„Byl jsem stavebnicový typ“
Fotbalisté Sigmy Olomouc mají od začátku prosince dovolenou, a tím pádem i dost času na nasávání předvánoční atmosféry a nákup dárků. Přesto se v základní jedenáctce najde hráč, který pro dárky zásadně vyráží až na Štědrý den. Loňský nejlepší střelec ligy Michal Ordoš o sobě tvrdí, že je „nárazový nákupčí“ a upozorňuje, že nezapomenutelný silvestr se může uskutečnit i ve vesnické klubovně.
Dostával jste jako kluk hodně fotbalových dárků? To ani ne, tyhle věci mi rodiče kupovali spíš nárazově, podle toho, co bylo právě potřeba pořídit. Ale vzpomínám si, že když mi bylo asi patnáct, tak mi táta k Vánocům koupil rotoped, prý abych trénoval doma. To jsem na něj fakt koukal, jestli se náhodou nezbláznil. Které dárky vám naopak udělaly velkou radost? Já jsem byl hodně stavebnicový typ, takže mě potěšilo nové Lego nebo jiná stavebnice, s tím jsem si dokázal jako kluk hodně vyhrát.
Přemýšlíte nad nákupem dárků dlouho dopředu, nebo prostě vyrazíte do obchodního centra a improvizujete? Abych řekl pravdu, tak patřím k těm, co vyrazí do města na Štědrý den v deset hodin dopoledne. Nemám žádný plán, říkám si „nárazový nákupčí“. Ale zase to má výhodu, protože v obchodech v tuhle dobu zůstane už jen to, co nikdo jiný nechtěl, co tam zbylo. Takže aspoň nekoupím to, co už mají všichni ostatní. Zjistil jsem, že pro rodiče je stejně největším dárkem, když se zase všichni po roce sejdeme u štědrovečerní večeře.
Když už jsme u ní, dáváte si k bramborovému salátu kapra, filé, nebo řízek? U nás byl odjakživa na stole kapr, dokonce i když jsme byli malí a báli jsme se kostí, tak nám mamka to maso obírala. V poslední době jsem přešel na maso z lososa, takže si pak vybírám, na co mám chuť. Obvykle to skončí tak, že si dám obojí. Silvestr trávíte ve městě, nebo jezdíte někam na chalupu do hor? Na horách jsem byl všehovšudy dvakrát. Je to super, zase něco jiného než ve městě, ale bohužel já nemůžu moc lyžovat, protože kdyby se mi něco stalo s nohama, tak je zle. Minulý rok jsem třeba slavil v Praze, co bude letos, zatím nevím, ale spíš zůstanu ve městě.
Na které silvestrovské oslavy dodnes vzpomínáte? To byly takové ty klukovské akce, kdy nám bylo patnáct, šestnáct. S klukama na vesnici jsme si udělali ze starého kamrlíku klubovnu a tam jsme slavili Silvestra. To byla fakt mela. Stačily dva litry broskvové vodky a dvanáct lidí bylo úplně našrot. Dnes se tomu směju, ale přitom na to pořád rád vzpomínám.
