"A teď musíme tudy," říká Mojito La a najíždí plnou rychlostí do zdánlivě neprostupné zelené stěny deštného pralesa. Cesta, na kterou Tchajwanka pracující v záchranné stanici pro volně žijící zvířata bere reportérku Aktuálně.cz, vede do hlubin lesa, kde se volně pohybují luskouni - šupinatí savci, kteří se stali hitem pražské zoo.
Před více než deseti lety založili František Příbrský a Lucie Čižmářová ze Zoo Olomouc s indonéskými kolegy program na záchranu outloňů a luskounů Kukang. Za uplynulá léta se jim podařilo ochránit stovky těchto vzácných divokých zvířat, zaměstnat několik někdejších pytláků i chytit významného pašeráka. Rizikem pro kriticky ohrožené exotické tvory jsou především lidé a drogový průmysl.
Mezi překupníky nebo na nelegálních internetových aukcích patří mezi nejžádanější zboží. Luskouni se svým šupinatým tělem se stali nejpašovanějšími savci na světě a jejich počty ve volné přírodě dlouhodobě klesají. Občas se přesto podaří překupníky ohroženého druhu dopadnout, jak dokazuje příběh Tchajwanky, která se o tato zranitelná zvířata stará.
V pražské zoologické zahradě se ve čtvrtek brzy ráno narodilo mládě luskouna krátkoocasého. Jde o prvního luskouna narozeného v Evropě, uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Luskouni krátkoocasí patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Přirozeně žijí v Asii od Nepálu přes Myanmar a jižní Čínu až po Tchaj-wan. Zoo Praha je teprve druhou zoo v Evropě, která luskouny chová.
Jejich těla pokrývají rohovité šupiny a chrání jim zranitelné boky nebo záda. Jsou ale zároveň důvodem, proč luskouni z volné přírody tak rychle mizí - jde o nejčastěji nelegálně obchodované savce na světě. O jejich ochranu usiluje i Zoo Praha, kam na jaře přicestovala dvě zvířata z Tchaj-wanu. Asijský ostrov a zákulisí jeho vlastní zoologické zahrady navštívila reportérka Aktuálně.cz.
Od jara jsou v pražské zoologické zahradě k vidění dva neobvykle vypadající tvorové. Luskouni krátkoocasí přijeli z Tchaj-wanu, kde popularita kriticky ohroženého druhu roste. Tchajwanci proto bedlivě sledují osud pražského luskouního páru.
Luskouni se vyskytují v Africe i Asii, ale všech osm jejich druhů je ohroženo vyhubením. Lidé je zabíjejí kvůli masu i šupinám používaným v tradičním lékařství. Tito savci se živí mravenci a termity, špatně vidí a nemají zuby.
„Dopadnout hlavu pašeráckého gangu trvalo asi čtyři měsíce. Spolupracovali jsme s vyjednavačem, místní policií i s bývalými pytláky,” říkají ochránci zvířat František Příbrský a Tomáš Ouhel. „Z Indonésie nelegálně putují stovky luskounů měsíčně. Jejich šupiny se používají jako součást nefunkčních tradičních léčiv, ale i při výrobě metamfetaminu. Ve skutečnosti nemají žádný efekt,” dodávají.
Tchajpejská zoologická zahrada již určila luskouny, které z Tchaj-wanu dostane Praha. Za několik měsíců by mohli lidé v pražské zoo obdivovat nyní tříletou samičku a čtyřměsíčního samce. Termín, kdy se bude moct pražská zoo pochlubit novým přírůstkem, zatím pražský primátor nezná, vyřízení všech povolení ale podle něj zabere minimálně šest měsíců. Doufá, že proces nebude trvat déle než dva roky.
Šupiny luskounů byly desítky let používány v tradiční čínské medicíně, která jim přikládá až zázračnou moc. Maso z luskounů se také porcuje na takzvaných mokrých trzích v Číně, vedle čerstvého ovoce a zeleniny. Právě zde se podle některých odborníků přenesl nový koronavirus na člověka. Nyní čínská vláda podnikla několik kroků, které by tomu měly v budoucnu zabránit.
Za prodej či konzumaci ohrožených druhů hrozí v Číně až deset let vězení, přesto se zvířata na místních trzích nadále prodávají.
Ochránci přírody bojují proti kontroverzním pochoutkám na jídelníčku některých zemí.
