Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Během své první zahraniční cesty na konci listopadu a začátkem prosince navštíví papež Lev XIV. v Turecku a Libanonu řadu významných míst. Setká se s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. či prezidenty obou zemí Recepem Tayyipem Erdoganem a Josephem Aúnem.
Papež Lev XIV. uskuteční svou první zahraniční cestu na konci listopadu a začátku prosince, navštíví Turecko a Libanon. V úterý to v prohlášení uvedl Vatikán. Papež, který je v čele katolické církve od 8. května, tak podnikne cesty, které měl v plánu jeho předchůdce papež František. Podrobnosti k cestě hlavy katolické církve Vatikán zveřejní později.
Izrael oznámil, že zahájil vlnu útoků na jih Libanonu, jejichž cílem je vojenská infrastruktura šíitského hnutí Hizballáh. Uvedly to ve čtvrtek odpoledne agentury. Izraelská armáda předtím vydala výzvu k evakuaci několika obcí. Údery potvrdily i libanonské úřady. Libanonský premiér Naváf Salám vyzval zahraniční státy, aby vyvinuly nátlak na Izrael, aby přestal útočit na Libanon.
Izraelské letouny v úterý zasáhly jihobejrútskou čtvrť Dahíja, baštu Hizballáhu. Terčem cíleného útoku byl člen skupiny obviněné z plánování akcí Hamásu. Podle libanonských úřadů zemřeli tři lidé. Svědci popsali hromové výbuchy a poškozenou budovu v Íránem podporované enklávě. Křehké příměří z listopadu 2024 se hroutí, Izrael i Hizballáh se vzájemně obviňují z provokací.
Na největším stadionu v Libanonu začal v neděli v poledne pohřeb někdejšího vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, který zemřel před téměř pěti měsíci při izraelskému úderu. Pietní akce se účastní desetitisíce lidí včetně členů Hizballáhu, mnozí z nich se žlutými vlajkami hnutí či fotografiemi zabitého vůdce v rukou.
Libanonský parlament zvolil prezidentem země šéfa libanonské armády generála Josepha Aúna, informovaly světové tiskové agentury. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu. V projevu avizoval, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce státu.
Letošek byl na Blízkém východě bohatý na dramatické události. Syrští povstalci v prosinci svrhli režim Bašára Asada, pokračovala také válka v Pásmu Gazy a stupňovalo se napětí Izraele s Íránem i Libanonem. Bezpečnostní analytik Josef Kraus v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaký bude vývoj v třaskavém regionu v příštím roce.
Francouzské prohlášení o imunitě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před zatykačem Mezinárodního trestního soudu ve Francii bylo podle izraelského zdroje součástí požadavků Izraele během jednání o dohodě o příměří s Hizballáhem. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský deník Haarec.
Po více než roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vstoupila ve středu ve 04:00 místního času (03:00 SEČ) v platnost dohoda o příměří, kterou v úterý oznámil americký prezident Joe Biden. Obě strany ještě několik hodin předtím prováděly údery na cíle protivníka a po oznámení příměří slíbily ráznou odpověď na jeho porušení.
Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Několik izraelských médií v pondělí podle serveru The Times of Israel uvedlo, že izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý večer, aby dohodu schválil.
Nejméně 15 lidí zabil a 63 dalších zranil mohutný izraelský vzdušný úder, který v sobotu brzy ráno zasáhl centrální část Bejrútu.
Do Izraele přijela ruská delegace s cílem jednat o možném propuštění dvou izraelských rukojmích, kteří mají i ruské občanství a které drží od loňského října v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci spolu s téměř stovkou dalších unesených.
Válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté, co izraelské bezpečnostní složky potvrdily smrt šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára. Izraelské síly se budou nadále snažit osvobodit rukojmí, které Hamás vězní v Pásmu Gazy, zdůraznil premiér.
Izraelská armáda v posledních dnech bombarduje Bejrút a potřetí v historii vstoupila při velké invazi do Libanonu. Poprvé v roce 1982, pak znovu v roce 2016. Zatímco před 42 lety byla jejím hlavním terčem Organizace pro osvobození Palestiny, posléze Izraelci vedli a vedou operace proti Hizballáhu.
Vůdcům Hizballáhu se nevyplatilo nutit své členy, aby se vrátili k zastaralé technologii pagerů a vysílaček. Izrael minulý měsíc dokázal, že v éře vyspělých válečných operací už není bezpečná ani ta nejzákladnější spotřebitelská technologie.
"Gaza je daleko jednodušší cíl než Libanon," říká o pokračujících izraelských úderech na libanonském území vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, podle kterého se alespoň podle výroků Izrael rozhodl pro absolutní likvidaci nepřátel. Proč už v minulosti neuspěl a hrozí "totální" válka na Blízkém východě? A proč má situace znervózňovat Západ?
Nepříjemné bzučení průzkumných dronů nad hlavou, občasné zvuky výbuchů po izraelských útocích ve městě a řada civilistů prchajících z jihu Libanonu, kteří spí na volných prostranstvích nebo ve svých autech, popsala redakci aktuální situaci v Bejrútu Slovenka, která zde dlouhodobě žije.
Česká republika zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k "okamžitému příměří" mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat, uvedl server Euronews.
Nikdo neví, kolik jich je a kudy přesně vedou. Tunely v Libanonu vybudované Hizballáhem mohou dosahovat až stovek kilometrů a pravděpodobně z nich lze odpalovat rakety. Pro izraelské jednotky, které v pondělí večer zahájily pozemní operaci v této sousední zemi, bude jejich zničení velkou a dlouhodobou výzvou.
Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu, kde bojuje s militantním hnutím Hizballáh. Podle izraelské armády má jít o omezenou a přesně zaměřenou misi, jejímž cílem je zničit pozice Hizballáhu poblíž hranic, odkud po několik měsíců ostřeluje sever Izraele. Vojáci zatím operují na dohled od hranic. Podívejte se na aktuální snímky agentury Reuters.
Izraelská armáda vstoupila po osmnácti letech do Libanonu. 98. divize, která letos vedla invazi proti Hamásu v Chán Júnisu v Pásmu Gazy, překročila hranici v pondělí po setmění.
Smrt Hasana Nasralláha, který přes 30 let stál v čele Hizballáhu, by mohla toto teroristické hnutí sídlící v Libanonu proměnit jinak, než se útočící Izrael domníval. Místo oslabení může přijít jeho ještě větší radikalizace, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog zaměřující se na Blízký Východ Marek Čejka.
Izraelská pozemní operace v Libanonu by mohla začít v nejbližších hodinách. Píší to americká média a agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké zdroje. Podle nich Izrael již Washington informoval, že má v úmyslu vstoupit na území sousední země. Tento scénář naznačil ve svých prohlášeních i izraelský ministr obrany Joav Galant.
Už v lednu 2020 měli Izraelci na mušce šéfa teroristického hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Jejich tajná služba podrobně sledovala, jak za ním do libanonského Bejrútu v obrněném konvoji míří íránský generál a velitel elitních jednotek revolučních gard Kásim Sulejmání.
Izraelská armáda možná již zahájila nebo se v blízké době chystá zahájit omezené přeshraniční pozemní operace či výpady do libanonského pohraničí s cílem likvidovat pozice radikálního šíitského hnutí Hizballáh v těsné blízkosti libanonsko-izraelských hranic. Uvedla to na svém webu americká stanice ABC News s odkazem na vlastní informované zdroje.
