Čas se zastavil jen u cen obilí
Už pětadvacet let rok co rok usedá při žních za volant kombajnu Václav Bosák z Balkov, aby sklidil to, co se svými kolegy z Rolnického družstva Úhlava Dolany zasel. „Žně před lety a teď? To se nedá vůbec srovnat,“ směje se při vzpomínce na svůj první posečený hektar na největším kopci u Dolan.
„Mašiny byly menší, nebyly tak výkonné. Tehdy bychom si takhle v kombajnu povídat nemohli. Nebylo v něm slyšet vlastního slova, prášilo se a o vedru v kabině ani nemluvím,“ připomíná za volantem moderního klimatizovaného žlutého obra na poli nad Andělicemi. „Dřív při žních jezdilo tak pět šest kombajnů, dneska to zvládneme s jedním,“ připomíná třiačtyřicetiletý řidič, kterého do žňového rituálu zasvěcoval Václav Janeček. „To byl pan kombajnér, měl za sebou čtyřicet sezon a dal mi skvělou školu,“ vzpomíná ještě dnes s obdivem na svého učitele Václav Bosák, kterého ale štve, že nejen jeho práce nyní přichází vniveč.
„Celý rok okolo toho běháme, pipláme to a k čemu? O úrodu není zájem, a když už ji udáme, tak za pár korun,“ zlobí se. „Sklizeň obilí před třiceti lety a dnes se opravdu nedá srovnávat. Technika je jinde, vstupy jsou mnohonásobně vyšší. Jen u cen za obilí jakoby se zastavil čas. Ty jsou skoro stejné jako kdysi,“ říká předseda kolineckého družstva František Kohout.
„Současné ceny obilí jsou zoufalé, navíc o potravinářskou pšenici výkupy nestojí, krmného obilí se také prodává málo. A jestliže jsem před čtvrt rokem razantně kritizoval výkupní ceny mléka, tak dnes už nemám na hodnocení situace slov,“ tvrdí předseda dolanského rolnického družstva Josef Balín, který nemůže mít obilí pod střechou a čekat na lepší ceny. „Potřebuji úrodu prodat. Zatím si nepůjčujeme, ale peníze nám začínají chybět,“ konstatuje. „Teď neexistuje na Klatovsku zemědělská komodita, která by byla zisková. Na hranici rentability se letos pohybuje i řepka, která farmářům vždy přinášela docela slušný zisk,“ upřesňuje ředitelka Agrární komory Klatovy Jiřina Jandová.
