


Děti žijí ve stresu, pomoci najdou málo. Diktát úspěchu drtí mladé duše
Nejmladším generacím často chybí hlas, který by jim řekl "nemusíš chtít tolik". A často jim chybí máma nebo táta, se kterými si mohou popovídat.



Nejmladším generacím často chybí hlas, který by jim řekl "nemusíš chtít tolik". A často jim chybí máma nebo táta, se kterými si mohou popovídat.



Šárka Tomečková čelila na základní škole šikaně ze strany spolužáků. Nezapadala do kolektivu a kvůli urážkám a posměškům si připadala méněcenná. Ze strachu se nikomu nesvěřila, šikanu se proto rozhodla přetrpět a řešit sama. V nejhorších časech si začala psát deník. Ten nyní přetvořila v knihu, jejímž cílem je pomoci dětem, které zažívají něco podobného.



Omezení pohybu a uzavření škol dopadají i na děti, které ze dne na den přišly o všechny sociální kontakty kromě těch v úzké rodině. Případné problémy, jako je domácí násilí nebo třeba závislost rodiče, tak nemusí být snadno odhalitelné. Pro dítě je nyní navíc těžší vyhledat pomoc. I proto eviduje Linka bezpečí a jí podobné nárůst případů, děti se na ni ale častěji obracejí přes e-mail nebo chat.



Na šikanu dětí bude upozorňovat nová osvětová kampaň, kterou připravil dětský televizní kanál Cartoon Network ve spolupráci s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym. Cílem kampaně s názvem Buď kámoš, postav se šikaně (v originále Be a Buddy, not a Bully) je ukázat dětem, že být jiný není na překážku, ale právě naopak. Součástí kampaně, která startuje v úterý, budou videospoty na internetu a ve vysílání Cartoon Network.



Důvody pro útěk dětí z domova se v průběhu roku mění. Zatímco během školy jsou nejčastějším motivem špatné známky či problémy při studiu, o prázdninách stojí za útěky hlavně neshody rodičů. Ty mohou vyústit i tak, že dítě uteče z domu, aby trávilo prázdniny či dovolenou s druhým rodičem. Ten navíc může dítěti při útěku i napomáhat. O prázdninách Linka bezpečí denně registruje zhruba jeden telefonát, který se týká útěku z domu.



Šedesát procent dětí ve věku od sedmi až 17 let nemá nijak omezený čas strávený u počítače. Každé šesté dítě sdílí své intimní fotografie či videa na internetu, což je o polovinu víc než před pěti lety. Ukázaly to výsledky průzkumu mezi téměř pěti tisíci dětmi, který provedlo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spolu se společností O2.



Ve dne i v noci, přes týden i o víkendu pomáhají konzultanti na Lince bezpečí dětem s jejich potížemi. Nejvíce je přitom trápí vztahy mezi vrstevníky a v rodině. "Za tu dobu, co linku vedu, se však problémy dětí proměnily. Začaly přibývat problémy v souvislosti s internetem," vysvětluje její vedoucí Peter Porubský. Internet se podle něj stává prostorem, kterému je někdy těžké porozumět. Důkazem je například i údajně nebezpečná hra Modrá velryba, o které se toho moc neví. "Pokud se těmto novým tématům špatně porozumí, pak je velice snadné rozpoutat paniku. A nám pak volají vystrašené děti, které nevědí, co dělat," dodává.



Policie ČR se ohradila proti tvrzení, že v minulém týdnu rozšířila hoax o hře Modrá velryba. Kriminalisté tvrdí, že informaci o hře obdrželi od zahraničních partnerů. Podle mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová policie nevyvolala paniku. "Počty hlášení jsou výsledkem toho, že se rodiče, pedagogové a vrstevníci účastníků hry začali více zajímat o negativní jevy spojené se sociálními sítěmi," informovala mluvčí. Podle expertů se však jedná o hoax. O Modré velrybě začala bulvární média spekulovat po tragické smrti dvou dívek u Mlékojed na Mělnicku.



Dítě volá a žádá nás o pomoc, v případě sebevraždy musíme nejdříve direktivně vést dítě k tomu, aby přijalo naši pomoc a až následně řešíme, co dítě k pokusu o sebevraždu vede, říká šéf Linky bezpečí Peter Porubský. Linku denně volá až 500 nešťastných dětí. V poslední době se častěji objevují případy kyberšikany a témata související s internetem a sociálními sítěmi.



Místo radosti z nadcházejících prázdnin řeší tisíce dětí strach a stres z vysvědčení a reakcí rodičů.



Kvůli nedostatku financí musela loni linka omezit služby. Teď ale získala nové sponzory.



Linku pomoci s číslem 116 006 obsluhuje 35 konzultantů. Linky se stejným číslem fungují v dalších šesti zemích EU.



Na Linku bezpečí se denně obracejí žáci a studenti se svými školními starostmi. Problémy s učivem či učiteli jsou maličkostí, nejhorší noční můrou je šikana.



Rozhovor s vedoucím Linky bezpečí o problémech současných dětí a o tom, jak se na provozu odráží klesající dotace ze strany státu.



Ve Velké Británii se zvažuje zpřísnění zákona na ochranu dětí. Lidem páchajícím psychické týrání na dětech hrozí až 10 let za mřížemi. V Česku jsou tresty přitom o polovinu nižší.



Vloni v důsledku sexuálního zneužívání šestnáct dětí zemřelo



Na vině může být i přetěžování dětí a zvýšené nároky rodičů



Linka vydala statistiku za loňský rok