Brankář Vršecký: Chci se dostat výš
Stodevadesáticentimetrový čahoun se představil ve městě nad Otavou poprvé v utkání třetího kola České fotbalové ligy. Hned v úvodu souboje s nečekaným lídrem soutěže SK Hlavice dvakrát inkasoval, dalším gólům ale zabránil a přispěl k výsledku 2:2. Od té doby odchytal šňůru zápasů a svými výkony přesvědčil trenéry i fanoušky, že je perspektivní posilou. Dává si postupné cíle, svoji budoucnost vidí ve druhé, možná i první lize.
Váš příchod do Písku proběhl dost narychlo, že?
Z vedení klubu mi volali tři dny před utkáním s Hlavicí. Ptali se mě, zda chci chytat. Vůbec jsem se nerozpakoval odpovědět, že rád využiju šanci. Podepsal jsem smlouvu na dva roky.
V dosavadním působišti v Českých Budějovicích jste nechtěl dál bojovat o místo v sestavě?
Byl jsem v Dynamu od starších žáků a změna už musela přijít. Největší klub na jihu Čech má obrovský přetlak talentovaných brankářů jak v juniorce, tak v ligovém áčku. Ligu chytají zkušení borci, kteří vás tam nepustí. Nemůžete počítat, že rovnou skočíte do ligy. Na tom je potřeba pracovat krůček po krůčku. Pro mne je teď důležité nastupovat za písecký tým. Kdybych zůstal v Budějovicích, dostal bych příležitost možná v pěti utkáních za béčko během podzimu, což je pro mladého gólmana málo.
Písecký klub disponuje rovněž kvalitními brankáři. I tady máte konkurenci.
To je pravda a tak to má být. Hlavně Míra Samoel potvrzuje dlouhodobě vysokou výkonnost, ale v době mého příchodu laboroval se svalovým zraněním a nemohl hrát. Nejmladší z nás Filip Slavík se taky ukazuje výborně.
Premiéru proti Hlavici jste zvládl. Přesto, nebyla na váš vkus příliš divoká?
Takový je fotbal. Někdy dostanete dva góly za dvacet minut a může být po zápase. Poznal jsem, že mužstvo má sílu, kluci dokázali vyrovnat. Ve druhé půli jsem chytil tutovku. Příjemná vzpruha, ale proto jsem tady, abych spoluhráče podržel a sbírali jsme body.
Jak probíhaly další zápasy?
Proti České Lípě jsme ze dvou šancí dali dva góly a uspěli díky bojovnosti. V Sezimově Ústí se nám moc nedařilo a byli jsme rádi za bod z těžkého utkání. Králův Dvůr jsme doma přehrávali, ale stačila chyba při standardní situaci a byl z toho zase jenom bod. V Budějovicích s béčkem padlo rozhodnutí za půl hodiny, po chybách jsme dostali tři góly.
Téměř současně se změnou dresu jste nastoupil jako externista do regionálního deníku.
Dostal jsem se k tomu náhodou. Ve Strakonicích hledali na měsíc náhradu za nemocného sporťáka. Pro mě to byla zajímavá zkušenost, třeba se bude jednou hodit. Poznal jsem, že práce novináře je hodně náročná, obcházením sportovních akcí jsem strávil hodně času.
Hlavní profesí ale zůstáváte fotbalovým brankářem?
Samozřejmě. Odmalička jsem nejvíc obdivoval brankáře. Když mě trenéři postavili mezi tyče, ani trochu jsem se nebránil. K fotbalu jsem měl blízko, táta kopal ve Strakonicích divizi. Vzal mě na trénink a pak už to šlo samo.
A vaše sportovní ambice?
Rozhodně si nemaluju, že nastoupím za Manchester. Chytám třetí ligu a chci se dostat výš. Za každýz postup budu vděčný.
