Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Architektonický klenot, žižkovská budova Vojenského historického ústavu, získal po rozsáhlé rekonstrukci ocenění stavby roku 2022. Scházelo přitom málo a muzeum by zničila zamýšlená přestavba na hotel. O tragické minulosti ústavu, kopírující osudy republiky - a nejen o něm -, mluví v rozhovoru dlouholetý ředitel instituce Aleš Knížek. Muzeum světové úrovně se nyní otevírá.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Nevím, proč by se mělo nábřeží jmenovat po Ludvíku Svobodovi, tedy po někom, kdo v roce 1948 stál u založení nelegitimního a zavrženíhodného režimu. To je pro mě nezpochybnitelné. Nebyla chyba to říkat ve vysílání, neporušuje to nic, říká moderátor ČT Jakub Železný. Co se děje teď, by se před 5 nebo 10 lety ve veřejném prostoru nedělo. Vážně uvažuju o kandidatuře na ředitele ČT, dodává.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Jiří Stuchlík v srpnu 1968 působil na Vojenské technické akademii v Brně. Ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy podepsal Vojenské memorandum, které požadovalo vytyčení vlastních zájmů Československa. Dokument rozlítil sovětské maršály a historikové jej nyní označují za jeden z hlavních důvodů okupace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Stuchlík tvrdí, že nejvyšší vedení země o chystaném potlačení pražského jara vědělo. "Jediný, kdo mohl věřit, že se to vyjedná, byl Alexander Dubček. Byl spojený mateřským mlékem se Sovětským svazem," myslí si Stuchlík, který se v období normalizace stal nepohodlným. Byl vyhozen z práce a jeho děti nemohly studovat.
Ostudná zbabělost zákona č. 115/1946 zničila samu možnost demokratického právního československého státu. Za jeho neslušnost tak platíme dodnes.
Ludvík Aškenazy byl český spisovatel, rozhlasový dramatik a reportér. Od roku 1968 žil v Německu, kam s rodinou emigroval.
Zpravodaj Aktuálně.cz se účastní připomínky 70. výročí bitvy u Kyjeva za druhé světové války.
Prezident to řekl na návštěvě výstavy pořádané Jazzovou sekcí k 45. výročí srpna 1968.
Úřad prezidenta ČR se těší velké vážnosti, od roku 2013 si prezidenta volí občané České republiky přímo. Miloš Zeman v březnu 2013 nahradil Václava Klause.
Píšeme dnes historii, poprvé Češi volí prezidenta přímo. Zkusme se místo předpovědí, kdo vyhraje a co bude, na chvíli ohlédnout dozadu. Českoslovenští a čeští prezidenti měli v minulosti pozoruhodné začátky svých mandátů, ale snad ještě pozoruhodnější byly jejich konce.
Aktuálně.cz navštívilo obec, kde před 69 lety bojoval 1. čs. samostatný polní prapor
Odhalení se uskuteční 25. listopadu, kdy uplyne 117 let od Svobodova narození
