dětem se potom opravdu věnuje, baví ho to, užívá si je,“ dodává. Ale ani Jiří Machálek není pouze dokonalý. „Občas trpí nedostatkem empatie, má tendenci jet si svoji lajnu, vžít se do pocitu druhých není zrovna jeho silnou stránkou. A od toho jsem tady já a děti, abychom ho dokázali trochu vyvažovat,“ nastiňuje s úsměvem rodinné zákulisí její důležitý člen.
Snad i proto ji hodně potěší, když manžel spojí svoje schopnosti s péčí o rodinu. „Dokáže pro nás vymyslet opravdu skvělé výlety a cesty. To mi vždycky udělá velkou radost. Na nic nezapomene, promyslí každou maličkost. Pro nás pro všechny je to vždy zážitek,“ rozplývá se profesorka plzeňského gymnázia.
