Bobáky, bryja a stromek na hnoji
I před sto lety byly Vánoce spolu s Velikonocemi největším svátkem roku. Ale především lidé z vesnic je slavili úplně jinak než dnes. Na Štědrý den vstávali už za tmy. Museli toho hodně nachystat: krmení pro dobytek, uklidit a vymést celý dům, aby se v něm prý příští rok nedržel hmyz a neplechy, připravovali postní a obřadní jídla. A některé vesnice měly i své speciality. V Raškovicích a Janovicích se chodili lidé před rozedněním umývat do potoka. „Štědrovečerní voda měla mít léčebné účinky. Každý měl vstoupit do tekoucí vody a třikrát ji obřadně nabrat proti proudu a pak se s ní umýt. Nebyl pak v příštím roce nemocný a drželo se ho štěstí. Malé děti, staré a nemocné kropili touto vodou, do které namáčeli jedlovou halouzku, doma,“ říká Jaromír Polášek z Muzea Beskyd. Někteří vesničané takto kropili nejen lidi, ale i zvířata a celý statek.
Půst a kališek gořalky
Až do večeře lidé drželi půst. Mnohde se týkal i zvířat. Někde jedli v poledne hrachovou polévku nebo křížaly s chlebem. Muži, i když se postili, někdy hřešili s kořalkou.
„Ve Frýdku bylo zvykem chodit na ‚vařunku‘ k sousedovi,“ říká Polášek. Nebo si dávali doma po ránu ‚kelišek gořalky na zehřoti žaludka‘.
Děti měly odměnou za hladovění vidět zlaté prasátko nebo tele, které se zjevovalo na stěně nebo na kredenci. „Kdo byl malý, toho vytahovali za uši, aby zlaté prase na kredenci uviděl,“ líčil Polášek.
Stromky začali lidé zdobit kolem roku 1890, v chudých domácnostech asi o dvacet let později. Třeba v Domaslavicích šel hospodář ještě za tmy do lesa pro tři jedličky. „Nejhezčí dal ‚děvuchám‘ do kuchyně, jednu do hnoje, aby pole dala v příštím roce dobrou úrodu a jednu do plotu, aby ovocné stromy daly hojnost ovoce,“ uvádí Polášek.
Stromeček do hlíny
Na stromečku v domě byly pověšené třeba sušená jablka, hrušky, fíky, svatojánský chleba, pomeranče, dále byl ozdoben třeba papírovými věnci a svíčkami.
Jinde dávali lidé na stromeček papírové růže a mašle, celá jablíčka a ořechy. Pokud lidé ještě neměli v domě prkennou podlahu, zapíchli stromek do šlapané hlíny. Ve městě lidé zdobili stromky papírovými hvězdami, svatými obrázky, zlacenými ořechy, papírovými řetězy, ozdobami z perníku a cukrkandlu, skleněnými ptáčky.
I když chudí připravovali velkou štědrovečerní večeři, byla poměrně skromná. V okolí Frýdku-Místku jedli hustou hrachovou polévku, mladé zelí, krupičku, brambory a podmáslí, omáčku ze suchého ovoce zvanou bryja. Jen bohatší měli také rybu.
„U chudých se jí mačka rybová z petrušky, hrušky, pečky, krupice, bělky s medem, ořechy a ovoce. U bohatších hrachová polévka, záprašková polévka, ryba pečená nebo vařená, rýže, bobáky, ořechy a ovoce,“ zapsal v minulém století o slezské štědrovečerní kuchyni folklorista Jan Vyhlídal.
Po modlitbě a večeři u obřadně připraveného stolu následovaly různé zvyky. Někde muselo děvče, které se chtělo vdát, po štědrovečerní večeři tak dlouho třást plotem, až zaštěkal pes. „V Soběšovicích děvčata házela po večeři střevícem na jabloň, když nespadl na zem, jistě se v novém roce pověsila na krk nějakému mládenci,“ vypráví Polášek. A po půlnoci lidé odcházeli do kostela na mši.
