Když byl Zohran Mamdani v úterý zvolen novým starostou New Yorku, nešlo jen o další politické vítězství v jedné z nejdůležitějších světových metropolí. Jeho úspěch okamžitě vyvolal pozornost napříč kontinenty – v USA, v Indii, odkud pochází jeho rodina, ale také v Izraeli, kde jeho politika budí silné a často velmi emotivní reakce.
Evropská unie letos zaznamenala rekordní počet přihlášek od amerických vědců. Za „odliv mozků” může do velké míry Trumpova válka proti americkým univerzitám. Mnoho akademiků tak hledá nové útočiště za oceánem. Počet amerických žádostí o evropské granty se v některých případech zvýšil až o 400 procent.
Novým prezidentem Bolívie bude křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je již nezvratné.
Sobotní akce stovek demonstrantů, kteří v centru Prahy překazili Pochod pro život centrem Prahy, má politickou dohru. Lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková bude chtít po ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) vysvětlení, proč policie nezajistila účastníkům pochodu volný průchod. "Zarazilo mě, jak moc byli policisté pasivní," řekla Aktuálně.cz.
První exit polly výsledků německých voleb zatím ukazují, že autoři průzkumů veřejného mínění jsou v Německu - na rozdíl od jiných zemí - přesní. Křesťanští demokraté (CDU) mají dle prvních odhadů 29 procent hlasů, protiimigranská a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) je druhá s asi 20 procenty. Následují Sociální demokraté (SPD) se 16 procenty a Zelení, kteří získali kolem 13 procent.
Nástupcem Ivana Bartoše v čele Pirátů by se rádo stalo šest lidí. Na poslední chvíli se přihlásil i Štěpán Štrébl. Třiatřicetiletý podnikatel žijící ve Spojených státech řídil v roce 2017 úspěšnou kampaň s vězeňským autobusem a heslem Pusťte nás na ně. Teď Pirátům slibuje "vzpouru na pravoboku". "Moje křídlo nebylo roky slyšet, překřičela ho levicová úderka," tvrdí.
Předsedkyně Sociální demokracie Jana Maláčová a předseda ČSSD Jiří Paroubek se shodují v nutnosti vytvoření široké spolupráce levicových stran včetně koalice Stačilo!, v níž je KSČM.
"Jestli mi vadí snaha spojit levici a zahrnout do toho KSČM? No jasně. Ale chápu, že nová předsedkyně Jana Maláčová zoufale hledá způsob, jak sociální demokracii dostat znovu na výsluní. Bude to mít těžké," říká bývalá členka SOCDEM a exministryně školství Petra Buzková k tomu, proč ze strany odešla. Co přesně se jí na plánech nové předsedkyně Jany Maláčové nelíbí? A jak hodnotí současnou vládu?
Sociální demokracie je bojácná, neviditelná a nevýrazná, říká exministryně Jana Maláčová. Chce se stát předsedkyní a příští rok porazit stávající vládní strany. "Je potřeba pětikoaliční nešťastníky osvobodit. Jsou naprosto bezradní, zoufalí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Levicové síly chce spojit v "alianci proti ožebračování pracujících", spolupracovat chce i s komunisty.
Hádka mezi sociálními demokraty na debatě o budoucnosti levice ukázala, jak zásadně se liší v názoru na možnou spolupráci s KSČM a její šéfkou Kateřinou Konečnou. Zejména poté, co na rozdíl od nich uspěla ve volbách do Evropského parlamentu. Šéf strany Michal Šmarda to ale odmítá.
Chudoba dělá z lidí nepřátele i uvnitř rodiny. Francouzský spisovatel Édouard Louis v česky nedávno vydané próze Boje a proměny jedné ženy ukazuje, jak obnovovat vzájemnost a přetavit ji v radikální politický projekt.
Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Všichni dávají najevo, že si váží odhodlání, s jakým byl neúnavný bojovník ochoten platit za své postoje i dlouholetým kriminálem. Jen zlomek lidí má ale pochopení pro jeho marxistické názory a porevoluční jednání. Jak živý a inspirativní nakonec odkaz Petra Uhla bude, ukáže až to, co zdejší společnosti dokáže nabídnout mladá levice.
S lídry agentury Behavio o měření emocí, vyvolávání strachu i o tom, čím si pod sebou hnutí ANO podřezalo větev.
Pravolevý boj je věčný. Je tedy i v zájmu pravice, aby levice ve sněmovních lavicích nechyběla. Pokud by ji měl suplovat jen pragmatismus ANO a národovectví SPD, prohrajeme všichni.
Na střechu nad hlavou už dnes šetříme dvakrát déle než Němci. Naději, že se to změní, ale politici před volbami nenabízejí. Neřeší ani klimatickou krizi, ani rostoucí společenské nerovnosti. Jako by je zítřek nezajímal.
Nesedí nám ta nerovnost, že někteří jsou hodně bohatí a někteří hodně chudí. Kdyby byli bohatí všichni, tak by to nevadilo, protože by měli rovné podmínky. Běžní občané teď trpí rozmary nejbohatšího procenta, říká spolupředsedkyně Levice Markéta Juřicová. Prosazujeme družstevní model podnikání, který je lepší, než když si manažer určí nějakou odměnu a zaměstnanci dostanou několikrát menší, dodává.
V rovnostářském Česku levice vždy mohla pomýšlet na vládu. Ale to by se nesměla tak nadšeně věnovat frakčním bojům. Jako v roce 1920.
Přestože se nyní jedná především o spolupráci stran od středu doprava mezi ODS, starosty, Piráty, lidovci a TOP 09, není vyloučeno, že sblížení nastane i na levici. Sociální demokracie by mohla navázat spolupráci s některou z nových stran - Budoucností, Levicí nebo Idealisty. "Nechápu ale, proč se nespojí v jednu sílu. To mi prostě hlava nebere," říká místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
Byl jsem zajatcem pražského liberálního prostředí, velmi rád jsem ho opustil, říká Matěj Stropnický, který vystoupil po sedmnácti letech ze Strany zelených. On sám se za liberála nepovažuje. Společnost je podle něj nespravedlivá. Koncentrace bohatství a příjmová nerovnost je v západní společnosti největší a nejasymetričtější oproti všem společnostem, co tu dříve byly, dodává.
Komunisté se od toho, co se dělo v 50. letech, distancují alibisticky a vyhýbavě. Mají v názvu slovo komunistická, což je absurdní s ohledem na to, že komunistický režim je ze zákona zavrženíhodný, říká Michal Gregorini ze sdružení Dekomunizace. Transparent s portrétem Milady Horákové odmítla vyvěsit Filozofická fakulta UK a nově i Matfyz. Je to škoda, měli to udělat, je to ikonický motiv, míní.
Minimální mzdu přes 20 tisíc korun, snížení platů poslanců, zrušení soukromých exekutorů nebo regulaci nájemného chce prosadit nová politická strana Levice, která vznikla sloučením Skutečné levice a Strany demokratického socialismu. Strana připravila 11 programových bodů.
Když dva osmnáctiletí přátelé ze střední poslouchali letos v březnu jeden podcast, zaznělo v něm i jméno Mikea Gravela. Hned si ho vybavili z knihy o americké politice 70. let, kdy byl aktivním levicovým politikem. O pár dní později dvojice mladých Američanů napsala bývalému senátorovi Aljašky a vyzvala ho, aby v roce 2020 kandidoval na prezidenta. Co na tom, že je mu 89 let?
