Budili aligátora dlažební kostkou

Samec aligátora severoamerického z ústecké zoo se léčí ze zranění. Svou nehybností vydráždil před časem neznámé útočníky tak, že po něm vrhli dvě dlažební kostky a pískovcové kameny. „Vandalům nebylo líto rozbít truhlík s květinami a části dřevěného ohrazení po aligátorovi hodit. Několik kamenů různé velikosti našli chovatelé také uvnitř bazénku,“ říká k napadení zvířete Věra Vrabcová z ústecké zoo.
Libor už přetrpěl několik podobných útoků. Před několika lety na něj někdo hodil kovovou mřížku od kanálu a poranil mu vážně oko. Veterinář dlouho nevěděl, jestli se ještěr ze zranění dostane.
Jeho současné poranění se hojí lépe než to minulé. „Tentokrát jsme museli ošetřit vyražený a zlomený nadočnicový oblouk a oděrky, ale vypadá to, že se mu všechno dobře zahojí,“ říká veterinář Václav Poživil.

Tresty pro trapiče

Doba prázdnin každoročně přivede do zoo více návštěvníků. Někteří z nich ale nepřijdou pozorovat život zvířat, jejich cílem je ublížit. Stejně tomu bylo i u útočníků, kteří napadli Libora. Nikdo jiný jejich řádění neviděl, proto se zoo nepodařilo je vypátrat. Při úmyslném trápení zvířat přitom útočníkům hrozí vysoký peněžitý trest. Kdyby je zoo přistihla a vznesla obvinění, museli by k přestupkové komisi. V případě týrání s následkem smrti zvířete už se jedná o trestný čin týrání zvířat, za který hrozí vězení. „Při týrání zvířat hraje roli, jestli zvíře uhyne nebo ne. Pokud se prokáže, že to bylo úmyslné týrání s následkem smrti, může z toho být až rok vězení,“ vysvětluje mluvčí děčínské policie Ladislav Cvik.
Útok na ústeckého aligátora se navíc odehrál na veřejném místě, a v takovém případě jsou tresty pro trýznitele ještě přísnější.

Prázdninová zábava teenagerů: trápení zvířat

Klystýry, výplachy žaludku, injekce. I tak končívá pro některá zvířata v zoo jejich běžný den.

V zoologických zahradách přes letní prázdniny přibývá útoků na zvířata. Posledním případem je kamenovaný aligátor z ústecké zoo. Návštěvníci házejí po zvířatech různé předměty, šťouchají do nich klacky nebo je i přes všude viditelná upozornění krmí.
Právě jídlo od laiků ale zvířatům nejvíc škodí. Můžou i uhynout. „S krmením máme věčnou starost. Speciálně opice jsou hodně citlivé na nevhodnou skladbu potravy, takže jim velice škodí sladkosti, brambůrky a další věci, které jim lidé často nabízejí,“ říká Věra Vrabcová z ústecké zoo.
Mnozí návštěvníci netuší, že opička před nimi je takzvaný potravní specialista, jehož zažívací ústrojí je přizpůsobené jen určité stravě. Podáním banánu nebo pomeranče jí způsobí velké bolesti a křeče. „Zvířata mají často pokažený žaludek a zažívací problémy. Musíme jim pak dávat klystýr a dělat výplachy žaludku,“ říká veterinář Václav Poživil.
S neukázněností návštěvníků se potýká i zoo v Děčíně. „Nedávno uhynul sameček ovce quessantské, protože ho návštěvníci nakrmili čerstvým pečivem. Také jsme tu měli studenty, kteří podávali opici zapálenou cigaretu,“ popisuje poslední případy trápení zvířat Alena Houšková z děčínské zoo. Pracovníci zoo se shodují na tom, že nejčastěji zvířatům ubližují party teenagerů, kteří se často předvádí jeden před druhým. Podle psycholožky Ingrid Štroblové kopírují to, co vidí kolem sebe nebo na obrazovce či na internetu. „Mladým lidem chybí autority a kladné vzory, nemají koho uznávat. Napodobují tedy násilnosti, které vidí v televizi. Svou roli hraje i parta, kdy se její členové vzájemně vyhecují. Sám by člověk zvířeti neublížil. Proč taky? To by musel být duševně nemocný,“ říká psycholožka Ingrid Štroblová. I někteří rodiče nechávají dělat svoje děti v zoo nepořádek a hluk. To všechno zvířata děsí nebo dráždí. „Děti křičí v pavilonech, bouchají na sklo nebo se věší na ovečky v dětské zoo a rodiče je ani nenapomenou,“ popisuje Houšková. Pokud pracovníci zoo přistihnou návštěvníky při obtěžování, můžou je vykázat z areálu nebo zavolat městskou policii. Obvykle však zabírá pouhá domluva.

Jak se zoologické zahrady chrání?

Každá zoo má svá zvířata pojištěná. Záleží však na tom, jestli návštěvník ubližuje úmyslně, nebo ne. Pojištění se vztahuje na krádež a záměrný útok, jinak je nelze uplatnit. „Důležitý je tu prokázaný úmysl. Kdybychom chtěli pojistit zvířata na následky nevhodného krmení od návštěvníků nebo třeba na úhyn při porodu, museli bychom zřídit speciální pojištění. To ale nemáme, protože je velice drahé,“ doplňuje ekonomka z ústecké zoo Jana Černá.

Trýznění za zavřenými dveřmi domácností

K trápení zvířat dochází i v mnoha domácnostech. Spíše než ze zlého úmyslu je to z neznalosti potřeb zvířete. Prodejci zvířat mají podle novely zákona povinnost dát kupujícímu letáček, kde jsou základní informace o potřebách tvora. Ne všichni si však zvířata kupují v obchodech. Problém nastává, když si pořídí chovatel zvíře, o které se neumí postarat. Podezření z týrání můžou lidé hlásit na okresní veterinární správu nebo na odbor životního prostředí krajského úřadu, v akutních případech i na městskou policii.