Ústavní soud zrušil novelu, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Takzvaný lex Babiš II u soudu napadlo hnutí ANO a po vynesení rozsudku mají poslanci bývalé vládní strany důvod k oslavám. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale situace "vítěz-poražený" není černobílá. Hodnotí, že poraženými jsou především čeští občané.
Hosty DVTV jsou prezident České lékařské komory Milan Kubek, vakcinolog Marek Petráš, ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, výzkumnice Masarykovy univerzity a kostýmní výtvarník Josef Jelínek.
Státní firma Čepro poslala za poslední čtyři roky zhruba 5 miliard korun Agrofertu ze svěřenských fondů Andreje Babiše, aniž by na zakázky vypsala veřejná výběrová řízení. Dle protikorupčních expertů nezákonně. Není tak možné nezávisle ověřit, za jakých okolností se k penězům dostaly firmy, z nichž těží rodina premiéra. Čepro se hájí, že dle analýz není veřejný podnik a zákon se na něj nevztahuje.
Nález vydaný tři roky a tři dny po podání už jen tiše prošumí. Význam má především akademický. A ne, to nemá být lichotka.
Rozhodnutí Ústavního soudu jsem čekal. Námitky byly naivní. Politik by měl chápat, že nejde kombinovat vlastnictví médií a velkého byznysu s tím, že rozhoduje o státních dotacích, není lidské právo dostávat státní dotace. Lex Babiš má smysl, mohl by se i zpřísnit. Mluvíme o lidech, kteří mají obrovskou moc, říká šéfredaktor Týdeníku Respekt Erik Tabery.
Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky.
Audit není hrůznou tečkou za Babišovými obtížemi. Hrůza bez konce jím naopak teprve začíná. Vracení eurodotací je tím nejmenším průšvihem. Jako domino brzo začnou padat na premiéra další a větší. Ano, bude hůř.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý odvolal proti rozhodnutí úřadu v Černošicích u Prahy. Tamní úředníci řešili, zda je předseda vlády ve střetu zájmů, když v jeho svěřenských fondech jsou i média. Jejich verdikt je neveřejný, s ohledem na Babišovo odvolání je však stanovisko v jeho neprospěch. Nyní by měl případ řešit středočeský krajský úřad. Podle předsedy pirátů Ivana Bartoše by úřady měly začít reagovat na to, že podle řady analýz je Babiš ve střetu zájmů. Obává se však, že svou roli by v kauze mohly sehrát i banky, u kterých má podle něj Agrofert úvěry v hodnotě asi 35 miliard korun.
Nedávného rozhodnutí Městského úřadu v Černošicích u Prahy o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše si všímá britský deník The Guardian. Verdikt by podle něj mohl ovlivnit výsledek vyšetřování, které vede Evropská komise
Organizace Transparency International v pondělí podala na zlínský magistrát podnět k prošetření možného střetu zájmů senátora Iva Valenty (za Soukromníky). Podle organizace Valenta porušuje zákon o střetu zájmů tím, že prostřednictvím jiných společností ovládá regionální televizi TV Brno 1. Valenta toto tvrzení jednoznačně odmítl.
Právní analýza ministerstva spravedlnosti, kterou se premiér Andrej Babiš od pondělí brání ve sporu o střet zájmů, o ničem nevypovídá. Vyplývá to ze slov samotného ministra Jana Kněžínka. V dokumentu se totiž řeší pouze česká legislativa střetu zájmů a nikoli evropská, kterou se Česko v tomto případě musí řídit. Česku hrozí, že kvůli možnému Babišovu střetu zájmů bude muset vracet část dotací vyplacených firmám v jeho svěřenských fondech.
Premiér Andrej Babiš (ANO) svými kauzami škodí pověsti Česka v Evropské unii, řekla už loni v prosinci v rozhovoru pro Aktuálně.cz německá europoslankyně Ingeborg Grässleová, šéfka výboru pro rozpočtovou kontrolu. Babiš Grässleovou opakovaně obvinil, že si na něj "zasedla". Grässleová ale oponuje, že o problémech, jako je Babišovo údajné neoprávněné čerpání evropských dotací a jeho střet zájmů, není možné mlčet. "Neměli bychom dovolit, aby jeden podnikatel byl schopen vydírat celou Evropskou unii," řekla europoslankyně v loňském rozhovoru. Po pátečním zveřejnění návrhu auditní zprávy Evropské komise o čerpání dotací firmou Agrofert připomínáme jeho aktualizovanou verzi.
Podle pirátů mohou přijít bývalé firmy premiéra Andreje Babiše o evropské dotace. EU se totiž chystá zpřísnit svá finanční pravidla pro rozdělování peněz a možné střety zájmů, které se týkají politiků.
Europoslanec Stanislav Polčák o zmírnění zákona o střetu zájmů; poslankyně Kateřina Valachová o situaci v ČSSD a nedělním sjezdu strany.
Zákon porušuje přijatelnou míru transparentnosti, pro 50 procent lidí v komunálu je to poslední kapka, Babiš si zmírnění Lex Babiš užívá, je to absurdní, ve svatém boji pro Babišovi se na to nedohlédlo, říká europoslanec Stanislav Polčák ze STAN. Starostům i radním se prý nelíbí, že může každý soused vidět, co mají na účtu. Za současného stavu prý hrozí, že nebudou podány kandidátky na malých obcích do podzimních voleb.
Upřeně sledujeme poslední zářezy volební kampaně 2017.
"V zemi, jako je Rusko, se takto žertovat nedá," řekl novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) o nedávném výroku prezidenta Miloše Zemana. Ten při setkání se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem prohlásil, že je v sále moc novinářů a že by se měli zlikvidovat. O události chce šéf české diplomacie mluvit se Zemanem osobně.
Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) vydala zprávu o svobodě médií ve světě za uplynulý rok. Česko se na něm umístilo na 23. místě, loni přitom skončilo jednadvacáté. Podle RSF v Česku využívají oligarchové nákupu novin k upevnění svého vlivu. Jedním z nich je podle organizace i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš.
Ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš chtěl na úterním zasedání sněmovny navrhnout zdanění výnosů z takzvaných korunových dluhopisů. Přestože chce podle svých slov novelou zdanit hlavně sám sebe, podporu nenašel ani v opozici, ani v koalici. Dosáhl jen toho, že poslanci stáhli návrh daňových výhod pro dárce krve a kostní dřeně. Právě k tomuto schvalovanému zákonu chtěl Babiš svůj pozměňovací návrh takzvaně přilepit.
Ve středu uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, a začne se počítat jeho poslední rok v této funkci. Za tuto dobu využil celkem šestkrát své právo vetovat zákony. Přijetí normy ale zablokoval pouze jednou, ve zbývajících pěti případech jej poslanci přehlasovali. Dva zákony prezident napadl také u Ústavního soudu. V únoru navíc oznámil, že nepodepíše sněmovní verzi novely zákona o národních parcích, kterou poslanci schválili. Zeman při svém vystoupení v dolní komoře podpořil senátní verzi.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v novém pořadu DVTV Fórum řekl, že jeho strana vlastního kandidáta o boj o prezidentský post nepostaví. Podpoří raději jednoho z adeptů, který svůj záměr ucházet se o Hrad oznámí. On sám prezidentskou kandidaturu jednoznačně odmítá. Domnívá se, že jeho strana v parlamentních volbách dosáhne dvouciferného výsledku. V případě, že se jim nepodaří zabránit vzniku vlády hnutí ANO, budou volby považovat za neúspěch.
ODS trpí dlouhodobou vadou, kterou můžeme charakterizovat jako "králíček uhranutý kobrou"; většinu své pozornosti vrhá na Babiše.
Nově schválený zákon proti střetu zájmů tzv. lex Babiš napadl u Ústavního soud prezident Miloš Zeman a podobný krok chystají i poslanci z hnutí ANO. Hnutí ANO podobně jako prezident Zeman tvrdí, že části novely zákona o střetu zájmů jsou protiústavní. Podnět zatím směřuje vůči ustanovením, které zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám, k dotacím a k investičním pobídkám a které omezují vlastnictví některých médií.
Obraz chtivého oligarchy měl zůstat voličům před očima, Agrofert mu měl být ponechán. Politici mohli poukazovat na jeho střet zájmů jako Brno.
