Brno dusí smrtící prach
Zdraví Brňanů, kteří žijí v Židenicích ve Svatoplukově ulici, ohrožuje podle odborníků polétavý prach. „Je tam dvojnásobně překročený jeho roční limit koncentrace. Proto je riziko úmrtí na nemoci srdce a cév asi o pětadvacet procent vyšší než u ostatních lidí,“ uvedl lékař Miroslav Šuta, který je odborným konzultantem pro zdravotní rizika Centra pro životní prostředí a zdraví. Lidem v této a dalších frekventovaných ulicích podle něj hrozí také rakovina a dýchací obtíže.
Z měření Českého hydrometeorologického ústavu vyplývá, že Unií stanovená hranice pětatřiceti dnů v roce, kdy smí koncentrace polétavého prachu překročit limit, padla ve Svatoplukově ulici už 28. února. „Hůř na tom tehdy byla jedině Ostrava a Český Těšín. O znečištění vzduchu na Ostravsku slyšíme stále, ale o situaci v Brně nikdo nemluví,“ upozornil Šuta.
Polétavý prach, na který se vážou další škodliviny, trápí Brňany i v ulicích Úvoz, Zvonařka a dalších. Šuta tvrdí, že zastupitelé dlouhodobé problémy neřeší. „Vedení Brna zamítlo instalaci prachových filtrů do autobusů a popelářských vozů. Když znečištění vzduchu řešili Berlíňané, jako první instalovali tyto filtry,“ srovnal Šuta.
Na překračování limitů prašnosti mohou doplatit nejen Brňané, ale v budoucnu i město. „Zástupci Česka souhlasili s limity, které stanovil Brusel. Zatím jsme je nemuseli dodržovat jen díky výjimce. Ta ale končí letos v červnu,” uvedl Šuta.
Pokud by vláda nevyjednala její prodloužení, hrozí za každý den překročení limitů sankce až deset tisíc eur. V roce 2010 byl limit v nejpostiženější Svatoplukově ulici překročen o devětašedesát dní. V takovém případě by Brno zaplatilo na pokutách zhruba sedmnáct milionů korun.
Vedení města se ale sankcí nebojí. „Platit bychom museli, pokud bychom neprokázali, že se snažíme snížit znečištění vzduchu. My jsme ale už zpracovali dva programy na snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Podle zelených to nestačí. „Naplňování programů se nějak zaseklo. Městské části letos nedostaly dotaci na úklid ulic, stejně tak zkrachoval projekt instalace prachových filtrů,“ kritizuje zastupitel Martin Ander.
Na prachové filtry mělo dát Brno čtrnáct milionů, sedmdesáti miliony by přispěly zahraniční fondy. Filtry mohlo dostat 150 autobusů a popelářské vozy. „Nejmenší a nejškodlivější částice, které pronikají do plic i krve, vypouští právě dieselové motory starých autobusů. Filtry by ročně zachytily asi půl tuny prachových částic,“ uvedl Ander. Podle něj Brňanům škodí 250 z 300 autobusů dopravního podniku.
Filtry ale nebudou. „Pokud bychom nechtěli o dotaci přijít, musely by autobusy s filtry jezdit od roku 2013, kdy měl projekt začít, ještě pět let. Některé jsou ale tak staré, že by jejich údržba po tu dobu byla příliš drahá,“ vysvětlila mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová.
Lidé tak budou trpět dál. Jako třeba Jana Pokorná ze Svatoplukovy ulice. „Občas se tu hůř dýchá. Všimla jsem si, že na rozdíl od mé mámy, která bydlí v Kohoutovicích, musím v jednom kuse utírat prach z nábytku,“ popsala pětatřicetiletá žena život vedle čtyřproudové silnice.
