Bílé Karpaty: Divoký kout naší země nabízí jedinečné zážitky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Kraj s roztroušenými samotami, políčky, staletými sady i bukovými pralesy a nejvzácnějšími květnatými loukami. Čas jako by se tu zastavil. Myšlenkami se tu dostanete o století zpátky a zapomenete, že existují problémy. Objevte svůj malý kousek Karpat v Česku.
Až budete chtít utéct před světem, civilizací, technologiemi a špatnými zprávami někam, kde vám bude dobře, vyberte si Bílé Karpaty. Tohle místo na pomezí Moravy a Slovenska je krásnou oblastí, kde je příroda dosud drsná a divoká, lidé srdeční a kde můžete celé hodiny chodit a být sami, pokud chcete. Strategie je jednoduchá. Stačí se vyhnout nejznámějším turistickým trasám. To ostatně platí pro celý masiv mohutného karpatského oblouku, který se vine osmi státy a do Česka zasahuje jenom malým kouskem na jihu Moravy.
Pěšky na zapadlá místa
O bohyních na Žítkové, orchidejových loukách či Velké Javořině bylo v souvislosti s Bílými Karpaty napsáno už mnoho. Podíváme se na místa, kde se nebudete mačkat s turisty a zároveň objevíte tuhle okouzlující oblast, která se dosud snaží udržovat si charakter, jaký jí dali lidé před staletími.
Naše cesta začíná ve Starém Hrozenkově, který se krčí v průsmyku ve střední části Bílých Karpat. Skvěle se sem dostanete po hlavní silniční trase, která propojuje Česko se Slovenskem a v údolí se hluboce zařezává do karpatských kopců. Je to hlavní tah na Slovensko jen kousek od hranice, takže hluk a smog z kamionů tu téměř neustávají. Tak rychle vzhůru, do přírody.
Auto tady nebudete potřebovat a asi vám bude i na obtíž. Na ta nejzajímavější místa se totiž dostanete jen pěšky. Pokud máte krosnu s jídlem a spacákem, máte vše. Kraj má výhodu v tom, že je protkaný trasami a stezkami. Převýšení je tu sice velké, ale odměna v podobě krásných výhledů stojí za to. My jsme se ze Starého Hrozenkova vydaly po zelené turistické trase a naučné stezce Okolo Hrozenkova přes Vápenice na Vyškovec.
Tady jste jen kousek od hranice se Slovenskem. Stačí vystoupat strmou kamenitou stezku mezi pastvinami. Kolem voní mateřídouška a vy stoupáte stále výš až na hřeben. Krajina se před vámi najednou úplně otevře. Létají tu polní a luční ptáci, motýli a čmeláci a zvučí cvrčci a kobylky. Stavení jsou rozptýlená v údolí pokrytém pestrými loukami, sady a pastvinami. Tenhle výhled se neomrzí.
Dědictví Kopaničářů
Z Bílých Karpat možná budete mít pocit, že ani nejste v Česku. Bukové pralesy, pastviny, louky, ale také bystřiny v údolí a vodopády tekoucí mezi skalami a na nich vzácní mloci skvrnití. Vždyť tohle je příroda, kterou známe spíše z divokého Rumunska, slovenských Tater nebo polských Pienin. A my ho máme na dosah ruky.
Při pohledu z letadla ten fakt přímo bije do očí. Zatímco v okolí bělokarpatské chráněné oblasti jsou velké polní monokultury – zelené, žluté a hnědé –, v Bílých Karpatech jsou pestré louky, malá pole a lesy. Lidé tu dosud mají ke krajině ještě úctu jako jejich předci. Původní obyvatelé od 18. století lesy měnili na mozaiku luk, sadů, pastvin a polí, takže tu postupem času dokonale rozčlenili kraj. Svažitá krajina nešla orat ani obdělávat jinak než okopáváním motykou, proto název Moravské Kopanice. Původním Kopaničářům můžeme poděkovat za to, že odlesněním a šetrnou sečí na loukách a pastvinách opět dali prostor k životu vzácným rostlinám, jako jsou orchideje.
Úcta k přírodě dosud přetrvává a ochránci přírody každoročně kosí louky kosami a sbírají cenná semena rostlin, aby se tu dál šířily. Sekačky, křovinořezy i hnojiva sem mají vstup zakázán. Narušily by křehký cyklus života na bělokarpatských loukách s rostlinami, hmyzem a ptáky. Pokud by se louky šetrně a mozaikovitě nekosily, postupně by zarostly křovinami a časem opět i lesem.
Po červené za východem slunce
Červená turistická trasa, která kopíruje hřebenovku na státní hranici, vás z Vyškovce provede až na vrch Machnáč, který už je na slovenském území. Chvíli se tu zastavte a kochejte se výhledem. Na jedné straně vidíte rozlehlé louky, na druhé straně se před vámi otevírá krajina a hory nad Trenčínem a slovenské Biele Karpaty.
Tady jsme zažily jeden z nejkrásnějších východů slunce v Karpatech. V pět hodin ráno je všude kolem ticho a klid. Jen kukačka se ozývá nad hlavou a ohlašuje nový den. Hory se po studené noci halí do páry a oblaků. Trenčín v údolí je pod závojem husté mlhy z řeky Váh úplně neviditelný a na úbočí Machnáče začíná slunce pomalu probouzet tisícovky žlutých petrklíčů.
Pokračování celého článku najdete zde >>>
Dovolená v Česku: Kam vyrazit, když trávíte volno v jižních Čechách?
