Cyklisté se radují. Magistrálu do Hluboké doplní nová stezka

Nová cyklistická sezona se blíží. Ještě pár týdnů, několik stupňů na teploměrech k dobru a stezky se začnou zaplňovat stovkami cyklistů. Na milovníky jízdních kol a cykloturistiky čeká v jižních Čechách pro letošní sezonu pár novinek.

Jednou z nich by se letos mohla stát stezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou. Vznikne však na opačném břehu řeky, než dnes jedna tolik využívaná cyklostezka existuje.

„Věřím, že letos projedou první cyklisté i po tak potřebné pravobřežní cyklostezce mezi Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou. V letošním roce zahájíme vyhledávací etapu páteřní trasy podél řeky Nežárky a usilujeme o získání peněz na vyhledávací etapu páteřní cyklistické cesty podél Lužnice,“ uvádí ředitel Nadace Jihočeské cyklostezky Vladimír Votřel.

Svoji cyklostezku má kromě Vltavy také Otava. Začíná na šumavské Modravě a vede podél Vydry a Otavy až ke Zvíkovskému Podhradí. Celá trasa je dlouhá 166 kilometrů.

„Také doufám, že letos konečně uvedeme do zkušebního provozu internetový cykloportál, který by se měl stát velmi praktickým pomocníkem jak jihočeské cyklistické veřejnosti, tak především cykloturistů ze sousedních regionů. Připravujeme také vydání mapy Otavská cyklistická cesta a druhé aktualizované vydání mapy Vltavská cyklistická cesta. Po úspěchu desetidílného souboru Na kole krajinou Českobudějovicka chystáme ještě před sezonou vydání dalšího desetidílného souboru, tentokrát Na kole krajinou Prachaticka a Na kole krajinou Českokrumlovska,“ doplňuje ředitel nadace s tím, že zbývající čtyři okresy Strakonicko, Písecko, Táborsko a Jindřichohradecko budou k dispozici cyklistům před sezonou 2013.

Slavnostního otevření se letos rovněž dočká úsek Vltavské cyklistické cesty z Přední Výtoně až k lipenské přehradní hrázi. „Na linii Vltavské cyklistické cesty se pak bude pokračovat s výstavbou mezi Týnem nad Vltavou a Purkarcem, konkrétně v úseku Břehy a Litoradlice,“ dodává Votřel.

Podle čísel a statistik, které si lidé z nadace vedou, se cyklisté nejraději projíždějí rovinatou oblastí mezi mnoha rybníky. „Mezi nejnavštěvovanější oblasti našeho regionu už tradičně patří Třeboňsko, zvyšuje se návštěvnost České Kanady a Novohradska, trochu nám stagnuje Šumava. Bez zajímavosti ale není informace, že v celonárodním cyklistickém průzkumu se v kategorii Nejoblíbenější produkt cestovního ruchu v oblasti cykloturistiky na druhém místě za Vinařskými stezkami umístila Vltavská cyklistická cesta,“ pochvaluje si milovník jízdních kol.

Jihočeské cyklobusy

Další zajímavostí, kterou cyklisté hojně využívají, jsou cyklobusy. Do speciálního vleku se zaháknou jízdní kola a autobus pak doveze kolaře na jeho oblíbenou trasu, kterou se může klidně vrátit zase do Budějovic.

„Nejsem žádná náročná cyklistka. Ráda si jedu svým tempem. O cyklobusu jsem už uvažovala kolikrát. Třeba se nechat dovézt někam k Suchdolu nad Lužnicí a dojet zase zpátky do Budějek. Co se krajiny týká, krásná je na kolo samozřejmě Šumava anebo Novohradské hory. Ale to už chce trochu umět šlápnout do pedálů,“ říká pětatřicetiletá Martina Havlanová.

A podle dalších statistik si Jihočeši na cyklobusy, které provozuje českobudějovický autobusový dopravce, za léta jejich provozu zvykli. I když počet jejich příznivců se udržuje na stejné úrovni.

„Zájem o cyklobusy se v posledních třech letech stabilizoval na úrovni zhruba pětadvacet až třicet tisíc prodaných lístků za sezonu. To pokládáme za optimální stav, neboť stálý nárůst klientely se současnou závislostí a zranitelností celého systému na výkyvech počasí by byl ekonomicky značně rizikový a organizačně příliš náročný,“ zdůrazňuje ředitel nadace.

„Za ekonomickou stabilitu dopravního systému Cyklotrans je namístě poděkovat generálnímu partnerovi, a to Jaderné elektrárně Temelín. Bez peněz Jihočeského kraje bychom toho také moc nezvládli,“ podotýká Votřel.

Přestože jsou jižní Čechy protkané řadou cyklostezek a cyklotras, některé regiony stále čekají na tu pravou cyklistickou renesanci. Takových míst, kam se zaměřit se svými nápady a projekty, mají lidé z nadace vytipovaných více.

„Těšilo by nás nasměrovat zájem cykloturistů na tři poněkud neprávem opomíjené oblasti. Blatensko, Trhosvinensko a Prachaticko. Do první zmiňované lokality bychom pro začátek chtěli situovat cyklistickou akci pořádanou ve spolupráci s Českými drahami, na Trhosvinensku bychom letos na podzim rádi spolupořádali oficiální ukončení cyklistické sezony 2012. A pro podporu tak krásné cykloturistické destinace, jakou je Prachaticko, se zrodila myšlenka cyklistické cesty Pasov–Prachatice po Zlaté stezce a její pokračování podél Blanice až k napojení na Otavu a Vltavu,“ přemýšlí Votřel.

Spolupráce s rakouskými cyklisty by mohla dostat další rozměr. „Tím by se završila snaha o cyklistické propojení Labe s Dunajem a umístění krásného historického města Prachatice do základní sítě jihočeské cyklistické infrastruktury,“ zmiňuje ředitel.