Aplaus neuslyší, bez nich by však divadlo nežilo

Než se poprvé zvedne v divadle opona, děje se v zákulisí spousta věcí. Představení připravuje stovka lidí různých profesí. Poslední v pomyslné řadě je inspicientka, která řekne do mikrofonu kouzelný pokyn „na scénu“. A pak to začne.

„Nevím, nevím, v takovém presu jsme ještě nebyli,“ posteskne si na kolenou Eduard Přikryl. Pro balet Louskáček navrhl scénu, ale sám se musel chopit štětky a kulisy také malovat. Největší fintou, kterou pro kulisy vymyslel, bude zvětšení vánočního stromu na jevišti ze tří na osm metrů.

Příprava každé inscenace začíná u Marcely Grmelové. Stejně tak i v případě Louskáčku. Grmelová má na starosti výrobu kostýmů, paruk a líčení. Šéfuje deseti švadlenám, sedmi garderobiérkám, pěti maskérkám, modistce i pradleně. U ní se sejde výtvarnice, umělecký vedoucí i ředitel na začátku příprav.

„Musíme připravit do posledního detailu každou postavu,“ vysvětluje Grmelová. V archivu má ke každému kostýmu jméno herce, vzorek látky i cenu a místo, kde ji koupili. A ve skladu zvaném fundus asi třináct tisíc kostýmů.

Švadleny a krejčové mají napilno. Louskáček je náročný, protože v něm hraje kompletní baletní soubor. „Třeba toto je plášť pro Ivo Jambora, bude tančit Drosselmeyera,“ ukazuje Grmelová. Na kostýmy padlo čtvrt milionu korun.

Na jevišti končí zkouška, šéfka provozu Marcela Aurelyová to vidí o patro výš na monitoru. Kulisáci se mezitím dívali v šatně na detektivku, teď ale musejí smotat baletizol a připravit scénu pro někoho jiného. Právě Aurelyová je takovým centrálním „dispečinkem“ divadla. Denně sestavuje pro všechny závazný minutovník na příští den. Takzvaný ferman.

Marie Burianová je v divadle šestadvacet let. „Pro mě není rozdíl mezi premiérou a běžným představením,“ tvrdí inspicientka opery a baletu Burianová. Právě ona musí hodinu před představením zjistit, jestli jsou všichni na místě, aby nemusela volat náhradníka, a musí zkontrolovat scénu.

„Nejdůležitější je ale znát noty. Bez klavíráku, tedy bez klavírního výtahu z partitury, by to tady nešlo,“ říká Burianová. Představení musí znát do posledního detailu. Včetně výměny kulis za tmy.

„Dostaneme k tomu přesný rozpis. U každého představení každý ví, kdy má ze scény co odnést nebo přinést,“ podotkl kulisák Petr Talián. Poprvé scénu kompletně postaví v pondělí, přitom premiéra je v pátek. Do té doby soubor zkouší jen v provizoriu zvaném velký náznak, kdy jsou kusy nábytku nahrazeny bednami. Až Louskáček skončí, jeho kulisy budou odpočívat ve skladu vedle jeviště.

Jednou z hlavních zkoušek je ta technická. Ujasňuje se na ní zvuk, svícení i počet rekvizit. Některé nahrazují věci z běžného života. Číše budou v Louskáčkovi vyrobeny ze starých PET lahví a šampaňské nahradí rychlé špunty. To pravé přijde na řadu až po děkovačce.