Rekreačně běhal, plaval, jezdil na kole, v zimě lyžoval, k pohybu vedl i své děti. I přes aktivní způsob života si vyslechl drsný ortel - máte leukemii. Diagnóza se opakovala. Na čas ho upoutala na lůžko, nebyl schopný ujít ani pár metrů. Luděk Kopa, pracovník ve státní správě, se nechtěl ale vzdát. Stále bojuje a inspiruje další pacienty. Smysl našel v chůzi.
Dvouleté Madlence byla na začátku března diagnostikována aplastická anémie. Ta způsobuje nedostatečnou tvorbu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Dívenka akutně potřebuje transplantaci kostní dřeně, lékaři však zatím nemají k dispozici vhodného dárce. Jedním z lidí, kteří v jejich hledání pomáhají, je Zdenka Wasserbauerová. Do registru přivedla už takřka 40 tisíc lidí.
Při akutní leukémii se v těle zmnoží bílé krvinky, které jsou nezralé a neplní svou funkci. Nemocným tak nefunguje správně imunita a jsou ohroženi i běžnými infekcemi. Vedle toho trpí i řadou dalších potíží spojených s poruchou krvetvorby, které často přicházejí jako blesk z čistého nebe. Jak akutní leukémii včas rozpoznat? Podívejte se na šestý díl druhé série videopořadu První příznaky.
V Česku dlouhodobě přibývá krevních nádorů. Ačkoliv se lékařům daří nemocné i díky moderním lékům a novým terapiím efektivněji léčit, nemocnice a specializovaná centra postrádají zdravotní sestry, které by se mohly o pacienty starat.
Jen dvě čajové lžičky. Asi tolik uměle vyrobené krve dostali dva lidé ve vůbec prvním klinickém testu tohoto typu. Oba dobrovolníci se podle svých slov cítí skvěle. Pokud se očekávání potvrdí, znamenalo by to průlom v léčbě vzácných poruch krve.
Reverend viděl obrovský záblesk, „jako by se utrhl kus slunce“. Chirurg byl zrovna na chodbě, kterou rozzářil jas připomínající „gigantický fotoblesk“. A vdova po krejčím vzpomíná, jak „všechno najednou zbělelo, že nic tak bílého v životě neviděla“. Skoro nikdo si ale nevybavuje, že by explozi slyšel.
Desetiletý Ondřej je prvním dětským pacientem v Česku, kterému v boji s leukémií pomáhají geneticky upravené bílé krvinky. Unikátní léčbu absolvuje ve Fakultní nemocnici v Motole, kde mu lékaři aplikovali vlastní, geneticky upravené krevní buňky. Ty po biotechnologickém zpracování dokážou rozpoznat nádorové buňky a následně je zničit.
Matěj Kučera byl nadaný sportovec, závodně hrál fotbal za SK Miletín na Jičínsku, kde bydlí. Když mu bylo dvanáct let, dostal velké horečky a se zdánlivou chřipkou šel k praktické lékařce. Její pečlivost mu tehdy v roce 2016 pomohla zachránit život.
Před čtyřmi lety se do nominace Australanů na MS v ragby těsně nevešel, o rok později si připadal na vrcholu svých sil. Ale potom Christiana Lealiifana skolila leukémie a málokdo věřil, že se vrátí na mezinárodní úroveň ragby. Dokázal to, v sobotu debutoval na světovém šampionátu v Japonsku v zápase proti Fidži.
Zpěvák Karel Gott trpí akutní leukemií a podstupuje ambulantní léčbu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Zpěvák to řekl čtvrtečnímu vydání bulvárního deníku Blesk a později to potvrdil i na svém Facebooku.
Michal Tittl onemocněl v létě 2017 rakovinou krve. Jeho příběh vyvolal mezi kolegy-hasiči vlnu solidarity, začali po desítkách vstupovat do registru dárců kostní dřeně. Michal se po stovkách dní boje s vážnou chorobou nyní vrací zpět k náročné práci.
Michal Tittl si splnil svůj dětský sen, když se stal na pražském letišti hasičem. Jenže po dvou letech začal mít zdravotní problémy a lékaři mu oznámili, že trpí zvláštní formou rakoviny krve. Nutně potřeboval dárce, začal boj o holý život. Do registru dárců krvetvorných buněk začaly kvůli němu vstupovat desítky hasičů.
Na začátku října odstartovalo hračkářství Agátin svět ve spolupráci s organizací Radost dětem speciální projekt, jehož cílem je obdarovat děti z onkologických oddělení osmi českých nemocnic vhodnými hračkami. Během jednoho měsíce se celkově podařilo vybrat 160 tisíc a sbírka stále pokračuje. Sestry Křížovy, které za hračkářstvím stojí, mají v plánu vybrat minimálně o dalších 20 tisíc korun víc.
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
Po smrti dcery jsem se naučila žít s hrbem, ten pocit nikdy nevyprchá, ale její osud mě vybičoval, že jsem za 18 let sehnala spoustu peněz pro nemocné děti. Nemocnicím kupujeme přístroje, které by si jinak nemohly dovolit, chybí často i základní vybavení jako postýlky, říká Vendula Pizingerová, prezidentka nadačního fondu Kapka naděje. Dodává, že charita se v Česku stále moc nenosí, možná proto, že jsou některé kampaně vyděračské.
Válečné snímky z iráckého Mosulu, syrského Aleppa, somálského Mogadiša a dalších krizových míst planety přinesly slávu brazilskému fotografovi Eduardu Martinsovi. Otiskla je i prestižní světová média jako americký deník Wall Street Journal nebo stránka britské stanice BBC. Známost Martinsovi přinesly i informace o tom, že v minulosti údajně překonal boj s leukemií. Jeho kolegové teď ale přišli na to, že fotograf některé své snímky z krizových oblastí pravděpodobně ukradl nebo počítačově upravoval. A že část jeho životopisu nesedí.
První genetická léčba rakoviny dostala v USA povolení. Do konce roku bude ve 35 klinických centrech. Cena jedné léčby je v přepočtu 10,3 milionu korun a je určena pacientům do 25 let. Týká se akutní lymfoblastické leukemie, označované jako ALL. Ta tvoří 80 procent všech onemocnění leukemií a 25 procent dětských nádorů.
Každý rok se hledají dárci až pro 250 lidí, potřebujeme v registru 250 tisíc dárců kostní dřeně, lidé mají zbytečné obavy spojené s případným odběrem, přitom je to téměř bezbolestný zákrok, tvrdí Zdenka Wasserbauerová, která už 14 let jezdí po školách a snaží se studenty vzdělávat v oblasti nemocí krvetvorby. Dodává, že motivací pro ni bylo onemocnění jejího vnuka. Pro nemocné je prý nejhorší nejistota, zda se dárce kostní dřeně najde, ona často hledá dárce konkrétní osobě.
Dokument České televize Druhý život Jitky K. vypráví příběh sportovně založené mladé ženy, které nepříznivá diagnóza akutní leukémie radikálně změnila život ze dne na den. Osobní zpověď nese i touhu pomoci a podpořit pacienty a jejich rodiny, kterým také tato nemoc vstoupila do života. "Tenhle příběh nabízí šťastný konec, tak si lidé mohou říct: ‚Ona to vydržela a zvládla, tak já zatnu zuby a také vydržím!‘" říká docent Pavel Žák, přednosta hematologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Ústředním tématem dokumentu Druhý život Jitky K. je obrovská síla, kterou v sobě dokáže člověk nalézt, když se rozhodne vzepřít osudu. Tváří v tvář děsivé diagnóze se Jitka Košínová, energická a sportovně založená mladá žena, rozhodne s nemocí bojovat a nad rozsudkem smrti zvítězit.
Najdeme dárce pro každého pacienta, otázka je, jestli najdeme toho optimálního a včas. Roste počet pacientů, kteří dárce potřebují, dříve jsme transplantovali maximálně do 40 let věku, dnes jsou běžní pacienti, kterým je 60 let, říká vedoucí lékař Českého národního registru dárců kostní dřeně Pavel Jindra. Dodává, že leukémie není nemoc, kde by se pacienti dostávali k lékařům pozdě, diagnóza se prý vždy zjistí včas z vyšetření krve.
Když jí byly tři roky, onemocněla Nikol Revayová (16) akutní leukémií. V šesti letech si užila roli prvňáčka jen pár týdnů, pak jí doktoři oznámili, že se nemoc vrátila. Již neexistovala jiná možnost vyléčení než transplantace kostní dřeně. Dárce se našel rekordně rychle v Českém národním registru dárců kostní dřeně a ona podstoupila v Motole úspěšnou transplantaci. Dnes je Nikol studentka Pedagogického lycea v Přerově, v krásné sportovní dívce, která závodně provozuje aerobik, by jen málokdo hledal pacientku hematoonkologie. Nedávno se setkala s paní Lenkou, svojí zachránkyní.
Byl to klasický příběh spokojené rodiny. Dvě pěkné zdravé děti, poklidný život v Teplicích. Pak však začal být čtyřletý syn Štěpán unavený, apatický, přidaly se horečky. Po běžném odběru krve následovalo vyšetření v Motole. Zde se vážná diagnóza potvrdila: lymfoblastická leukémie. Následoval rok komplikované léčby chemoterapií v nemocnici, další rok doma. Štěpánek vše zvládl a nyní se vrací do běžného života. Jelikož rodině výrazně pomohli finanční dárci z nadace Dobrý anděl, rozhodla se pomoci i ona. Hoch se stal jednou z hlavních tváří kampaně, která shání nové přispěvatele.
Sedmiletý Martínek žije se svou maminkou Kamilou a tátou Alešem v obci Vrbičany u Litoměřic. Starší bratr Tomáš (24) již s rodinou nebydlí. V roce 2014, krátce po oslavách 6. narozenin, si paní Kamila všimla, že je Martínek často unavený. Pro jistotu s ním zašla k lékaři. Série vyšetření nakonec bohužel ukázala, že Martínek trpí akutní leukémií, která je nejčastějším onkologickým onemocněním v dětském věku. Nyní je malý Martin hlavní tváří reklamní kampaně nadace Dobrý anděl.
Martínek Saic byl usměvavý blonďatý kluk. V šesti letech však onemocněl akutní leukémií. Život se přetočil vzhůru nohama nejen jemu, ale i celé rodině.
