Těla se míhají nocí, přepadení kočáru nedopadá podle představ a mladý Gaskoněc jménem D’Artagnan, jenž se pokusil pomoci dámě v nesnázích, končí hned v úvodu nové adaptace Tří mušketýrů zahrabaný v lese. Naštěstí se ukáže, že nejen zombie oplývají schopností vylézt z hrobu. A tak hrdina během chvilky opět dostává možnost rozhněvat Athose, Porthose i Aramise a vyzvat je na šermířský souboj.
Mladá žena leží na dřevěné podlaze a slastně se usmívá, zatímco vrstevník ji střídavě škrtí a líbá. Později setkání přechází do vyhrocené hádky. Pláč, řev, teatrální rozhazování rukama a strhávání šatů. Nový film Valerie Bruni Tedeschi, který od uplynulého čtvrtka promítají česká kina, začíná velkými emocemi. A neméně intenzivní je celé dvě hodiny.
„Filmy jsou celuloidové sny,“ konstatuje lakonicky jedna postava ve Festivalu pana Rifkina, jehož předpremiéra v pátek zahájila letošní ročník Febiofestu. Komedie, kterou pětaosmdesátiletý americký režisér Woody Allen skládá nostalgickou poctu klasické evropské kinematografii, ta slova potvrzuje.
Dreyfusova aféra, věčná připomínka selhání spravedlnosti i toho, jak dav umí nenávidět někoho, koho vůbec nezná. Má smysl natáčet o kauze z konce 19. století ještě dnes? A je lepší podat tehdejší dění modernizovaně, nebo „klasicky“? Do českých kin vstupuje film Žaluji!, jenž letos vyhrál francouzské ceny César.
V klasickém románu americké literatury nazvaném Malé ženy, který roku 1868 vydala Louisa May Alcottová, se čtveřice dívek mění v ženy. A v nové filmové adaptaci téhož díla se jedna z nejtalentovanějších hereček své generace Greta Gerwigová stává také jednou z nejtalentovanějších režisérek. Malé ženy přetvářejí kanonickou knihu v moderní živoucí dílo, které překypuje smutkem i radostí.
Scénou veřejné degradace francouzského židovského důstojníka Alfreda Dreyfuse začíná nový snímek režiséra Romana Polanského, který se jmenuje J’Accuse (Žaluji!) a právě měl světovou premiéru na Benátském filmovém festivalu.
