Dala vale Brnu
Čtyřiadvacetiletá odchovankyně táborského basketbalu Michaela Zrůstová se těší na novou výzvu své kariéry. Zažila povedený rok. Na mistrovství Evropy v Polsku poprvé vyběhla se lvíčkem na prsou a po šesti letech, kdy hrála za tým Brno Valosun, přestoupila do USK Praha.
Ještě před mistrovstvím Evropy jste přestoupila do českého velkoklubu USK Praha. Jak se těšíte na tuhle novou etapu?
Tento rok jsem cítila, že potřebuju změnu. Když přišla nabídka z USK, nedala se odmítnout. Hodně se na příští sezonu těším. Naštěstí do Prahy nejdu sama, stěhujeme se s přítelem oba. Díky tomu, že znám skoro celý realizační tým z reprezentace, mě tahle změna láká. V mužstvu kolem mě budou samé hvězdy a já se chci od nich naučit novým věcem a posunout se v kariéře dál.
V Brně jste byla klíčovou hráčkou, v USK je ale mnohem větší konkurence. Jste připravená, že nebudete tolik hrát?
S minutovou stopáží na zápas počítám. Bude těžke zvyknout si jinou roli v týmu.
Na druhou stranu máte možnost zahrát si nejlepší evropskou soutěž Euroligu.
Možnost hrát Euroligu byl asi největší důvod mého přestupu. Je to nejkvalitnější soutěž v Evropě a nezapomenutelná atmosféra.
V Brně jste strávila devět let a jste další brněnskou reprezentantkou, která se stěhuje do hlavního města. Odchází se vám těžce? Jak na ta léta budete vzpomínat?
Jak by ne. Člověk se těší na změnu a pak si říká, co všichni ti přátelé, spolužáci nebo spoluhráčky. Třeba moje sestra se za mnou přestěhovala do Brna a teď jí opět odejdu jinam. Jinak jsem moc ráda za ty roky v Brně. Od sedmnácti jsem měla možnost hrát první ligu, a to měl málokdo. Bohužel šest let je šest let a já se rozhodla takhle. Brno mi bude chybět, ale jednou se sem chci vrátit a žít tady.
Jak vzpomínáte na svůj první reprezentační start na mistrovství Evropy v Polsku? Byla jste hodně nervózní?
Určitě. Člověk jde na hřiště s tím, že nesmí nic pokazit. Je tam mnohem větší tlak na hráčku. Roli v týmu jsem měla úplně jinou než ve Valosunu, v reprezentaci jsem byla hlavně proto, abych holky strhla bojovností.
Nakonec jste na šampionátu obsadily čtvrté místo. Ještě cítíte zklamání, nebo už to považujete za úspěch? Se semifinále asi před turnajem moc lidí nepočítalo.
Já ta čtvrtá místa asi přitahuju nebo budu nejspíš zakletá. Čtvrtá místa jsem zažila v juniorských kategoriích, třikrát ve Valosunu Brno, teď na mistrovství v Polsku a před dvěma lety na letní univerziádě v Bělehradě. Věřím, že se to na letošní univerziádě v čínském Shenzhenu zlomí.

















