Denně pracuje s motorovou pilou ve výškách, ze kterých se mnohým točí hlava. Na dvacetimetrový strom vyšplhá během několika vteřin. Anna Gregořicová je arboristka a zároveň mistryně České republiky ve stromolezení. Proč má v mobilu desítky fotek hrobů? Čím se jí podařilo na vysoké škole změnit dotační politiku státu a proč nemají psi čůrat na stromy?
Uprostřed městského ruchu a pod okny luxusních bytovek vyrostla na pražském Žižkově neobyčejná školka. Jmenuje se Větvíc,i a přestože kolem ní není les, jak se u lesních školek očekává, malí předškoláci tu tráví většinu času venku, v dřevěných domečcích a mezi záhony. Projekt je ukázkou, že i lesní třída může vzniknout v hustě zastavěné části města – a fungovat překvapivě dobře.
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
"Tak co, Kačenko, ještě zub drží?" ptá se kuchař Jára, když v kuchyni zřízené při lesní školce ve Velíkové u Zlína dává na talíř krupoto a vajíčkovou roládu. Ačkoliv v minulosti pracoval ve špičkových alpských zařízeních, zavolal si jej rodný kraj nakonec zpátky. Společně s Tomášem Černým rozjeli zdravou jídelnu Fair Play Zlín a dodávají jídlo i do dalších školek a dětských skupin v okolí.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Svůj původ mají lesní školky v Dánsku v polovině 20. století. V Česku po počáteční nedůvěře ze strany státu i veřejnosti jejich obliba stále roste, pandemie zájem o ně ještě zvýšila. Každoročně 3. května slaví Den lesních školek, během nějž tato zařízení představují veřejnosti svou činnost a ukazují, že i malé děti mohou pracovat s ohněm, nožem nebo lézt po stromech.
V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny.
Dvěma maminkám se nelíbilo, jak funguje soukromá Lesní školka Dúlek v Úvalech. Když si ale chtěly stěžovat, zjistily, že jim nikdo nepomůže, protože školka není v rejstříku ministerstva školství. Nemůže tak na ně ani školní inspekce, ani živnostenský úřad. Jedinou možností tak bylo děti ze školky vzít. Lesní kluby vznikly jako soukromé organizace, letos ale dostaly možnost stát se oficiálně školkami. Měl se tak sjednotit jejich standard či zlevnit školné, registrace také měla umožnit docházku předškoláků. Jenže povolení získaly zatím jen dvě školky. Zápisy do nich přitom začínají už příští týden.
Ve středu uplynou čtyři roky od chvíle, kdy se Miloš Zeman stal prezidentem, a začne se počítat jeho poslední rok v této funkci. Za tuto dobu využil celkem šestkrát své právo vetovat zákony. Přijetí normy ale zablokoval pouze jednou, ve zbývajících pěti případech jej poslanci přehlasovali. Dva zákony prezident napadl také u Ústavního soudu. V únoru navíc oznámil, že nepodepíše sněmovní verzi novely zákona o národních parcích, kterou poslanci schválili. Zeman při svém vystoupení v dolní komoře podpořil senátní verzi.
Díky dodatečnému zápisu do školského rejstříku by od příštího září mohly mít stejné výhody jako státní školky. Především dostanou peníze na provoz a zmizí tím školné, které se třeba v Praze pohybuje kolem šesti tisíc korun měsíčně. Výrazná pomoc to bude také pro rodiče předškoláků. Od příštího roku bude poslední rok ve školce povinný. Pokud by lesní školky v rejstříku chyběly, rodiče by museli dítě zapsat ve své spádové školce. Tam by ho učitelky přezkoušely, zda se správně vyvíjí. To teď nebude potřeba.
Nedávný průzkum Nadace Proměny zjistil, že české děti tráví ve všední dny venku v průměru skoro hodinu a tři čtvrtě, o sobotách a nedělích ještě o hodinu víc. "Ale když se člověk podíval na složení, ukázalo se, že třeba 10 procent dětí není venku vůbec. Přijde mi hodně znepokojivé, že tu máme různé skupiny dětí a úplně různá dětství," říká Petr Daniš, autor publikace Děti venku v přírodě: Ohrožený druh? Daniš je zároveň ředitelem neziskovky Tereza, která školám pomáhá učit venku.
Na rozšíření kapacity školek chce ministryně školství Kateřina Valachová použít dotace a výzvy Evropské unie, které by měly zajistit peníze na větší počet zaměstnanců mateřských škol.
Povinné předškolní vzdělávání má za cíl dostat do mateřských škol sociálně znevýhodněné děti. Odborníci se shodují, že chystané opatření problém s integrací nevyřeší.
Díky novele - zmírňující mimo jiné přísné hygienické požadavky - nakonec mohou fungovat dál. Jak to v nich skutečně vypadá?
