Železnice byla za socialismu ve schizofrenním postavení - na jednu stranu se do ní přestalo investovat a železničáři byli zbaveni výhod i společenské prestiže, na tu druhou zase komunisté vlaky nutně potřebovali, jinak by neměl kdo dovézt uhlí do elektráren, rudu do hutí a soudruhy ze spřátelených zemí na oficiální návštěvy. Život na kolejích byl tehdy stejně absurdní jako doba sama.
Slovní přestřelkou skončilo setkání delegací Itálie a Ruska v Turíně. Sešly se zde, aby společně naplánovaly oslavy šedesátého výročí podpisu smlouvy o výrobě licenčních Fiatů 124 ve městě Togliatti. A došlo i na historický tank.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
Moskva. Agentura TASS je zplnomocněna oznámit, že 10. listopadu 1982 zemřel předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník ÚV KSSS soudruh Leonid Iljič Brežněv. Prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu byl soudruh Brežněv zvolen v roce 1964, aby se o dva roky později… a dost. Dost toho nechutného retra.
2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Jeden z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 vyšli na moskevské Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa.
Perestrojka, glasnosť, rozpad komunistického bloku a zánik Sovětského svazu. To vše je spojováno s Michailem Gorbačovem, který v úterý po dlouhé a těžké nemoci ve věku 91 let zemřel.
Ruský prezident Vladimir Putin proti sobě sjednotil Ameriku. Demokraté už nechtějí snižovat rozpočet určený na vojenství a obranu, republikáni se zase v názoru na Rusko odtrhli od bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Každý Polák si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a opoziční hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Zemi ochromil na rok a půl.
Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.
Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání ve Vídni v roce 1974 rozhodoval o pořadateli letních her pro rok 1980. Do druhého kola se dostala dvě kandidátská města: Moskva a Los Angeles. Pokud by zvítězila sovětská metropole, znamenalo by to, že největší sportovní událost planety bude poprvé hostit východní, komunistický blok. Nakonec se tak stalo.
Komunistický politik Miloš Jakeš byl jedním ze symbolů konce diktatury KSČ v Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Veřejně známý je hlavně jeho místy zmatený projev z roku 1989, kde mluvil například o zpěvačce Haně Zagorové. Připomeňte si jeho život ve fotografiích.
S vyvolávací cenou 1,5 milionu rublů (asi 545 000 Kč) se příští čtvrtek v Moskvě bude dražit řidičský průkaz, který patřil někdejšímu vůdci Sovětského svazu Leonidu Brežněvovi. Oznámila to aukční síň Litfond, která dražbu pořádá.
Slovenský scenárista Karol Hlávka a chorvatský režisér Lordan Zafranović připravují celovečerní film o hlavní osobnosti pražského jara 1968 Alexandru Dubčekovi s názvem Lidská tvář. Zatím není jasné, kdo ztvární hlavní roli. Jako nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv by se měl ve filmu objevit francouzský herec s ruským občanstvím Gérard Depardieu.
Český premiér Andrej Babiš v úterý odletěl za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu. Z hotelu, kde bude ubytovaný, to ale bude mít do Bílého domu především symbolicky o něco dál než zatím poslední český premiér, který měl audienci u prezidenta USA.
Sovětští vůdci se běžným občanům zdáli všemocní a žijící v luxusu. Nejpověstnější byl v tomto směru Leonid Brežněv. Nikdo ale nevěděl, kde končí fámy a kde začíná pravda, napsal ruský internetový list Gazeta.ru.
V den výročí okupace odhaluje radnice Prahy 6 u sochy maršála Koněva informační tabule, které připomínají jak osvobození Prahy, tak i negativní kapitoly z vojevůdcova života. "V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa," stojí na desce. Podle historika Daniela Povolného ale byla Koněvova role v roce 1968 vedlejší. Koněv byl součástí delegace do ČSSR a měl Sovětům poskytnout informace. "Ať napsal jakoukoliv zprávu, tak tyhle informace, podle mého názoru, v konečném důsledku stejně nebyly rozhodující pro to, jestli k té invazi dojde, nebo nedojde," říká Povolný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sověti věděli, že USA v srpnu 1968 nic nepodniknou. To bylo při rozhodování o invazi klíčové, říká americký historik Kieran D. Williams.
Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Českoslovenští reformní komunisté se cítili být přáteli SSSR, říká historik a někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. I proto podle něj důvěřovali, že poklidné provedení reforem Sověty k invazi nepřiměje.
Češi si v souvislosti s rokem 1968 nejčastěji připomínají srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, od níž letos uplyne 50 let. S historikem Františkem Emmertem jsme rozmlouvali o jeho novém doplněném vydání knihy Rok 1968 v Československu.
Série byst sovětských čelních představitelů doplnila stávající moskevskou "Alej vůdců", mezi nimi i socha komunistického diktátora Josifa Stalina, Lenina či Brežněva. Sochy do aleje v centru ruské metropole umístila vládou financovaná organizace, podle její kritiků jde o snahu očistit zločiny Stalinova režimu.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Zatímco zdravotní péče o řadové Rusy se v zemi ustavičně zhoršuje, Kreml pro své věrné potichu modernizuje špičkovou kliniku za tři miliardy rublů. Snaží se tak nahradit drahou lékařskou péči, za kterou tito lidé mohli dříve vyjíždět do zahraničí. Kvůli západním sankcím za ruskou anexi Krymu teď ale řada kremelských prominentů nedostane víza a na prvotřídní péči v zahraničí už nedosáhne.
Před osmačtyřiceti lety, 21. srpna 1968, potlačila spojenecká vojska pražské jaro. Větším traumatem než samotná intervence však pro lidi byla totální kapitulace československého vedení. "Naprostá většina obyvatelstva se za ně postavila, riskovala a oni vzdor tomu neobstáli," připomíná v rozhovoru s Aktuálně.cz Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). A dodává: Rusko je dnes opět – tak jako kdysi zaniklý Sovětský svaz – autoritativním a populistickým režimem.
Nostalgie po minulých časech Sovětského svazu a komunismu dál ovládá ruskou společnost. Ukázal to průzkum nezávislého sociologického centra Levada. Podle něj Rusové nejvýš hodnotí vládu Leonida Brežněva, který nařídil v roce 1968 invazi do Československa. Na druhém místě je Stalin. Roste popularita posledního ruského cara Mikuláše II., jeho vládu hodnotí pozitivně třetina Rusů. Nejhůře naopak dopadli Michail Gorbačov a Boris Jelcin.
