Budou v lázních místo bazénu obrazy?

Do nevyužívaných starých lázní v Liberci se může přestěhovat Oblastní galerie. Nápad moc nadšení nevyvolává.

Obrazy a sochy místo plaveckého bazénu, perličkové koupele nebo masáží by mohli za pár let obdivovat lidé v Městských lázních v Liberci. Poté, co nedopadl prodej lázní izraelskému investorovi, hledá radnice pro lázně další využítí. „Přemýšlíme o tom, že bychom sem přemístili Oblastní galerii, protože její budova je v zoufalém stavu,“ potvrdil náměstek primátora Liberce František Hruša. Podle něj je to jedna ze zvažovaných variant.
„Nechceme už lázně nabízet žádnému zájemci, o jejich další využití se postaráme sami,“ vysvětlil Hruša s tím, že by se staly součástí klidové zóny města, která má vzniknout kolem Masarykovy třídy a namísto libereckého výstaviště. „Než dávat do oprav galerie ročně desítky milionů, je lepší ji přesunout jinam,“ dodal Hruša.
Přitom oprava a přestavba městských lázní přijde na desítky milionů, které město nemá. „Na přestavbu budeme muset využít dotace z některých evropských fondů. Požádali bychom o partnerství Liberecký kraj, abychom na ně lépe dosáhli,“ vysvětlil Hruša.
Podle některých zastupitelů ale už město s podobnou variantou jednou přišlo, ale neujala se. „Před časem radnice zvažovala, že by tady byl depozitář knihovny. Není to dobrý nápad. Každá budova byla k něčemu postavena a v případě lázní se obávám, že by byl nákladný jejich provoz, ideální není ani výška místností, vlhkost a další podmínky,“ řekla zastupitelka Květoslava Morávková.
Ředitel Oblastní galerie v Liberci Jan Randáček by přestěhování uvítal, ale lázně nepovažuje za nejvhodnější. „Lázně jsou pro nás malé, musela by je doplnit například přístavba nebo jiné rozšíření,“ říká Randáček. Ve stávajících prostorách galerie řeší například v depozitářích problémy s kolísáním teploty a vlhkostí. „Je otázkou, zda by v budově, kde bývaly lázně, nenastala stejná situace,“ míní Randáček. Současný stav lázní je velmi špatný. Na stropech se klube zelená plíseň, na některých místech jsou promočené zdi. Při vstupu do výtahu hrozí pád do sklepa, některé dveře jsou kvůli nebezpečí zřícení podlah zatlučené. Neorenesanční památka z roku 1902 je majetkem města od roku 2005, kdy ji získalo v dražbě za devět milionů korun. O dva roky později projevila o budovu zájem izraelská firma, která zde chtěla vybudovat moderní lázně pro bohatou klientelu s pavilonem plastické chirurgie. Projekt ale ztroskotal, protože radnice prosazovala, že lázeňský bazén musí sloužit i školákům. S tím firma nesouhlasila. Město mezitím částečně lázně opravilo a vložilo do nich asi 25 milionů. S návrhem na možné využití lázní chtějí zástupci města předstoupit před zastupitele na zářijovém jednání.

Články z jiných titulů