Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Než začala ruská invaze, dařilo se mu dobře. Volodymyr Žemčugov žil v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, mluvil rusky a úspěšně podnikal. Všechno se změnilo v roce 2014, kdy vypukla válka a Moskva podpořila místní separatisty. "Čelili jsme banditům, kteří kradli auta, přepadali banky, mučili a okrádali lidi. Museli jsme bránit své rodiny." V odboji přišel o obě ruce a padl do ruského zajetí.
Když se v roce 2014 konalo na Krymu referendum o připojení k Rusku, objevilo se hned několik zpráv, které svědčily o jeho nedůvěryhodnosti. Agentura AFP například popsala, jak v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo své hlasy do uren ještě před zahájením referenda. Nyní odstartovaly podobné hlasování i další oblasti Ukrajiny okupované Ruskem.
Ruské síly získaly minulou neděli pod svou kontrolu ukrajinský Lysyčansk. Boj o město v Luhanské oblasti byl pro Ukrajince podle britského analytika Samuela Cranny-Evanse "neuvěřitelně zničující" a utrpěli při něm velké ztráty. "Frontová linie se tím teď ale upevnila. Pro Ukrajince je nicméně velmi těžké ji udržet a neustoupit, aby mohli začít zpomalovat ruský postup," vysvětluje expert.
Nyní třiašedesátiletý muž byl přesně před rokem jedním z pěti lidí, které kvůli podpoře proruských separatistů na východní Ukrajině začala stíhat Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle zjištění Aktuálně.cz a Radiožurnálu se zodpovídá za další skutek. Policie ho minulý týden obvinila z držení dětské pornografie. Vyšetřování kauzy včetně nového deliktu se má završit příští měsíc.
Frontová linie mezi separatistickým Donbasem a územím pod kontrolou ukrajinské armády se ustavila už před šesti lety. Nyní jí znovu otřásají těžké boje. Od ledna přišlo o život 23 ukrajinských vojáků, naposledy v pondělí zemřeli dva muži pod palbou těžkých kulometů a protitankových granátometů. Z porušování dohod o příměří se obviňují obě strany. Podívejte se, jak to vypadá na východní frontě.
Šachtar Doněck vládne ukrajinskému fotbalu a prožívá nejúspěšnější éru v klubové historii. Domácí zápasy, včetně těch v základní skupině Ligy mistrů, ale hraje ve vyhnanství.
Východoukrajinskému městečku Stanycja Luhanska se přezdívalo Stalingrad. Leží nedaleko ruské hranice a procházela jím frontová linie mezi ukrajinskou armádou na straně jedné a separatisty a ruskými vojáky podporovanými Moskvou na straně druhé. Za malý Stalingrad pak vojáci označovali kontrolní stanoviště Makarove, které měsíce trpělo pod palbou ze strany separatistů i ruských vojáků.
Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček v sobotu navštívil Dny Doněcké lidové republiky. Na oslavách pátého výročí od jejího vyhlášení byl přivítán prezidentem samozvané republiky Denisem Pušilinem a byl představen jako delegace České republiky. Ukrajinská ambasáda již chystá protestní nótu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček Ondráčkovo chování označil za "ostudu".
Karina Curkanová působila jako vysoká manažerka státní energetické společnosti. Je podezřelá, že vynášela informace o Krymu Rumunsku.
"Parlament" samozvané Luhanské lidové republiky v sobotu potvrdil výměnu v čele této oblasti na východě Ukrajiny, kterou za podpory Ruska ovládají proruští separatisté. Podle agentury TASS sněm schválil demisi vůdce Igora Plotnického a zároveň jednomyslně odhlasoval, aby tuto funkci vykonával dosavadní ministr státní bezpečnosti Leonid Pasečnik. V pátek se v Luhansku rozšířila zpráva, že Plotnickij, který odštěpeneckou republiku vedl od roku 2014, odstupuje, a to ze zdravotních důvodů. V pozadí této události je ovšem zjevně mocenský konflikt ve vedení separatistů. Plotnickij se údajně uchýlil do Ruska.
Zatímco ještě v úterý šéf samozvané Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij hovořil o tom, že má situaci pod kontrolou a konflikt brzy vyřeší, nyní se z dostupných zpráv zdá, že Luhansk ovládl sesazený ministr vnitra Igor Kornet.
Ulice v centru Luhanska na východě Ukrajiny zaplnili ozbrojenci. Důvodem je zřejmě rozepře mezi vůdci samozvané Luhanské lidové republiky a sesazeným tamním ministrem vnitra Igorem Kornetem. Ten se svým odvoláním nesouhlasí a zabarikádoval se v sídle ministerstva.
Na východní Ukrajině začalo v pátek oficiálně platit další příměří mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Pokusy definitivně zastavit tento tříletý krvavý konflikt s tisícovkami obětí ale dál selhávají. Hlavně kvůli silnému vlivu Moskvy, která svůj podíl na konfliktu v Donbasu oficiálně popírá. Zprávy NATO i ukrajinské vojenské rozvědky přitom ukazují, že Kreml tamní separatisty podporuje tisícovkami vlastních vojáků. A taky nejmodernějšími zbraněmi, kterých mají separatisté v Donbasu často více než některé evropské země.
Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.
V centru východoukrajinského Luhansku v pátek explodovala trhavina. Podle sdělení povstalecké agentury DNA při výbuchu zahynula jedna žena a pět dalších osob utrpělo zranění. Motivy ani pachatele útoku luhanská policie nezná. Nálož byla skryta v odpadkovém koši před obchodem s potravinami, který se nachází na dohled od hlavního luhanského náměstí. Půlmilionový Luhansk, město ležící asi 30 kilometrů od rusko-ukrajinských hranic, mají od počátku proruského povstání v roce 2014 pod kontrolou separatisté. Město vyhlásili za správní středisko samozvané Luhanské lidové republiky.
V Moskvě proběhl Všeslovanský sněm, na který dorazily i známé tváře dezinformačních serverů. Část nákladů za českou výpravu platili Rusové a na akci se hovořilo o sjednocení všech Slovanů do unie. Šéfa české delegace a propagátora slovanství Zdeňka Opatřila přijal i velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek. Podle českého ministerstva zahraničí se nejednalo o oficiální akci tuzemské diplomacie. Experti varují, že podobné sjezdy mají za cíl rozšiřovat ruský vliv do Evropy.
Obrněný vůz pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v neděli najel na území ovládaném proruskými vzbouřenci na protitankovou minu. Jeden člověk zemřel, dva další byli zraněni.
Podle prohlášení ministerstva zahraničních věcí nebyl český pozorovatel zraněn. Mrtvým členem mise je údajně americký lékař. Zpráva luhanských povstalců za viníka výbuchu označuje ukrajinské ozbrojené síly.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Rusko bude považovat za platné dokumenty vydané separatistickými úřady v samozvaných republikách na východě Ukrajiny. Vyplývá to z dekretu Vladimira Putina. "Průkazy totožnosti, doklady o dosaženém vzdělání, rodné, oddací a úmrtní listy (…) vydané stávajícími úřady ve zmíněných oblastech jsou v Rusku uznávány jako platné," píše se v něm. Výnos tak zlegalizuje v Rusku doklady vydané v samozvané Doněcké i Luhanské lidové republiky. Občané těchto republik mohou také cestovat do Ruska bez víz.
Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Na východní Ukrajině se objevily plagiáty McDonald's. Zda se proti nim bude mezinárodní síť bránit právní cestou, zatím není jisté.
Pouze deset osob zůstává ve vesnici Size, která leží tři kilometry od hranice kontrolované proruskými separatisty. Místní si pro vesnici, kterou pokládají za ztracenou a neužitečnou, vymysleli přezdívku: „Slepé střevo“.
Týmy pozorovatelů OBSE nemohou navštívit některá místa. Přestřelky a intenzivní palby jsou hlášeny z mnoha lokalit na frontové linii. Separatisté uvádějí, že ukrajinská armáda přesunuje do míst bojů raketomety Grad a Uragan, což zakazují minské dohody.
Lídr luhanských separatistů si stěžuje na finanční problémy své "republiky". Přitom kolují zvěsti, že jej chce Moskva vyměnit. Bývalý pracovník úřadu na ochranu spotřebitelů svědčil u soudu s pilotkou Nadijou Savčenkovou, ale obsah jeho řeči není znám.
