Fotograf Libor Fojtík se narodil v trampské rodině a od malička jezdil na vandry s usárnou a v kanadách. Není proto divu, že se vše kolem trampingu stalo na dlouhých sedm let jeho tématem, z něhož vznikla fotografická kniha a výstava. Trampy mu už nikdo neodpáře, a to tím spíš, že vybrané postavy této subkultury zároveň i natáčí. Nejen o nich ale mluví v podcastu Za závěrkou.
Od jara 2021 mapoval fotograf Libor Fojtík s reportérem Hospodářských novin Martinem Bibenem v sérii reportáží proměnu života lidí bydlících podél hranice, která vznikla po rozpadu Československa. Přinesli aktuální vyobrazení míst, u nichž nebylo dlouho jasné, do které z nově vzniklých republik mají patřit a politici obou zemí se o ně přeli.
Portrét přeživšího holokaustu, publikace věnovaná historii české a slovenské fotografie nebo práce o historii slavné firmy na ohýbaný nábytek dostaly v pondělí ceny v soutěži Nejkrásnější české knihy roku. Výsledky vyhlásili pořadatelé v pražském Centru architektury a městského plánování, kde budou oceněné tituly vystavené do 26. května.
Staří trampové se bojí, že tramping zemře s nimi. "Já si myslím, že to tak nebude," věří fotograf Libor Fojtík, který tuto unikátní subkulturu dokumentuje už několik let. Jeho snímky zachycující různé podoby českého trampingu nyní vystavuje pražská galerie Leica.
Na předsádce knihy Trampové děkuje autor Libor Fojtík nejen rodičům, kteří ho od dětství brali na čundry, ale také svým vysokým botám, „starým kanadám“, jež mu „ohlodaly paty do krve“. Tím mu prý pomohly přezout se do pohodlnějších bot a najít si i jiné záliby. Například fotografii.
