Na severu Íránu už více než týden hoří rozsáhlý lesní požár, který zasáhl i vzácné Hyrkánské lesy – jeden z nejstarších ekosystémů planety a součást světového dědictví UNESCO. Památka, která existuje už víc než 50 milionů let a přežila i dobu ledovou, tak teď může lehnout popelem.
Nejvyšší kontrolní úřad našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství se závěry kontrolního úřadu nesouhlasí.
V hlubokém lese ve státě Washington byla po třídenním pátrání nalezena těla dvou mužů, kteří se vydali hledat severoamerického "bratrance yettiho" nazývaného bigfoot, známého také jako seskveč. V úterý o tom napsal zpravodajský server BBC.
Houbařská sezona vrcholí a mnoho Čechů v těchto dnech vyráží do lesa za hřiby nebo bedlami. Jenže ne každému se pak daří najít cestu zpět domů. A nezbývá než přivolat pomoc. Policisté v posledních týdnech hledali desítky ztracených houbařů, zapojují i vrtulník s termovizí. Ne vždy má pátrání šťastný konec.
Kůrovcová kalamita, která poslední roky ničila české lesy, je u konce. Důvod k optimismu ale není. Šlo jen o první vlnu, problém může být za pár let zpět. A je obrovské riziko, že bude ještě horší, říká profesor Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity. Upozorňuje, že i snaha o vysázení pestrých a odolných lesů může skončit fiaskem. Kvůli problému, který politici ignorují.
Byl sice nadprůměrně inteligentní, podle psychologa ale také nepřizpůsobivý a bez emocí. Viktor Kalivoda, známý jako "lesní vrah", zastřelil v roce 2005 v lesích tři náhodně vybrané lidi. Na zbraň získal peníze v televizní soutěži. Své motivy nikdy nevysvětlil a nikdy nevyjádřil lítost. Dostal doživotí. Jeho případ zachycuje film, který jde právě do kin. "Nejde mi o heroizaci vraha," říká režisér.
Kůrovcová kalamita je za námi. S takovým hodnocením přišli v posledních měsících čeští lesníci. Skončilo tak podle nich období, které proměnilo obraz českých lesů jako dosud žádné. To potvrzují letecké snímky i data, ukazuje grafika Aktuálně.cz. "České lesy ale stále nejsou zcela zdravé. Jen se přesunuly z jednotky intenzivní péče na běžný nemocniční pokoj," upozorňuje ekolog Radim Hédl.
Od ničivého požáru v Českém Švýcarsku uplynou v létě dva roky a zelenající se spáleniště naznačují, že se příroda navrací k životu. Konta místních podnikatelů ale jako by stále pohlcovaly plameny. Zvláště v Hřensku. Návštěvnost se propadla, klíčové stezky jsou kvůli bezpečnosti i přirozené obnově lesa stále zavřené. Parku turisté jen překáží, stěžují si místní. A zastání hledají u premiéra.
Srpen byl zatím deštivý, přesto část Čechů slaví. Znamená to, že i letos vyroste v lesích dost hub. Výhled do příštích let a desetiletí už ale tak veselý není, varují vědci. Na houbaření dopadne klimatická změna. Přijdou vyšší teploty a sušší léta, najít houby tak bude stále těžší. "Nepřijdeme o ně úplně. Ale mohou vymizet některé druhy, které jsme zvyklí sbírat," říká mikrobiolog Petr Baldrian.
Rok 2023 by mohl přinést zásadní zlom v boji s kůrovcem. Kalamita loni v Česku opět zpomalovala, a pokud bude tento trend pokračovat i letos, dostanou lesníci šíření brouka pod kontrolu. Ke zlepšení přispívá zavádění účinnějších metod boje proti kůrovci, ale zejména počasí, které škůdci nepřeje. "Pokud přijde sucho, situace se ještě může zhoršit. Už to ale nebude takové drama," míní experti.
Chcete pomoct přírodě nebo zastavit klimatickou změnu? Darujte blízkým na Vánoce zasazení stromu, láká nyní v reklamách několik iniciativ, u kterých si může člověk za pár desítek i stovek korun zakoupit certifikát o sazenici. Podle ekologa a experta na biodiverzitu Davida Storcha je však takový dárek zbytečný. Existuje spousta lepších způsobů, jak pomoct přírodě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Před třemi měsíci začal v Malinovém dole požár, který se rychle rozšířil a zasáhl více než osminu plochy národního parku České Švýcarsko. Následky požáru jsou viditelné dodnes, ale dříve zcela spálená místa se začínají pomalu zelenat. Vrací se i turisté, ačkoliv stále na mnoho míst nemohou. Například oblíbené soutěsky řeky Kamenice zůstanou minimálně do konce roku zavřené.
V národním parku České Švýcarsko už druhý týden hoří. Na vině jsou podle odborníků nejen vedra a možná lidská nedbalost, ale hlavně smrkové a borové monokultury. "Smrky v nižších nadmořských výškách budou mít v budoucnu problém kvůli oteplování. V důsledku extrémního počasí jsou oslabené a náchylné k napadení kůrovcem, lehce podléhají i požárům," vysvětluje lesník a lesnický poradce Aleš Erber.
Jak i po smrti co nejméně zatížit životní prostředí, řeší čím dál více Čechů. Zájemci o šetrný pohřeb mohou nechat popel svých blízkých uložit například v Lese vzpomínek na pražském Ďáblickém hřbitově, mnoho dalších možností ale na rozdíl od jiných zemí nemají. To by se mohlo v příštích letech změnit. Zelené pohřebnictví bude brzy běžné, věří expert ministerstva pro místní rozvoj Tomáš Kotrlý.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Jizerskohorské bučiny jsou první přírodní památkou v Česku zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Lesy na severovýchodním úbočí Jizerských hor přežily ekologickou katastrofu, která postihla pohoří v 80. a 90. letech minulého století. Tehdy došlo k naprostému odlesnění náhorních plošin. Vzácná přírodní lokalita se na seznam UNESCO dostala v červenci 2021.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
V severních Čechách se opět šíří kůrovec. Majitelé obecních a soukromých lesů tvrdí, že za to může Národní park České Švýcarsko, který před dvěma lety přestal stromy napadené kůrovcem kácet. Odborníci však upozorňují, že je pravděpodobné, že by se lýkožrout smrkový v této oblasti rozšířil i tak.
Středočeské Úvaly si díky rozsáhlým okolním lesům získaly přezdívku "město v zeleni". Nejsou to ale jen zalesněné plochy, které dělají obec na východ od Prahy "zelenou". Starosta Petr Borecký se dlouhodobě snaží o zavádění udržitelných opatření a chce, aby se tam lidé cítili dobře. O tom, na jaké překážky naráží nebo jak sám nahlíží na klimatické změny, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz.
Svůj původ mají lesní školky v Dánsku v polovině 20. století. V Česku po počáteční nedůvěře ze strany státu i veřejnosti jejich obliba stále roste, pandemie zájem o ně ještě zvýšila. Každoročně 3. května slaví Den lesních školek, během nějž tato zařízení představují veřejnosti svou činnost a ukazují, že i malé děti mohou pracovat s ohněm, nožem nebo lézt po stromech.
Společnost Google přidala před několika dny do své mapové aplikace Google Earth novou funkci. Firma ji zprovoznila s pomocí 24 milionů satelitních snímků, které se pořizovaly každoročně od roku 1984 do roku 2020. Cílem nového nástroje je především přiblížit změny klimatu, které řada lidí vnímá abstraktně.
Jadav Payeng se před čtyřiceti lety rozhodl bojovat s erozí a suchem po svém. Na osamělém říčním ostrově Majuli na severovýchodě Indie začal v roce 1979 sázet stromy, aby tak zabránil záplavám a postupujícímu suchu. Nyní pokrývá bohatý lesní porost více než pět kilometrů čtverečních a zabydlela se v něm řada zvířat.
Zaměstnanci ministerstva zemědělství budou mít na starosti srub v oblasti coloradského městečka Mancos nebo stanici nedaleko Cortez. Kromě udržování chatek v čistotě a správného nakládání s veškerými odpady se budou muset starat také o pozemky kolem domů a pronájem chatek turistům.
Lesnické firmy vypověděly Lesům České republiky 76 procent kontraktů na lesnické práce, prodej dřeva a těžbu. Důvodem je krize na trhu se dřevem. Státní podnik nabídl firmám předčasně smlouvy ukončit a chystá se vypsat nové soutěže.
