Co mi vzala Miss? Soukromí. Můj život se stal veřejným příběhem

Je jako pohádková princezna. Přestože nemá ještě dvacet let, už rok kraluje české kráse. Jitka Nováčková z Českých Budějovic vyhrála soutěž Česká Miss 2011. Její „vláda“ se však chýlí ke konci, trůn brzy obsadí nástupkyně.

V životě devatenáctileté studentky se toho ztrátou korunky moc nezmění. Už rok pendluje mezi povinnostmi v Praze a rodinou na jihu Čech. Do toho se stěhuje a studuje na vysoké škole.

Jak si vůbec užíváte poslední dny vašeho kralování z pozice nejhezčí holky v republice?

Stejně jako doposud. Nějak si nepřipouštím, že by něco mělo končit. Naopak mám teď více nabídek než na začátku, proto doufám, že to v té vzrůstající tendenci bude pokračovat.

Když se podíváte zpátky na ten rok, jaký pro vás byl?

Samozřejmě byl hodně hektický. Nejvíce na to doplatili moji blízcí, a hlavně rodina, která se o mě dozvídá většinou jen z novin, protože jim samozřejmě nehlásím každou akci, kam chodím. Domů jsem se snažila jezdit pravidelně, ale vzhledem k denní docházce na vysoké škole je to nereálné, což mě mrzí.

Jak se po prvenství v České Miss studentce z Českých Budějovic změní život?

Myslím, že tahle otázka je skoro zbytečná. Není skoro nic, co by zůstalo stejné jako dříve. Možná ten fakt, že dělám práci modelky a chodím do školy, ale obojí je v úplně jiném měřítku a všechno plyne mnohem hektičtěji. Mojí špatnou vlastností je to, že nedokážu říct ne a mám pocit, že všechno zvládnu. Pak ale přijde samozřejmě vyčerpání a jsem schopná prospat dvanáct hodin v kuse a dospat deficit táhnoucí se pár týdnů. Což pro můj organismus není nic dobrého.

Co vám titul dal a naopak zase vzal?

Čeho se člověk nejhůře vzdává, je soukromí. To se najednou stane spíš takovým veřejným příběhem, který může kdokoliv vědět, i když samozřejmě úplnou pravdu znám jenom já. Už jsem zažila také paparazzi a podobně. I pro potenciálního přítele musí být děsivý fakt, že se spolu někde ukážeme a on hned bude propíraný bulvárem. Snažím se proto tohle soukromí tajit, co nejvíce to jde, a zatím se mi to daří. Radostí bylo ale tolik, že určitě převážily všechna negativa. Mohla jsem se totiž podívat do světa a získala jsem tolik zkušeností, které by mi mohl kdekdo závidět. Myslím si, že jsem dospěla tak o pět let.

A jaký byl začátek? Šla jste vůbec do soutěže s tím, že byste ji mohla vyhrát?

Šla jsem do soutěže, protože jsem dělala odmalička modeling a moc mě to bavilo. Neměla jsem ale nikdy štěstí, zato jsem byla vždycky neuvěřitelná bojovnice, takže jsem se pořád snažila dál, a ta snaha se po letech vyplatila. Řeknu vám to asi tak, že Miss je podle mého prostě perfektní ukázka toho, že boží mlýny melou.

Určitě ale nebylo pořád všechno jen růžové. Kdy vám za ten rok bylo nejvíce úzko?

Řekla bych, že pravděpodobně po rozchodu s Markem po třech letech.

Obávala jste se bulváru od začátku?

Obávala. Ale šla jsem do toho s tím, že mediální zájem případně přijde, a věděla jsem, že i tak mi to za to stojí. Ze začátku mne negativní reakce určitě mrzely, ale člověk si to nemůže brát. I když, ono se to lehko říká. Vadí mi to spíš kvůli mojí rodině, která postupem času ale naštěstí zjistila, že se tomu prostě nedá věřit. Dnes už s tím problém nemáme.

Dá se vůbec na téměř každodenní přítomnost médií zvyknout?

Dá, ale není to jednoduché. Ale opravdu dá. Je však pravda, že už cítím, že potřebuju pauzu. Došlo mi totiž, že jsem za poslední dva roky nebyla na opravdové dovolené. Každá moje cesta byla vždy spojená s prací. Začátkem dubna proto odlétám k moři načerpat energii a tak trochu se odměnit.

Co byste poradila holkám, které touží být miss jako vy?

Ať si zváží všechna pro a proti a uvědomí si, o co přijdou. Pokud jim ta představa i tak za to stojí, pak ať neváhají ani minutu. Šla bych do toho hned znovu. Hodně mi to dalo a u těch negativních zážitků si vždycky říkám, co tě nezabije, to tě posílí. Věřím holt na osud.

Lidé vás teď znají, vídají vás v televizi a na plakátech. Využila jste někdy svého věhlasu? Například s policií při nějakém prohřešku.

Vůbec. Já nedělám takové to: dobrý den, já jsem česká miss. Vždycky jsem pokuty platila. Nikdy bych nedokázala ukecávat. Stála jsem na zákazu? Ano, moje chyba, prostě zaplatím.

Co budete dělat teď, po konci kralování? Studium, nebo modeling?

Pořád doufám, že se mi podaří skloubit obojí. Ale moje současné tempo asi nevydrží napořád. Je možné, že přeruším školu, možná přestoupím na jinou, v tuhle chvíli vůbec nemám čas něco řešit. Ale mám úžasné rodiče, kteří mi vždycky pomůžou, když je nejhůře. Mockrát jim děkuju. Sice to bude znít jako klišé, ale mám nejlepší rodiče na světě.

Jak vůbec vaše kralování přijali vaši známí anebo rodina? Setkala jste se například s nějakou závistí či falešným jednáním?

Bohužel ano. Ale zase na druhou stranu, alespoň jsem tím vyfiltrovala své takzvané přátele. Klasika. O to víc si pak vážím těch pravých přátel a kamarádů.

Jako nejhezčí žena v republice se musíte potýkat se zvýšeným zájmem mužů.

Tenhle rok jsem ještě uzavřenější než dříve. Proto to není tak jednoduché, ale pravdou je, že jsem vztah měla. Bohužel ztroskotal. Protože jsem trochu kariéristka a nechci, a vlastně ani v tuhle chvíli se neumím kvůli partnerovi omezovat. Jsem ale ráda, že se mi to před médii podařilo utajit, protože to vztahu nikdy moc nepomůže. Uvidíme, co přijde dál. Teď se prostě jen soustředím na práci.

Jako misska jste doplatila na to, že jste se rozešla se svým tehdejším přítelem. Jak je těžké skloubit pracovní povinnosti s osobním životem?

Nerozešli jsme se proto, že bych vyhrála miss, už dlouho jsme měli problémy. A tím, že jsem se musela odstěhovat do Prahy, jsme si oba uvědomili, že už to dál nebude mít smysl. A těžké to je, těžko se totiž najde tolerantní partner, který nebude věřit bulvárním článkům a bude si natolik věřit, aby ho to nerozházelo.