Po francouzském, anglickém a slovenském vydání se kniha historika Michala Kšiňana o dobrodruhovi, spoluzakladateli Československa a někdejším ministrovi vojenství Milanu Rastislavu Štefánikovi dostává také ke zdejším čtenářům. Nejde o životopis v klasickém slova smyslu, ale o soubor studií, které jsou upravenou verzí autorovy francouzské disertační práce.
„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Pílí, talentem a srozumitelností byl kreslíř Jiří Winter Neprakta zásadní postavou 60. až 90. let minulého století u nás. Svého času nepřehlédnutelného humoristu, tvůrce kreslených vtipů a ilustrátora představuje „skoro monografie“, kterou u příležitosti jeho loňského 100. výročí narození připravil editor Jaroslav Kopecký. Zasmějeme se nad knihou? Pokud ano, pak hodně i ironii moderních dějin.
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
V knize George Voskovec & John Werich – Americká cesta se hudební novinář Michal Bystrov zaměřuje na roky 1939 až 1945, kdy protagonisté pražského Osvobozeného divadla za oceánem našli ochranu před nacismem. Kdyby z rodné země neodešli, vzhledem ke svým protinacistickým vystoupením by bezpochyby skončili v koncentráku nebo na popravišti. Letos v červnu uplynulo 120 let od narození Jiřího Voskovce.
„Nedopustím, abych jednou zchátral do takového slizounství,“ rozhodne se dospívající Kamil Fila poté, co zhlédne snímek Faunovo velmi pozdní odpoledne z roku 1983. Režisérka Věra Chytilová tehdy natočila ironický portrét muže, který úzkost ze stárnutí plaší snahou být neodolatelným sukničkářem.
Letošní široce připomínané 100. výročí narození spisovatele Josefa Škvoreckého ukázalo, že dílo autora románů Zbabělci, Tankový prapor či Mirákl přinejmenším ve starší a střední generaci stále silně rezonuje. Krátce poté literární historik Michal Přibáň zveřejnil první část jeho rozsáhlé biografie. Nazval ji podle přezdívky Errol, kterou autora oslovovali přátelé.
Salman Rushdie říká, že to stále vidí před očima. V srpnu 2022 světoznámý spisovatel besedoval v USA, když na pódium zničehonic vtrhnul muž s černou kuklou přes hlavu. Vytasil nůž, vrhl se na autora a začal ho bodat. „Zvednu levou ruku v sebeobranném gestu. Muž do ní zaboří nůž. Následuje sprška bodných ran, do krku, do hrudníku, do oka, všude,“ popisuje Rushdie.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Do kriminálu se poprvé dostala jako šestnáctiletá. Naštěstí ne v roli odsouzené, ale praktikantky. Žalář má prý v rodině - pracovali tam její děda i otec, sama žije s dozorcem. Seznámila se s ním, když se stala vězeňskou vychovatelkou. Vzpomínky na toto období Kateřina Míková sepsala v právě vydané knize nazvané Za katrem. "Pokud jdete do vězení s tím, že napravíte svět, vyhoříte," říká.
Mírovou cenu německých knihkupců v nedělní závěrečný den Frankfurtského knižního veletrhu převzala americko-polská novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová, která se zabývá moderními dějinami východní Evropy. Nová držitelka mírové ceny vyzvala k dodávkám zbraní Ukrajině a pomoci zemi, jež od roku 2022 čelí ruské invazi, píše agentura DPA.
Jako součást projektu Identita vychází kniha Identita – příběh českého grafického designu. Obsáhlá monografie vznikala sedm let, vytvořil ji kolektiv okolo teoretičky designu a editorky Lindy Kudrnovské. Pro více než pětisetstránkovou publikaci oslovila desítky odborníků a institucí z oboru grafického designu, stejně jako sociologů nebo kulturních antropologů z Čech i zahraničí.
Válečné praktiky okupantů na Ukrajině v mnohém připomínají válku v Čečensku z 90. let minulého století, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz švýcarská spisovatelka a novinářka slovenského původu Irena Brežná. "Cíl se nezměnil. Rusové chtějí zlomit morální sílu Ukrajinců a připravit je o to nejdražší," popisuje autorka, jejíž zápisky z čečenské války nedávno knižně znovu vydalo nakladatelství Absynt.
Pro vydání publikace nazvané Mašinérie lží si nakladatelství Kalich nemohlo vybrat vhodnější dobu. Kniha izraelského novináře Ben-Drora Jeminiho popisuje, jak si západní média a akademický svět převypravují složitou realitu na Blízkém východě.
Knihovna Milana Kundery v Brně v září dvakrát připomene slavného spisovatele, po němž je pojmenovaná. Podvečer věnovaný jeho románu Totožnost, který nedávno poprvé vyšel česky, se uskuteční 9. září. Dva týdny nato do Brna přijede francouzská spisovatelka Florence Noiville, aby pokřtila český překlad svého kunderovského životopisu.
Za projev pošetilosti, mistrovské dílo i pohromu bývá označováno výpravné sci-fi Megalopolis, které režisér Francis Ford Coppola připravoval čtyři dekády. Světovou premiéru mělo na festivalu v Cannes, do českých kin zamíří na podzim. Čekání si lze zkrátit knihou Cesta do ráje. Barvitě popisuje, že riskantní podniky, při nichž jde o peníze i zdraví, byly vždy doménou pětaosmdesátiletého filmaře.
To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
Ještě v roce 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany často zaznívají fráze, které jako by vypadly z obrozeneckého slovníku: zakladatel české národní hudby, velikán naší opery a tak dále. Smetanův nový životopis, jejž právě vydal Pavel Kosatík, je pozoruhodný nejen tím, že ukazuje, jak tyto konstrukty vznikaly, ale také nakolik je utvářel sám umělec.
Jsou proti válce a proti Vladimiru Putinovi, ale musí se dívat, co jejich země páchá na Ukrajině. Jak se takoví Rusové cítí? Odpovídají na to dvě nedávno česky vydané knihy: Válka a trest Michaila Zygara a Moje Rusko Jeleny Kosťučenkové.
Jako malá dívka chtěla, aby jí máma vyprávěla o dědovi, který bojoval s fašisty. Četla si knihy o druhé světové válce, dívala se na filmy. Sama říkala, že by jednou také chtěla bojovat s fašisty. Dnes je Ruska Jelena Kosťučenková dospělá a s fašisty podle svých slov opravdu bojuje. Ale s těmi ve vlastní zemi.
Za těch 100 let se změnil svět a společnost zapomněla na mnohé, co jí hýbalo. Na hitmakera a spoluzakladatele divadla Semafor Jiřího Šlitra, který se právě před stoletím narodil, naštěstí ne. Nově ho připomíná dosud nejucelenější Šlitrova monografie napsaná rozhlasovým redaktorem Lukášem Berným. Vyšla nedávno, jmenuje se Doktor Klavír.
Česko A a Česko B neexistuje. Názorové proudy v naší společnosti připomínají spíše název filmu Padesát odstínů šedi, píše sociolog Martin Buchtík v nové knize nazvané Různá vyprávění o jedné společnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč naše postoje nemají vždy racionální základ, že nám chybí empatie pro ty, které neznáme, nebo proč stále věříme “českému snu” o tom, že kdo se dost snaží, ten uspěje.
Knihou, o které se hodně mluví, byla už koncem minulého roku monografie malířky Toyen od režisérky Andrey Sedláčkové. Na téměř 600 stranách rekonstruuje životní příběh největší české surrealistky jako dokument s mnoha objasněnými záhadami.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Nejenom písničkáři Jaromíru Nohavicovi, ale především jeho veřejnému obrazu se věnuje právě vydaná více než třísetstránková kniha historika Přemysla Houdy.
Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přišel čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni.
