Děti v lesní školce nemarodí. Venku jsou i v dešti
Prší. Tříletý Dominik pochoduje v holínkách a nepromokavém oblečení po louce. Na chvíli se zastaví u hluboké louže a pozoruje tlusté žížaly, které z hlíny vyhnal déšť. Rychle ale utíká dál, kamarádi na něj už mávají. V trávě našli krásná bažantí pírka. Dešťových kapek, které jim padají na kapuce, si nevšímají. Jsou zvyklé. Venku jsou každý den - ať prší, nebo je třicet ve stínu. I tak může vypadat pobyt v mateřské školce. Do lesní školky Za bukem, která je kousek za Pardubicemi, chodí děti od loňského září.
„Jsem ráda, že tady lesní školka je. Náš Domča sem chodí od podzimu a je tady rád. Když jdeme někdy kolem klasické školky, vždycky říká: Tam nechci chodit. A když se ho zeptám proč, řekne, že jsou tam za plotem a není tam pes Cliff, teta Eva a teta Kateřina,“ říká pardubická maminka Dana Marušková.
Sehnat místo? Problém
Dostat se v Pardubicích do školky není jen tak. K zápisům, které proběhly v minulých týdnech, přišlo stejně jako loni něco kolem tisícovky dětí. Mateřské školky ale hlásí jen 840 volných míst. Vedení města navíc s dalším navyšováním kapacit školek nepočítá.
„Za poslední čtyři roky rozšířily Pardubice postupně kapacity mateřských škol o 618 nových míst, čímž se může pochlubit opravdu jen málokteré město v České republice. Z demografických údajů je navíc zřejmé, že počet narozených dětí od roku 2008 klesá,“ říká náměstek pardubické primátorky Jindřich Tauber.
Oproti předcházejícímu roku došlo také k malé úpravě kritérií. „Vzali jsme na vědomí doporučení veřejného ochránce práv, který zdůrazňuje, že se přijímací řízení do mateřských škol týká pouze dítěte. Tudíž není možné brát v úvahu, zda je rodič zaměstnán, je na rodičovské dovolené, zohledňovat sociální situaci rodiny a podobně,“ dodává Tauber.
Pro rodiče, kteří se svojí žádostí neuspěli, by tak nová lesní školka Za bukem mohla být i možností, jak nepříznivou situaci řešit.
V klubu už mají připravené přihlášky na příští školní rok. „Ještě tu pár volných míst máme. Ale rychle ubývají. Rodiče, kteří k nám chtějí dát děti, by si tak měli pospíšit,“ říká jedna z provozovatelek lesní školky Eva Kubelková.
Žádná „alternativa“
Každé ráno se v bývalé škole v Třebosicích sejde asi deset dětí a celé dopoledne stráví venku. Téměř za každého počasí. „Když se po osmé všichni sejdou, vyrážíme ven. Chodíme po okolních loukách, polích a hájích kolem Bylanky. A čas od času jedeme na nějaký výlet. Naposledy jsme byli v parku v Heřmanově Městci. V zimě, když bylo patnáct stupňů pod nulou, jsme bruslili na zamrzlé nádrži v Třebosicích. Ven jsme za celý rok nešli jen jednou. A to kvůli smogu. Den jsme tehdy strávili v keramické dílně,“ vzpomíná Kubelková.
Podle ní není třebosická lesní školka žádná „alternativa“. „Je třeba říct, že jsme úplně normální školka. Děti u nás dělají to samé jako v klasické školce. Zpíváme si, hrajeme hry, pořádáme pro ně soutěže, kreslíme a malujeme, čteme jim pohádky… Jen to všechno děláme venku, v přírodě,“ vysvětluje učitelka.
Zdravější děti
To, že děti nejsou zavřené ve třídách, ale tráví hodiny na čerstvém vzduchu, si rodiče pochvalují. Všimli si totiž jedné věci - jejich děti najednou méně marodí. „Líbí se mi, že děti můžou trávit čas venku. Učí se poznávat přírodu, zvířata a mít k nim pěkný vztah. Na našem Domčovi pozoruji, že v porovnání s klasickou školkou je fyzicky zdatnější a neporazí ho kdejaké nastydnutí. Je odolnější,“ pochvalovala si Dana Marušková.
Děti nemají ani hračky jako v klasické školce. „Když jsou venku, tak je ani nepotřebují. Učí se hrát si s tím, co jim příroda nabízí. To se mi moc líbí. A to, že chodí špinavé? Vždyť jsou to děti. Když si vzpomenu, jak jsme v jejich věku vymetali kalužiny a hráli si s blátem… To nás bavilo a byli jsme spokojení,“ dodala Marušková.
Venku děti tráví asi tři hodiny. V poledne se vracejí do školy na oběd a po jídle chodí spát. Když se vzbudí, čekají pak na rodiče na zahradě. Ale i to chtějí učitelky změnit. „Mezi Třebosicemi a Dřenicemi máme vlastní zázemí. Je to chráněný palouk mezi stromy. Máme tam dva malé sruby, zastřešenou jídelnu, houpací sítě i kadibudku. Teď, když se oteplilo, chceme tam i obědvat a spát,“ plánuje Kubelková.
Nový trend
První lesní mateřské školy se v Česku objevily před dvěma lety. Dnes je jich okolo padesátky. Jejich problémem je, že svým pojetím nezapadají do pravidel ministerstva školství. Proto jsou vedené jako dětské kluby, jsou soukromé a nemohou počítat s žádnými dotacemi.
„Náš provoz platí rodiče. Doufáme, že se legislativa časem změní,“ říká Kubelková z Dětského lesního klubu Za bukem.
Myšlenka „s dětmi venku za každého počasí“ má dlouhodobou tradici ve skandinávských zemích. Pojem lesní mateřská škola se objevil v roce 1954 v Dánsku. V Německu se lesní mateřské školy šíří od roku 1993, dnes jich jsou tisíce.
„Inspirovali jsme se Asociací lesních mateřských škol a pražským klubem Šárynka, což je jedna z prvních lesních školek u nás,“ vysvětluje Kubelková.
Projekt lesních školek se úspěšně uchytil i v okolí. Podobná mateřinka funguje třeba ve Vilémově u Havlíčkova Brodu, v Chocni nebo v Horních Libchavách. V Hradci Králové si zájemci už rok mohou vybírat dokonce ze dvou stejných zařízení.
Ve vojenském stanu
Lesní školka Kapradinka má zázemí ve vojenském stanu a maringotce na louce v Malšovicích nedaleko lesního hřbitova. Druhá školka se jmenuje U Tří veverek a sídlí ve skautské klubovně na Novém Hradci. „Máme za sebou první rok. A dá se říct, že byl úspěšný. Lidem sice chvíli trvalo, než zjistili, o co jde a že lesní školka je vlastně dobrá věc, ale dnes máme plno,“ říká vedoucí klubu Martina Cibulková, která se rozhodla školku založit, když ve městě marně hledala místo pro svoji dceru.
„Jakmile jsem tematiku lesních školek blíže prostudovala, bylo mi hned jasné, že svoje dítě chci dát právě do takové mateřinky,“ vzpomíná Cibulková.
O vzrůstající oblibě nového trendu svědčí i to, že obě hradecká zařízení chystají na prázdniny i letní příměstské tábory se stejnou tematikou. O zájemce rozhodně nemají nouzi.
„Děti i dospělí se v dnešní době bohužel lesu vzdalují a jedinou cestou, jak to změnit, je začít pracovat s mladými lidmi. Tohle je dobrá cesta a lidé si to uvědomují,“ chválí projekt hajný Tomáš Jankovský z královéhradeckých Městských lesů.
Výhody lesní školky
• Bezprostřednost: Dítě poznává svět bezprostředně, nikoli skrze nástroje a napodobeniny.
• Zdraví: Dítě si při celoročním pobytu na čerstvém vzduchu přirozeným způsobem posiluje fyzické zdraví.
• Svoboda: Dítěti je vytvořen prostor pro rozvíjení jeho vlastní iniciativy.
• Respekt: Protože děti fungují v kolektivu, jsou zároveň vedeny i k respektu druhých členů skupiny.
• Samostatnost: Dítě je v lese vedeno přirozeně k samostatnosti.
• Úcta k přírodě: V dítěti vzrůstá i úcta k prostředí, ve kterém žije.
Dětský lesní klub Za bukem
• Vzdělávání v přírodním prostředí pro děti od tří do sedmi let.
• Klub je určený pro:
- děti, jejichž maminky jsou doma s mladším sourozencem a chtějí svým starším dětem dopřát pobyt s ostatními dětmi v přírodě - děti, které do školky chodí, ale jeden či dva dny v týdnu chtějí zažít radosti v lese a na paloučku „Za bukem“. Běžnou školku lze kombinovat s klubem.
Denní program:
• 8.00-8.30 příchod dětí do zázemí klubu
• 8.30-9.30 ranní kruh, zpěv, pohyb, tanec, zopakování „pravidel lesa“, cesta na předem domluvené stanoviště, svačina
• 9.30-11.00 vedená a volná činnost v lese
•11.00-11.30 návrat do zázemí
• 11.30-11.45 společné povídání o prožitém dni
• 11.45-12.00 příprava na předání rodičům, volná hra, vyzvedávání dětí, krátké konzultace
Ceník:
• 5 dní v týdnu: 4000 Kč
• 2 dny v týdnu: 1600 Kč
• 3 dny v týdnu: 2400 Kč
Kontakt:
