Je při srážce auta s lesní zvěří nutná asistence policie? Známý motoristický právník Michal Dlabola říká, že nikoliv. Opírá se přitom o silniční zákon a občanský zákoník. Někteří čtenáři Aktuálně.cz se však domnívají, že Dlabola zapomíná na zákon o myslivosti. K tématu se znovu vracíme.
Podzim je časem, kdy o divokou zvěř není na silnici nouze. Skolit autem srnu nebo divoké prase není nic radostného, otázkou také je, jak se zachovat po nehodě. Zákon mluví jasnou řečí, i když policisté mají mnohdy jiný názor.
Kolem čtyř desítek oznámení o výskytu mladého samce losa evropského v Česku dostala dosud od lidí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Lidé mohou data o pozorování losa zadat přes webovou aplikaci. Poslední oznámení je ze středy, kdy byl los u Nivnice na Uherskohradišťsku.
Každý rok při senoseči pod žacími stroji zahynou desetitisíce srnčat, ježků či ptáků. Zachránit se je snaží dobrovolníci s drony, kteří mláďata přenáší do bezpečí. Ne vždy se to ale povede, jelikož hospodáři ne vždy dopředu nahlásí, že se k sečení schyluje. "Nejhorší je, když je poškodíte. Useknete srnčeti nohy a ono není mrtvé," přibližuje zemědělec, co se na loukách děje.
Obyvatelé malé obce na jihozápadě Kanady spatřili srnu v reflexní vestě. Ochranáři vyzvali lidi, aby se k ní nepřibližovali, a sami hledají způsob, jak oblečení ze srny sundat. Mohlo by ji totiž ohrozit na životě, píší kanadské weby.
Kvůli vedrům trpí nejen lidé, ale i zvířata. Některým druhům dokonce hrozí vyhynutí. Tomu by mohl zabránit objev českých vědců. Ti přišli s dosud nevídaným řešením. Zkoumají, zda by nešlo promíchat geny druhů ze severu se stejnými zvířaty a rostlinami z jihu, které jsou ale zvyklejší na teplo. "Je to kontroverzní, ale mohlo by to fungovat," říká jeden z autorů Petr Kotlík.
Jsou malá i velká, majestátní i děsivá. Ačkoliv je každý pozná, v přírodě na většinu narazí těžko. Česká divoká zvířata navíc v posledních desetiletích ohrožuje ubývající prostor pro život i srážky s člověkem. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR poskytla Aktuálně.cz jedinečné snímky fotopastí a zajímavosti ze života divokých zvířat. Podívejte se, co ukrývají české hluboké lesy ve dne i v noci.
U Berlína se zřejmě žádná lvice ani jiná kočkovitá šelma volně nepohybuje. Uvedla to v pátek policie na základě podrobnější analýzy videa, na jehož základě se po zvířeti od čtvrtka pátralo. Odborníci dospěli k závěru, že na videu bylo zachyceno divoké prase.
Každé jaro při senoseči zahynou v Česku desetitisíce srnčat. Myslivci a dobrovolníci se zvěř snaží před sekáním z luk vyhnat, procházejí je v rojnici, používají plašiče a pachová odpuzovadla. Nemají ale dost lidí nebo o sekání nevědí dostatečně dopředu. Pomoci by mohlo větší využití dronů. Problém se snaží řešit i ministerstvo zemědělství, které na plašení poskytuje dotace.
Bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář dodatkem ke zřizovací listině lesní správy legalizoval své lovy zvěře v Lánské oboře, informoval web Seznam Zprávy. Dodatek podle něj zanesl v době, kdy na Hradě byla prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu, která Mynářovi vyčítala mimo jiné i takzvaný bezpoplatkový lov. Podle kontrolorů to bylo v rozporu s tehdejšími pravidly.
Ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku se o třetím adventním víkendu setkali myslivci, aby zakončili loveckou sezonu. To obnáší přes den hon, letos v zasněžené krajině, večer pak tombolu a zábavu. Kousek odsud za kopcem je hranice se Slovenskem a myslivci na obou jejích stranách si udrželi dobré vztahy i po rozpadu federace. Jednou pozvou Češi na lov své slovenské kolegy, příště je to naopak.
Fotografa Jana Holkupa (39) znají mnozí lidé z Facebooku nebo z Instagramu jako lovce posedů. Už více než deset let jezdí po Česku a Slovensku a dokumentuje svérázné myslivecké stavby. Teď začíná uvažovat o fotografické knize, která by celý jeho projekt završila. Čtenáři už se mohli s jeho tvorbou na stránkách Aktuálně.cz setkat. Ve fotogalerii přinášíme jeho nejnovější úlovky.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Lovecká sezona je aktuálně v plném proudu, letos je však i myslivectví ovlivněno pandemií. Podle Českomoravské myslivecké jednoty však k přemnožování zvěře nedochází. Nejžádanější lovnou zvěří je jelen. Za jeho střelbu lze zaplatit deset tisíc, ale i několik set tisíc korun. Přestože primárním úkolem myslivců je starost o zvěř, podílejí se i na péči o přírodu obecně, uvádí text týdeníku Ekonom.
Kvůli pandemii koronaviru se na jaře snížila hustota dopravy, a došlo tak k menšímu počtu srážek se zvěří. Dokazují to statistiky, které si vede pojišťovna Generali. To ale neznamená, že by riziko střetu se srnou nebo divočákem nebylo nižší. Společnost Vindicia také varuje, že řidiči se jen málokdy dočkají odškodnění, pokud se při takové nehodě zranili.
Myslivci letos za první pololetí odstřelili meziročně skoro o třetinu více divokých prasat. Podle údajů Státní veterinární správy poslali na vyšetření na parazitického svalovce vzorky z 94 896 kusů divočáků. Vyšším odstřelům nejspíš pomohl koronavirus.
Srážek se srnami, divokými prasaty a další lesní zvěří je čím dál více a jejich následky jsou dražší. Může za to přemnožená spárkatá zvěř i nejrůznější čidla asistenčních systémů moderních aut. Podle německého autoklubu ADAC by ale do budoucna právě asistenční systémy mohly srážkám zabránit.
Srážek se zvěří stále přibývá a škody jdou do stamilionů. Pomáhají tomu přemnožená zvířata a stále složitější auta, jejichž opravy jsou drahé. Ani jednomu nejde zabránit, rizika jde ale předvídat na základě dosavadních zkušeností.
Příslušníci slavných šlechtických rodů Windischgrätzů i Kinských, prapradědeček politika Karla Schwarzenberga a dokonce František Ferdinand d'Este, následník císaře Františka Josefa I., který byl později zavražděn. Všechny tyto osobnosti můžete zahlédnout na dobových fotografiích pořízených do roku 1918 na honech a lovech, které patřily k oblíbeným kratochvílím rakousko-uherské smetánky.
Nehody se zvířaty jsou čtvrtým nejčastějším typem nehody.
Vysoká zvěř narušila závod cross-country v Pensylvánii, ve kterém měřili síly univerzitní studenti. Po střetu se zvířetem dobíhal zbytek závodu zle potlučený Justin DeLuzio za podpory kolegy.
Pardubická policie vyšetřuje nález 19 srnčích hlav v řece Loučné. Objeveny byly u Počápel, místní části Sezemic na Pardubicku. Kdo zvířata ulovil a v které honitbě, zůstává otázkou, řekla mluvčí policie Eva Maturová. "Právní kvalifikace činu zatím není jasná. Buď se jedná kvůli znečištění řeky o přestupek, nebo o pytláctví, což je již trestný čin," uvedla Maturová. O odbornou likvidaci nalezených srnčích hlav se postaral místní myslivecký spolek. Policie vyzvala všechny, kteří by mohli mít informace o pachateli, aby kontaktovali Obvodní oddělení Pardubice 3 na telefonním čísle 974 566 721.
Auta (my) ročně zabijí statisíce žab, zajíců, ježků, miliony ptáků, brouků, obří množství hmyzu. Silnice jsou obětiště.
Rostoucí počet divočáků mimo jiné souvisí s narůstající plochou porostů řepky a kukuřice, kde se zvířata schovávají, ale teoreticky i výstavba bioplynových stanic, které kukuřici zpracovávají. Naopak se dlouhodobě snižuje počet odstřelených zajíců, kachen a bažantů. Ubývá také myslivců, spočítal Český statistický úřad.
Podle průzkumu vědců chodí do divoké přírody každý čtvrtý Čech, většina přesto souhlasí, že je potřeba ji chránit.
