Boleslavská okna jsou smutná
Italové a Francouzi využívají k vysazení květin každý centimetr svých oken, balkonů a teras. Čechům tento zvyk do krve stále moc nepřešel.
Potvrzuje to i zahradnice Marcela Kolářová z Račic. Její stánek se na náměstí Míru i na trzích u stadionu léta objevuje hned, jak je možné vysazovat první jarní kytičky.
„V posledních čtyřech letech jezdíme do Boleslavi dvakrát týdně. Na trzích v různých městech jsme ale prakticky pořád. Mám ověřené, že květiny nakupují hlavně lidé z vesnic a z rodinných domů. I když pár zákazníků ze sídliště a třeba i z domů na náměstí Míru také máme,“ říká zahradnice.
Hluboko do kapes?
Že by lidé na květiny v oknech nemysleli kvůli financím, si ale Marcela Kolářová nemyslí. „Například důchodci se častokrát svěřují, že si na květy do truhlíků šetří už od Vánoc. Na sídlištích je tak málo osázených oken a balkonů asi proto, že péče o zeleň v malých nádobách vyžaduje větší péči. Také v tom určitě hraje úlohu anonymita domů, kam spousta lidí chodí jen přespávat,“ soudí Kolářová.
Chybí inspirace?
Za pravdu jí dává i Josef Sochor ze zahrady domu dětí a mládeže. „Když procházím sídlištěm, tak vidím, jak bych nechtěl žít. Doma i v práci máme od jara do podzimu plno květin v oknech i na zahradě. Sídlištní balkony jsou spíš odkladištěm,“ říká Sochor. Květiny by jistě slušely i oknům magistrátu či dalších institucí ve městě. „V posledních šestnácti letech se o ničem takovém nehovořilo. Vzhledem ke krizi to ani není na pořadu dne. Spíš se snažíme investovat do zeleně v parcích a v ulicích,“ říká tajemnice boleslavského magistrátu Marie Zajíčková. Současně dodává, že většina radničních oken je v tak špatném stavu, že by truhlíky neunesla a květiny by ani nešlo zalévat.
Otázka priorit?
Kdo se nepotřebuje podí- vat ráno z okna přes optimistickou květinovou clonu, toho nemá cenu přesvědčovat. Když ale zkusíte rozveselit třeba jen jedno okno svého by-tu, květiny vám to bohatě oplatí. Lepší náladu budete mít hned i vy.
