Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
Na první pohled to vypadá jako běžná dovolená: slunce, pláže, pokoje s výhledem na moře. Jenže místo pohlednicových destinací jde o ukrajinská města jako Berďansk, Kyrylivka nebo Mariupol – oblasti, které jsou od roku 2022 pod ruskou vojenskou kontrolou. Kreml zde nyní investuje do lázeňských zařízení a propagace turismu, a to i přesto, že většina těchto oblastí byla během války těžce zasažena.
„Zlomili mi žebro, rozbili mi obličej...“ Tak popisuje sedmnáctiletý Anatolij chvíli, kdy ho ruské jednotky odvedly přímo ze školy v okupovaném městě na jihu Ukrajiny. O týden později, těsně před osmnáctinami, dostal povolávací rozkaz do ruské armády. Neměl jinou volbu než sloužit.
Více než tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu prohlásil Leonid Pasečnik, Moskvou dosazený gubernátor Luhanské oblasti, že je oblast zcela pod ruskou kontrolou. Pokud se tato slova potvrdí, znamenalo by to, že Luhanská oblast se stala vůbec prvním ukrajinským regionem, který od února 2022 padl kompletně do rukou ruské armády.
V pátek v Rusku začínají třídenní prezidentské volby, které nepochybně opět vyhraje prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je výsledek dopředu jasný, Moskva chce, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí a ty tím tak získaly legitimitu. A to i na nově anektovaných ukrajinských územích. Na východě Ukrajiny hlasování začalo dříve, u volebních uren ale postávají ozbrojenci a Ukrajince u hlasování natáčejí.
Fotbalisté Slavie prohráli v odvetě 4. předkola Evropské ligy v polském Lublinu 1:2, což jim stačí na postup do základní skupiny Evropské ligy.
Fotbalisté Slavie v úvodním utkání 4. předkola Evropské ligy porazili doma Luhansk 2:0. V závěru se prosadili Muhamed Tijani a Lukáš Masopust.
Začátek ruské agrese loni v únoru zastihl dvaatřicetiletého Ihora v Kyjevě, kde pracoval v marketingové firmě. Za tři dny už se hlásil do ozbrojených sil. Od té doby je jeho prací obrana Ukrajiny proti ruským útočníkům. Ihor je v pořadí už pátým ukrajinským vojákem, který souhlasil s rozhovorem pro Aktuálně.cz přes sociální síť Telegram. Odpovídal v den, kdy se vracel na frontovou pozici.
Ukrajinské jednotky se snaží zpátky získat obce Svatove a Kreminna, která je důležitým strategickým bodem, v Luhanské oblasti. I když ruské jednotky v místě drží pevné pozice, Ukrajinci na ně neustále útočí. Pomáhají jim v tom i západní zbraně.
Ukrajincům se na konci prosince podařilo získat vysílačku mrtvého ruského vojáka, díky níž mohli několik dní odposlouchávat svého nepřítele, uvádí agentura Reuters s odvoláním na tamní jednotky. Opuštěného zařízení, které leželo nedaleko ruských zákopů, si ukrajinští vojáci všimli na záběrech z dronu. Na ten poté upevnili provázek s háčkem a vysílačku odcizili.
Když se v roce 2014 konalo na Krymu referendum o připojení k Rusku, objevilo se hned několik zpráv, které svědčily o jeho nedůvěryhodnosti. Agentura AFP například popsala, jak v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo své hlasy do uren ještě před zahájením referenda. Nyní odstartovaly podobné hlasování i další oblasti Ukrajiny okupované Ruskem.
Zatímco Rusko podle odhadů vydrží pokračovat ve válce další rok, ukrajinská armáda hlásí, že spotřebovala zásoby své dělostřelecké munice. Obranyschopnost země bránící se agresi ruského prezidenta Vladimira Putina tak závisí hlavně na dodávkách ze Západu.
Jean Claude Sangwa přijel před dvěma lety do Ruska, aby tu studoval stejně jako tisíce dalších Afričanů. Loni ale začal navštěvovat univerzitu v Luhansku, separatisty kontrolovaném regionu na východě Ukrajiny, jehož nezávislost uznává pouze Rusko. To ještě netušil, že až k němu dojde Kremlem vyprovokovaná válka. V únoru se spolu se dvěma kamarády zapsal do místních milic.
Rusko okupuje po více než 100 dnech války pětinu území Ukrajiny. Její armáda se nyní podle generála Jiřího Šedivého bude snažit zejména výrazně omezovat postup Rusů v Doněckém regionu. "Luhanská oblast je už pravděpodobně téměř ztracená. Ale mám dojem, že nejvýznámnější bude oblast kolem jižní fronty, to je Cherson a jeho okolí," uvádí Šedivý pro Aktuálně.cz.
Prokremelský novinář Alexandr Kots v reportáži neúmyslně odhalil ukrajinským silám polohu ruského samohybného minometu 2S4 Tulpan. Ve své reportáži z Luhanské oblasti zbraň vychvaloval a odhaloval plány ruské armády. Toho ukrajinské jednotky využily a minomet později zasáhly. „Děkujeme ruským propagandistům za tip,“ napsala na Twitteru Národní garda Ukrajiny.
Zpravodaj ukrajinské redakce RFE/RL Roman Pahulyč se dostal do města Lysyčansk ve východní části ukrajinské Luhanské oblasti, kde zuří boje mezi ukrajinskými a ruskými silami. Podmínky v regionu jsou drsné, chybí voda, elektrické osvětlení i mobilní telefonní sítě.
Dronové záběry ukazují, jak se ukrajinským vojákům podařilo z dálky několika set metrů zničit jediným výstřelem ruský obrněný transportér. Střela nejdříve proletěla zdemolovanou budovou a až poté zasáhla ruské vozidlo, které na místě vzplálo. Útok se odehrál u města Rubižne v Luhanské oblasti, která se nyní stala jedním z hlavních cílů ruské ofenzivy.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil v pondělí ruské armádě vstoupit na východní Ukrajinu. Údajná "mírotvorná" mise v Doněcké a Luhanské lidové republice, které se s podporou Kremlu "odtrhly" od Kyjeva už v roce 2014, navazuje na oficiální uznání nezávislosti těchto oblastí ze strany Ruska. Jaké jsou hlavní scénáře možného vývoje? Odpovídáme na nejdůležitější otázky.
Ukrajinští vojáci se ve sněhu v bílých kamuflážních oblecích připravují na možný střet s Ruskem. U hranic se samozvanou Doněckou a Luhanskou lidovou republikou si na střelbu od roku 2014 už zvykli, Kyjev i Západ se ale bojí větší eskalace. Snímky zachycují mráz i tvrdé podmínky zákopů.
Málokterý současný konflikt doprovází tak rozsáhlá dezinformační válka jako separatistické boje na východě Ukrajiny. Jedni jsou označováni jako fašisti, druzí coby zrádci v žoldu Kremlu. Zdá se, že dohoda není možná, jako by chyběl i nejnižší společný jmenovatel.
Východoukrajinskému městečku Stanycja Luhanska se přezdívalo Stalingrad. Leží nedaleko ruské hranice a procházela jím frontová linie mezi ukrajinskou armádou na straně jedné a separatisty a ruskými vojáky podporovanými Moskvou na straně druhé. Za malý Stalingrad pak vojáci označovali kontrolní stanoviště Makarove, které měsíce trpělo pod palbou ze strany separatistů i ruských vojáků.
Rusko zvažuje, že ve zjednodušeném řízení nabídne občanství všem obyvatelům Ukrajiny, nejen těm z oblastí pod kontrolou proruských separatistů. Na summitu o projektu nové Hedvábné stezky to dnes podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Pekingu prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tento týden podepsal dekret, který výrazně usnadňuje lidem ze separatistického Donbasu získat občanství Ruské federace. Ukrajina se proti tomu ohradila a stěžovala si Radě bezpečnosti OSN.
Poslední březnový den Ukrajinci volí v prezidentských volbách. Jedním z hlavním témat, které kandidáti zmiňují, je ukončení bojů mezi vládními silami a proruskými separatisty na Donbasu. Po míru touží i obyvatelé vesnice Zajceve, která leží jen necelý kilometr od frontové linie.
Zprávy o dalších mrtvých na donbaské frontě potvrzují výrazné zostření vojenské konfrontace na východě Ukrajiny.
Oblastní soud v Homelu na jihovýchodě Běloruska potrestal dvěma lety vězení místního občana, devětadvacetiletého Vitalije Kotlobaje, který válčil na východě Ukrajiny v "kozáckém pluku" u proruských separatistů v Luhansku. O čtvrtečním rozsudku informovala místní média. Je to první rozsudek za žoldnéřství v ukrajinském konfliktu se skutečným trestem odnětí svobody, poznamenala dnes ruská redakce BBC. Připomněla, že běloruské zákony zakazují bojovat v cizině bez souhlasu běloruských úřadů a že horní hranici trestu představuje až pět let vězení.
