Každý rok při senoseči pod žacími stroji zahynou desetitisíce srnčat, ježků či ptáků. Zachránit se je snaží dobrovolníci s drony, kteří mláďata přenáší do bezpečí. Ne vždy se to ale povede, jelikož hospodáři ne vždy dopředu nahlásí, že se k sečení schyluje. "Nejhorší je, když je poškodíte. Useknete srnčeti nohy a ono není mrtvé," přibližuje zemědělec, co se na loukách děje.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Kde byly kdysi pestré louky, jsou dnes jen pampelišky. Krajinu dlouhá desetiletí proměňuje intenzivní zemědělství a podle botanika Stanislava Březiny tak připomíná žluté moře. Kniha Louky - poznávání dobrodružství, kterou napsal spolu s kolegy, je navíc nominována do letošních cen Magnesia Litera. "Na loukách se dnes děje to samé, co na polích. Škodí jim časté kosení," říká v rozhovoru.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Letošní léto nabízí vedra, bouřky, tornádo nebo přívalové deště a záplavy. Tyto extrémní jevy jsou podle vědců stále častější a intenzivnější. Soutěž Adapterra Awards hledá cesty, jak se na takové počasí připravit. Zde je první část projektů, které se dostaly do finále ankety, pořádané Nadací Partnerství. Všechny realizace najdete na stránkách adapterraawards.cz, kde o nich lze hlasovat.
Málokterá oblast v Česku se může pyšnit tak unikátním krajinným reliéfem jako České středohoří. Charakteristické osamělé vrcholky utvářela sopečná činnost. Podél řeky Ohře existoval Ohárecký rift, kterým se žhavé magma dostalo na povrch a utuhlo. Asi před 23 miliony let začaly řeky tyto sopečné kužely obnažovat. Vznikla tak krajina, za kterou stojí za to vyrazit.
Již šestý ročník grantového programu Zelené oázy, který podporuje více zeleně a vodních prvků ve městech a obcích, zná své vítěze. Komise vybírala z více než stovky projektů z celé republiky, vybrala jich sedmnáct. Ty získají finanční podporu Nadace Partnerství a společnosti MOL ČR za zhruba 1,5 milionu korun. Podívejte se, jak prokoukla místa díky loňským projektům a které kouty čeká nová podoba.
Asi nejdůležitější letošní pokrok v péči o zdejší krajinu se týká místa, o němž málokdo ví. Stát se domluvil sám se sebou a po dekádách marnosti se konečně začíná lépe starat o patrně nejvzácnější z těch končin, které se dosud netěšily skoro žádné ochraně.
Britský farmář prodává své pozemky na Bílých útesech doverských. Cena je 2,5 milionu liber (skoro 71 milionů korun). Půdu se snaží koupit nezisková organizace National Trust, která vlastní celé zbývající území doverských útesů. Nyní vyhlásila veřejnou sbírku. Pokud během následujících tří týdnů neshromáždí chybějící milion liber, pozemek podle ní skončí v rukou developerů.
Loni o prázdninách vešel do dějin světového skautingu skautský oddíl Ještěrky z Domažlic. Jejich video, jak se kloužou na podmáčené bahnité louce v prudkém dešti, se stalo nejsledovanější v dějinách facebookových stránek Světové skautské organizace. Za dva dny ho vidělo 577 tisíc lidí a návštěvnost dále rostla, nadšeně ho komentovali skauti po celém světě. Je tu další léto a doba táborů a přicházejí plzeňští skauti, kteří si udělali důmyslnou skluzavku na šumavské louce. Jak popisuje autor videa Petr Vaněk, použili reklamní plachtu a vodu s ekologicky odbouratelným mýdlem, to aby jejich kratochvíle neznečišťovala životní prostředí. Skluzavka jezdila jako drak, o čemž svědčí jejich video.
Češi jsou vášniví zahrádkáři, kteří jsou desítky let zvyklí sledovat pořady o tom, kdy a jak nejlépe zasít ředkvičku nebo jako prořezat ovocný strom. Dosud tu však chyběl pořad, jenž by se odborně podíval na zahradu jako celek. To chce napravit série České televize Ferdinandovy zahrady, věnovaná zahradní architektuře. Odborník Ferdinand Leffler zde v roli moderátora rozvíří mnohé stereotypní představy a v každém díle představí proměnu jedné zahrady. Jaká je jeho základní filozofie? "Zahrada je prostor, který nevytváříte na obdiv ostatním, ale jen sám pro sebe a své blízké. Prostor, kde se vám dobře dýchá, bez tlaků okolí, bez přetvářky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Oblast Mazanka na Praze 8. Stavět se podle plánů bude dál.
Na louce o rozloze asi 150 krát 250 metrů zasahuje 14 jednotek hasičů.
Počasí si na Uherskohradišťsku pravděpodobně vyžádalo další život
Další díl letního seriálu Aktuálně.cz, v němž ekologické celebrity vybírají přírodní poklady
Nejvyšší soud řešil případ, kdy pes zaútočil na dítě
Příroda strádá kvůli pohodlnosti českých úředníků
