Cože? Zum Zentrum? No, pořád rovně, radila cizinkám žena

Dostat se do centra, na zámek nebo jen najít záchodky je pro člověka v neznámém městě někdy obtížné.
Ještě složitější to má turista, který se ocitne v cizí zemi a neví si rady.
Redaktorka Sedmičky se vydala na pět míst v Jindřichově Hradci zjistit, jak ochotní jsou místní lidé poradit anglicky nebo německy mluvícímu návštěvníkovi.
Scénář byl vždy stejný. Měnily se jen cíle, kam chtěli cizinci dojít.
Figurantky Veronika a Marie, které pro Sedmičku jazykovou vybavenost lidí testovaly, měly za úkol zastavovat s mapou v ruce náhodné kolemjdoucí a ptát se na cestu.
Úplně na závěr vyzkoušely nakoupit zákusky v cukrárně a prověřily informační středisko v Panské ulici.

1. Vlakové nádraží

Test nezačal úplně šťastně. V sobotu v půl jedenácté dopoledne na železniční zastávce totiž nikdo nebyl.
Nakonec se figurantky zeptaly pracovníka Českých drah. Na německy položenou otázku: Kudy do centra? neodpověděl nic, ale zato Veroniku a Marii odvedl až na okraj autobusového nádraží. S výmluvným gestem a pokynem geradeaus je správně nasměroval.
Strojvedoucí Martin Měkuta test nakonec odhalil a přiznal, že se snaží cizincům pomoct, i když ne vždy rozumí.

2. Křižovatka u nádraží

Veronika s Marií šly zkusit štěstí o několik desítek metrů dál od nádraží na světelnou křižovatku. První pokus s němčinou nevyšel. Oslovená čtyřicátnice odpověděla, aniž by zastavila: „Nerozumím.“ Sklopila hlavu a přidala do kroku.
Ženy s kočárkem se pro jistotu zeptaly, jestli umí německy. Protože byla vstřícná, nechaly si od ní vysvětlit cestu do centra Hradce.
O několik minut později na stejném místě zkusili stejnou taktiku ještě čtyřikrát. Dívka s kufrem nerozuměla, stejně jako dvojice asi sedmnáctiletých mladíků. Starší muž děvčatům neporadil. Když však viděl, jak marně hledají v mapě, pokoušel se zavolat na pomoc kamaráda, který stál opodál a telefonoval.
Mezitím si ale figurantky poradily jinak. Žena středních let otázce Wie kommt man zum Zentrum? rozuměla. Reagovala ale česky: „Cože? Do města? No, pořád rovně.“ Mávnutí rukou bylo jednoznačné.
Mladá maminka s dítětem chtěla raději mluvit anglicky, a tak na ni nastrčená dvojice cizinek spustila tímto jazykem. Navíc se kromě cesty dozvěděla, že do centra je to přibližně půl kilometru.

3. Masarykovo náměstí

Ve středu Veronika a Marie potřebovaly najít veřejné záchodky. A Hradečtí nezklamali. Na Masarykově náměstí poradili všichni.
Z dvojice přibližně třicetiletých lidí byl aktivnější muž. Anglicky vysvětlil cestu a ještě stačil „cizinky“ přivítat slovy: „You welcome.“
Pomoc neodmítly ani dvě náctileté dívky. Při popisování budovy v parku, která slouží jako veřejné záchodky, si pomohly gestikulací.
Jako malý hnědý domek v parku popsala WC i přibližně pětadvacetiletá žena. Německy začala mluvit automaticky. Překvapení nastalo o chvíli později. Tentokrát přišla dvojici do cesty celá rodina. Dva dospělí s kočárkem a asi desetiletý chlapec.
Tatínek si nevěděl rady, zato chlapec dokázal anglicky popsat, jak se dostat na zámek. Poradil, aby si turistky všímaly ukazatelů a nasměroval je od nákupního střediska přes Masarykovo náměstí do Panské ulice.
4. Prodejna Kaštánku
Testu neušla ani prodejna Kaštánku. Úkol byl jednoduchý, nakoupit nějaké zákusky a nechat si je zabalit. Protože mají v obchodě všechno sladké vystavené v prosklených vitrínách, stačilo jen ukazovat. Jenže tak jednoduché to zase nebylo. Prodavačka totiž německy nerozuměla, a tak chvíli trvalo, než pochopila, že zákusky bude balit. Naštěstí jí pomohla paní, která stála ve frontě a překládala, jaké množství od jednotlivých druhů má vzít. Nakonec dvojice odešla z cukrárny se dvěma plnými tácky. Dostala všechno, co si naporoučela. Nad jazykovou bariérou nakonec zvítězila ochota vyhovět zákazníkovi.
5. Informační středisko
Kde jinde si nechat poradit než v informačním středisku? Marie tentokrát svoji mapu schovala a dožadovala se nějakého pěkného plánku Hradce zdarma. A dostala hned dva. Do základní mapky zakreslila pracovnice „íčka“ zámek. V němčině i angličtině doporučila návštěvu Muzea Jindřichohradecka i Národního muzea fotografie. Veronika se snažila zjistit, kde se dá v Hradci slušně najíst. Bez zaváhání se dozvěděla i toto, a hned měla v plánku další křížek.
Ve většině případů test nakonec ukázal, že Jindřichohradečtí byli ochotní poradit. Mluvit cizím jazykem se jim ale moc nechtělo. Raději ukázali cestu v mapě nebo mávnutím ruky naznačili směr. S žádnou negativní reakcí se Marie s Veronikou nesetkaly.