Blíží se k důchodu, ale stále vyhrávají

Několikrát týdně se osmapadesátiletý Zdeněk Žurovec a jeho o tři roky mladší bratr Jaroslav vydají s kopačákem na hřiště. Trénují nohejbal, ve kterém patří ve Frýdku-Místku a okolí k nejlepším.
„Vyhráváme. Jsme už sice starší, ale pořád ještě držíme krok s mladými, které stále porážíme. Máme navrch díky ligovým zkušenostem, které jim chybí,“ prozrazuje Jaroslav Žurovec.
Bratři Žurovcové mají za sebou bohatou kariéru, kterou zdobí spousty vyhraných pohárů. Jsou v zadní části garáže, kde seřizují a zprovozňují nepojízdná auta. „Patnáct let jsme hráli druhou ligu. Postupně za Výzkumný ústav, Hutní montáže a Sportovní klub policie Frýdek-Místek. Byly časy, kdy jsem hrával první ligu za SBD Zábřeh,“ vrací se ke své dlouholeté kariéře Zdeněk Žurovec.
Největšího úspěchu dosáhl v době, kdy se hrála Moravskoslovenská liga. „Je to patnáct až dvacet let zpátky. V lize jsem triumfoval společně s tehdy reprezentačním trenérem Alešem Opravilem. Hrál se tady nejlepší nohejbal na světě,“ vzpomíná Zdeněk Žurovec.
V současné době se bratrský tandem účastní turnajů v okolí Frýdku-Místku. A stále vyhrává. I díky poctivému tréninku. „Dvakrát až třikrát týdně trénujeme u ředitelství policie ve Frýdku-Místku. Je tam i tělocvična. To je naše zázemí,“ uvádí Jaroslav Žurovec.
O kvalitě staršího Zdeňka Žurovce se na vlastní kůži přesvědčili i fotbalisté Baníku Ostrava. „Jednou jsem hladce ve dvou setech sám porazil Lubora Knappa a jeho dva spoluhráče,“ tvrdí Zdeněk Žurovec.